Avatar: Posledný vládca vetra

Možná mají výhodu ti, kdo neznají původní seriál. Čili pokud nevíte o co by tam vlastně mělo jít a nemáte s čím srovnávat, film se vám bude patrně jevit v lepším světle. Také pokud vás naprosto zklamal předchozí Shyamalanův film "Stalo se", tak Poslední vládce větru je o třídu lepší. Já od filmu nic nečekala (při pohledu na zdejší komentáře a hodnocení) a naopak jsem byla příjemně překvapena. Mě film bavil, ba dokonce se mi i líbil. (06.10.2010)

POSLEDNÍ VLÁDCE VĚTRU je sice nejslabším Shyamalanovým filmem od ŠESTÉHO SMYSLU, ale to ještě neznamená, že se jedná o špatný letní film, přestože nesplňuje požadavky letního blockbusteru, či dokonce o jeden z nejhorších počinů posledních let, když je jeho nepřijetí u angloamerického a evropského publika dáno neznalostí či neochotou přistoupit na odlišné vnímání (pasivní rezistence) a pojetí světa (buddhismus) a úlohy i motivace postav v něm (karma). Hlavní problém bych viděl především ve snaze vměstnat celou první sezóna seriálu (tj. dvacet 20minutových dílů) do jednoho celovečerního filmu (tj. 103 minut včetně závěrečných titulků), přičemž se pro vyprávění - uzpůsobeného pohledu hlavní hrdinky - zachovává to zcela nezbytné. Ačkoliv je koncepce trilogie zachována, opomíjí se, že v kapitole první šlo v americkém anime především o představení a prokreslení postav, obeznámení se zákonitostmi fikčního světa a opuštění pohádkového rámce vstříc žánru fantasy s nastíněním komplexnějších (geo)politicko-ekonomických vazeb a propletených vztahů. Film na výše zmíněné rezignuje ve prospěch podřízenosti základním myšlenkám buddhismu včetně gándhíovského protikolonizačního přístupu pasivní rezistence, a tak si na mainstreamový letní blockbuster dovolí inscenovat scény atrakcí jako baletní představení, ve kterém jde o ladnost pohybu a nikoliv fyzický dopad, flashbacky a montážní sekvence redukující ohromné množství časoprostorých vazeb na naprosté minimum jsou do vyprávění vloženy ne z důvodu vypravěčské nemohoucnosti a neschopnosti prokreslit postavy, ale k podpoření jednoho z významů. Vzhledem příslušnosti k určité kategorii (letní blockbuster podle oblíbeného seriálu) a zacílenosti na konkrétní diváckou skupinu (prepubertální mládež ve věku Aanga) jde o chvályhodný přístup, který si odsudek zaslouží leda za to, že celek vyzní jako poněkud tezovitá buddhistická protikolonizační agitka a Shyamalan jako auteur upozadil svůj rukopis (vypravěčská sofistikovanost spolu se žánrovou nevyzpytatelností a stylistickou nekonvenčností včetně významotvorného barevného ladění v pojednání o upínání se k iluzím na úkor skutečnosti) ve prospěch požadavků studia. (13.09.2010)

Ale jo, těším se na pokračování... ^^ Nečekaně se mi to docela líbilo. Je mi jasný, kde to může drhnout a je mi jasný, jak to asi vypadá v seriálu, a tak nějak, protože je mi to jasný, se mi to líbí, protože si prostě ten neukázanej zbytek domyslím. To je jedno, co tím chtěl básník říct. Divnej komentář. Prostě to má něco do sebe. Lepší 3*. Ale chci pokračování... :-D (17.07.2010)

Dětinská výprava do zajímavého světa, který je možná vizuálně podmanivý, avšak až nehorázně povrchní. Znalost základní kostry světa je z mého pohledu málo, stejně jako rozmáchlost celého filmu otevřeně očekávajícího další díl (to není spoiler, po pěti minutách vám dojde, že to všechno Shyamalan prostě za 100 minut stihnout nemůže). Ta dětská naivita čišící z každé minuty je dobrá na koukání, efekty jsou totiž podobně laděné, takže kvantita jasně přebíjí kvalitu, ale dá se to omluvit. Stejně tak jsem měl pocit, že jsem to už někde viděl (hlavně ohnivé lodě...). Nejhorší pro mě je fakt, že Shyamalan už nesměřuje do pekla, on v něm v podstatě je, protože točí hloupou dětskou zábavu spoléhající na triky a vizuál. Má tohle autor Šestého smyslu, Znamení a Vyvoleného zapotřebí? A sakra, kde je ten jeho talent? Proč i ze zábavy jakým vládcem je, nečiší atmosféra? Ve zkratce: ano, je to fajn film, neurazí a pobaví, ale je prostě až moc hloupý... (22.10.2010)

Shyamalana jsem měl vždy upřímně rád, i když se mu svět smál do ksichtu, ale tohle stopadesátimilionové divadlo nejsem ochoten při nejlepší vůli strávit, i kdyby mě větry s ohněm braly. Končí to u božích triků a charismatického Deva Patela (!), zbytek je jeden velký omyl, kde se zapomnělo na výpravu (vždyť to má sotva pět lokací) a jakékoliv vtažení do děje. Absenci epiky v kině možná maskovalo 3D, ale na televizní obrazovce chcete pořádné postavy (a to tam ty náběhy jsou) a nabušený děj (a že ho námět slibuje). Místo toho dvě hodiny sledujete jogínské pózy pokérkovaného prcka a nejtragičtější zlomy v chování záporáků za celý rok. A ‚Národ země‘ měl jako jenom cameo, jo? (20.10.2010)