Najlepší z Brooklynu

Fugua do svojej filmovej skladačky nazháňal skutočne 'hollywood's finest', škoda však, že on do tej spoločnosti najlepších nepatrí. Márne sa žánrovo snaží priblížiť svojmu najväčšiemu hitu spred ôsmych rokov. Dokonca ani prítomnosť jeho najväčšej hviezdy mu s týmto filmom nepodarila preraziť na úplné výslnie. Mne však aj tento nadštandard stačí k tomu, aby som konečne po dlhej dobe mohol oceniť dobrú gangsterskú krimi-drámu. Prvá polhodinka je naozaj pomalá, ale citeľne navodzuje atmosféru tak, že divák až s nechutnou nervozitou čaká, kedy nastane ten zlomový moment, keď do príbehu vstúpia momenty toho pravého napätia. No a po tomto momente už nemám čo vytknúť trojpríbehová línia do seba skvelo zapadne, a aj keď tá skladačka nie je premyslená tak detailne ako napríklad v Iñárrituových snímkoch, tak tu mi to tak vyhovovalo. 80%. (18.12.2010)

Antoine Fuqua jede v téže lajně, jakou vytyčil v Training Day, tedy zasadil svůj příběh do prostředí bahna velkoměsta plného násilí, zločinnosti, gangsterů, neschopnosti a bezmoci policie, jejíž špičky navíc hrají svou vlastní hru a jde jim spíš o osobní kariéru než o dobro věci. V rámci žánru jde opět o nadprůměr, nicméně v téhle kategorii je hodně velká tlačenice a Nejlepší z Brooklynu při nejlepší vůli mezi špičku nepatří. Ani ne tak proto, že v něm hraje Richard Gere, kterého osobně moc nemusím, protože podle mého mínění patří do kategorie herců, kteří svoji roli pouze hrají a ne prožívají, a také ne kvůli skutečně průměrnému nováckému dabingu. Je to spíš pro obecnou líbivost, které Fuqua podléhá, nepravděpodobnost některých situací, přehnanost a četnost přestřelek, protože ukázka života z Brooklynu vypadá horší než život v občanskou válkou zmítaném Bagdádu, a scénáristicky ten snímek přece jen chtělo líp ošetřit - závěr je takový nanicovatý. Osudy tří policistů se mohly protnout rafinovanějším způsobem. Celkový dojem: 65 %. (14.02.2012)

Policejní thrillery patří mezi mé nejoblíbenější žánry. Jeden z nejlepších natočil právě Antoine Fuqua s Ethanem Hawkem v hlavní roli, avšak napodruhé se jim vzájemná spolupráce příliš nepovedla. Nejlepší z Brooklynu nám představuje současnou odvrácenou stranu Brooklynu (i když nevidíme žádné klasické ikonické výjevy obvyklé právě pro Brooklyn, tak může klidně dojít k záměně za jakékoliv jiné město než New York), drogy, násilí a sex je tu vyobrazen v té nejsyrovější formě, na jakou jsme u Fuquy zvyklí. Všechny tři hlavní postavy se pohybují na hranici dobra a zla, nevíte komu fandit (alkoholismus, krádeže peněz drogových kartelů, hra na obě strany) a co je nejhorší - žádná z postav nemá dostatek času vás přesvědčit o opaku, snad až na posledních pár scén. Film tak vlastně ukazuje, že v Brooklynu aby poctivého člověka pohledal. Po herecké stránce není komu co vytknout a také forma vypadá bez chyby, jenomže to tentokrát jako celek za moc nestálo. Z námětu šlo vytřískat o hodně více. Nakonec ale přece jen přihodím třetí hvězdu, a to za závěrečné krvavé vyvrcholení, které dává místy vzpomenout na Training Day. (03.10.2010)

Mám rád pomaly sa odvíjajúce filmy. Tu je fajn atmosféra, jednotlivé príbehy hrdinov sú zaujímave (aj keď v závere trochu nasilu prepojené). Z pohľadu Richarda Gera je to zaujímavý vývoj (spomínate na VNÚTORNÉ ZÁLEŽITOSTI?), Z pohľadu Wesleyho Snipesa je to ešte zaujímavejšie (kedy ho vlastne pustia?). Má to vyváženejšie tempo ako TRAINING DAY a je to uveriteľnejšie ako KRÁLI ULICE a menej psycho ako DRSNĚ ČASY... (28.07.2012)

Fuqua sa znova vracia k žánru ktorý ho preslávil. Drsná dráma medzi policajtmi a gengstrami. V konečnom dôsledku treba povedať, že film je lepší ako Odstreľovač, alebo Kráľ Artuš. Ale aj samotný Training day pokryvkával na miestach, ktoré dokázali L.A. utajené skutočnosti, alebo filmy Davida Ayera ustáť. Problémom je väčšia spätosť s hrdinami. Väčší dôraz na budovanie charakterov a na väčšie spojitosti medziľudských vzťahov medzi postavami. Vo filme sledujeme tri dejové línie a pritom len tá s Richardom Gereom stojí za zmienku. Pričom aj nej chýba potrebnejšie vykreslenie. Fuqua a scenárista Martin sa rozhodli, že čím menej o minulosti hlavného hrdinu budeme vedieť tým lepšie. Sledujeme ich v konečnom dôsledku len v určitom úseku ich života. Lenže spomenúť nejaké veci a potom neukázať vizuálne ich dôsledky je veľkou chybou. Skutočné kamarátstvo medzi Cheadleom a Snipesom sa nedá vysvetliť len obyčajným potľapkaním po chrbte a kvázi dôverou. Zmätenosť Ethana Hawkea sa nedá znázorniť spoveďou v kostole a potom už ničím iným. Každý z hrdinov podstupuje zúfalé kroky, tie ale akoby zanechávali pocit zbytočnosti. Prečo to hrdinovia robia, keď v konečnom dôsledku tie veci nie sú až také zlé? ide o česť? Ale kde je ukázaná? Ide o spravodlivosť? Ale voči komu? Film je síce pekne zrežírovaný a nenudí, ale vyšumí z hlavy rýchlejšie ako šumienka v pohári vody. Dobrá myšlienka, ale robená lepšie inými tvorcami. (28.09.2013)