Virtuálna realita

Škoda, že zůstalo jen u pilotu. Na 2.str., jak zde někteří píší, otázkou je, za jak dlouho by se mi ten koncept zprotivil. Ale určitě bych šel do toho. Obsazení v poho a vyzdvihl bych hudbu, která je pro mě prostě supr. Duo skladatelek (to se tak často nevidí) dokázalo, že jejich score k Heroes, nebyla náhoda. P.s. rozhodně preferuji scény mimo VR, než v ní. (06.06.2020)

Nevidím v tomhle zvláštním sci-fi ani tak další reality show, jako psychologický náhled do duší pilotů ve smyslu klaustrofobie. Nic jiného se ani v tolik let uzavřeném prostoru jednotvárného života uvnitř komunity o stejných lidech nemůže stát. Nebylo to špatné, ono udělat veledílo k zaujetí diváka uvnitř plechové krabice, není vůbec snadné. Jen mi není úplně jasná pointa. Buď má tragédie ukázat na cíl výpravy do neznáma ve smyslu nového vědění a přinášení obětí za každou cenu nebo složitěji jde o podnět k zamyšlení jak najít smysl života každý po svém a nebát se smrti jako jediné jistoty lidstva a východiska ze všeho. (10.11.2012)

Tak trochu logické vyústění střednědobých tendencí televizní "zábavy" - skloubení "umělé" reality show, sci-fi a dramatu, kde ve středu dění stojí vhodně zvolený -rozuměj velmi rozmanitě, aby byl dostatečně konfliktní- vzorek lidské populace, jenž je vhazován do fantasticky-dramatických situací. Tento materiál ještě nabývá na své síle ve chvíli, kdy je divákovi servírován skrz netradiční nelineární způsob vyprávění, tedy skrz introspektivní vnímání jednotlivých charakterů, kdy je třeba celkový pohled na věc skládat jako mozaiku. Navíc není tak podstatná logika děje, jako maximální snaha o dojem realističnosti. A opět se daří ... Ronald D. Moore & Michael Taylor (dva z nejsilnějších koňů stáje BSG) znovu útočí na diváka salvou emocí, pesimismu a deprese. A já se ptám, zda to má smysl, točit seriál, kterým se pomalu a jistě daří stírat 4 zeď, kdy si divák přijde v kolektivu charakterů jako doma, protože jsou to "obyčejní a chybující" lidé vhození do extrémních situací, které řeší racionálně, až to budí dojem realističnosti, a který statečně tne do současných problémů (ať už globálních či společenských), že z nich pomalu stříká krev? Inu pro scífkové emoční masochisty (ano řadím se mezi ně i já) by to byl nejkrásnější splněný sen, kdyby Virtuality seriál vznikl, žel je to zatím ve hvězdách. 80% BTW - hudba, herci a režie ... nadprůměrný televizní standard. (03.08.2009)

Z průzkumné cesty do vesmíru se stává nejsledovanější reality show na Zemi. Dvanáctičlenná posádka se musí vyrovnat s odloučením, samotou a napjatými vztahy mezi sebou samotnými (vše pod drobnohledem "BigBrother" kamer). Ve volném čase astronauti unikají do virtuálního světa, kde si spokojeně užívají až do chvíle, kdy se v programu objeví "chyba". Otázkou zůstává, kdo je za onu chybu zodpovědný... zahrává si s posádkou lodní počítač, nebo stojí za sabotáží někdo z pasažérů? To se dost možná nikdy nedozvíme, protože podle posledních informací to vypadá s realizací samotného seriálu bledě. Pomalejší rozjezd pilotu vynahradí silné finále a Ronald D. Moore by podle mě šanci zasloužil. Kdyby vznikl další kvalitní sci-fi seriál jako Battlestar Galactica, neměla bych nic proti. (28.06.2009)

Tohle sci-fi mě nijak základně nedostalo, a to vlastně už nápadem, který mě nějak moc nebavil. Virtuální realita je něco, co mě ve filmu moc nebaví. Je až moc snadné v ní ze všeho udělat něco jiného. To se tady projevilo a celkové vyznění snímku se mi moc nezamlouvalo. Stejně tak mě nedostaly scény z virtuální reality samotné. (26.11.2015)