Baaria

Nevyvážená a zmatečná multigenerační freska jednoho sicilského zapadákova a jeho obyvatel...Zpočátku prosluněná, divoká, hravá, groteskní a s příchutí Bio Ráje i Maleny ...Pak už bohužel příliš politická, zdlouhavá, převyprávěná a nudná...A nic na tom nemění ani Morricone nebo Monica Belluci ve své nejzbytečnější a snad i nejkratší roli, která tu je jen kvůli jménu pro plakát... Na kvalitu svých předchozích počinů Tornatore nedosáhl... (07.06.2010)

Tornatoreho filmy mám moc rád, ale tady pan režisér poněkud přestřelil. Na první pohled je sice poznat typický T. rukopis, film se tváří rozmáchle a září technickou bravurou, ale výsledek je nemastný neslaný... Hezky se kouká na obrazy, ale příběh je rozvláčný, myšlenka nejasná, divné řazení scén... Baaria je pro mě ale zvláštní film hlavně proto, že nedokážu říct, že je "vyloženě špatný", nebo "přiměřeně dobrý", nedokážu ho nijak zařadit a vlastně je mi ten film úplně jedno - pokochal jsem se hezkými obrazy, pobavily mě (občas) vtipné momenty, ale tím to pro mě skončilo. Teplé barvy na mě paradoxně sálaly chlad. Mám-li sáhnout po filmu, který těží ze vzpomínek, bezkonkurenčně vítězí Amarcord. Mám-li sáhnout po sáze, která reflektuje politickou i rodinnou historii Itálie, sáhnu po XX. století. Pokud bych srovnal přímo Tornatoreho snímky, tak zatímco Bio ráj nádherným způsobem bezpečně eliminoval jakoukoli sentimentalitu, v tomto filmu se jí už nevyhnul. Slabé 3*. (19.09.2011)

Hm, trošku nepřehledný a chvilkama dosti uspávající... ani to, že trvá téměř 2,5h tomu moc nepřidá... A to, na co sem se těšil nejvíce, hudba Ennia Morriconeho, mě tentokrát (narozdíl třeba od takové Misie či směsi všech možných westernů) bohužel opravdu moc neoslovila... Škoda, není to dílo, které byste si pamatovali nějak opravdu dlouho... 45% Respektive, po dvou týdnech již ani nevím, co se tam dělo...asi tak (11.05.2010)

Stačí pár sekúnd a viete, že toto robil Tornatore. Niekto si to v zlomku sekundy môže pomýliť s Malenou. Tu však Tornatore rozpráva v podstatne širšom zábere. Osud malého chlapca, z ktorého sa v dospelosti stáva komunista, nám predostiera v rozmedzí niekoľkých desaťročí a okolo jeho detstva, dospievania, svadby a založení rodiny tu sú namotané i udalosti, ktoré hýbali vtedajším Talianskom. Atmosféra mesta, život v uličkách a trhoch je jednoducho úžasná, v tomto je Tornatore majster. Filmu strháva body trochu menej záživný príbeh, čo je dosť zásadná vec. Nepochopil som ani ten "vtip" s M. Bellucci, ktorá je v niektorých prameňoch uvádzaná v titulkoch dokonca na druhom mieste! V skutočnosti tu má niekoľko sekundový, nepochopiteľný štek, ktorý ani nestojí za reč. 60%. (26.12.2013)

Začátek a konec ještě ujdou; to, co je mezi, a kde se u většiny filmů vyskytuje děj, je změť různých nostalgických obrazů bez hloubky. Vskutku je režisér ještě příliš mlád na podobnou životní retrospektivu. Tornatoreho rodný kraj a potažmo celá Itálie je zde zpodobněna jako země nacionalistů, mafiánů, komunistů a všudypřítomné chudiny (což ovšem po válce tak bylo). (29.01.2011)