Láska a iné kratochvíle

Hm. Věděla jsem to. Věděla jsem, že jednou přijde chvíle, kdy se má romantická duše definitivně odporoučí. A právě se to stalo. Zvítězil ve mně realista a zároveň i tak trochu cynik. Naservírují-li mi tvůrci filmu hlavní postavu v podobě krásné slečny, která nakráčí do firmy, zpřehází životní hodnoty jednoho bosse, rozbije mu rodinu, jeho malého syna dokonale mate a neumí se o něj ani v nejmenším zodpovědně postarat, tedy? Co se po mně chce? Mám s ní soucítit? Vžít se do ní? A proč? Mám to celé přijmout s vysvětlením, že se zamilovala? To už se fakt celej svět zbláznil? Postava Carolyn je tu neochvějně kamenována. Tedy já bych se s dovolením postavila za ni. Kdyby mně někdo tímto způsobem naburácel do života, nezván, neočekáván, nechtěn, troufnu si tvrdit, že by to neskončilo jen jedním hysterákem ve škole a jedním horkým telefonátem. A pokud by někdo ohrozil, či ohrožoval život (zdraví) mého jediného dítěte, inu, to by byla teprve mela. Další filmové peripetie snad už ani komentovat nechci, připadala bych si jako při hodnocení silikonových ňader. Umělé. Prostě umělé! Moje hodnocení: dvě pecky. Jedna za poselství filmu a tím je odpuštění, k tomu cítím respekt. Druhá je za herecké výkony všech zúčastněných, klobouk dolů, vážení. (27.12.2014)

Tak zde jsem dlouho přemýšlel (což se mi často nestává :), zda tři či čtyři hvězdy a po delší době jsem se uchýlil ke stylu rozhodování, který jsem uplatňoval vlastně od prvopočátku: 3 - dobrý, ale jednou stačí, 4 - určitě mrknu znova. Proto i když jsem tento snímek ohodnotil třemi hvězdami, neznamená, že to není dobré, to spíše naopak. A přesto že dramata nejsou mou silnou stránkou, tento se mi líbil, což zcela jistě taky k dobru počítat. Postavy, jejich chování a reakce reálné, dobře napsané, výborně zahrané, smutek jsem z obrazovky cítil snad fyzicky...Sice smutné (možná i konec, nebudu ovšem spoilerovat), ale bohužel nežijeme ve světě pohádek, takže ne vše je radostné a zářící, že? (03.07.2011)

Ta čtvrtá hvězda je nepřekvapivě jen a pouze za Natalii, která tradičně předvádí skvělý výkon a silně zastiňuje zbytek hereckého obsazení. I když v tomto případě jí to asi nedalo zase tolik práce, jelikož její kolegové, zvláště pak Scott Cohen, jsou neuvěřitelně nevýrazní. Film jako takový je značně civilní, a kdo očekává nějaké "kulervoucí" drama, bude zajisté zklamán - naopak ten, kdo si chce jen odpočinout sledujíce problémy obyčejného člověka převedené na filmové plátno, bude pravděpodobně spokojen. (13.07.2012)

Dramatické, smutné, depresivní, bezvýchodné, sebemrskačské, bojující, hádavé × zase ta jejich americká nátura. Téma zajímavé, sice hlavní postavu bych propleskla za ty její nálady a výbuchy, i když je ve stresu ze smrti dítěte. Bývalá manželka byla taky lehce histeričtější, ale reálná. A synáček byl moc chytrý, to znamená moc americky urážlivý a donašecký, chápu, bylo to dítě. Natalie super, Scott moc pěkný, prostředí sychravého New Yorku dolaďovalo celou náladu. A to je tak všechno, čekala jsem víc. Film, který možná nemusíme vidět. ..ten pochod mi přišel docela bolestivý, proč rozrývat staré jizvy.. (28.04.2011)

Ťažko si k tomuto filmu nájsť cestu. Svojím spôsobom je podaný veľmi citlivo a ľudsky, ale bohužiaľ necítiť z neho výraznejšie emócie - minimálne také, ktoré by nám priblížili zmätenosť Emílie a jej strach. Natalie ako obvykle hrá bezchybne a jej postava je najvýraznejšou v celom filme(ktorý je vlastne o nej) lenže jej premena a jej city sú podávané veľmi chladným spôsobom(ktorý môže byť príčinou buď režisérskej rutiny, alebo scenáristickej bezradnosti). Kudrow bohužiaľ prehráva viac ako by sa na herečku jej formátu patrilo, aj keď jej postava je rozhodne zapamätania hodná. Lenže celý film akoby kĺzal po hladine emócií a nesnažil sa o výraznejší ponor, pričom rozpráva o citlivej téme a rozpráva o nej citlivo. Mám z neho veľmi rozpačité pocity. Roos je pre mňa tvorca bez výraznejšieho rukopisu, ktorý sprostredkúva témy, ktoré mi rovnako nie sú práve najbližšie. Film som pozeral len kvôli Natalie Portman. A nebol som sklamaný. Ale ani ohúrený a bohužiaľ ani emocionálne pohladení. A trocha sa mi toho emocionálneho pohladenia, tých sĺz, alebo aspoň kúska empatie voči hlavnej hrdinke žiadalo. (12.02.2012)