Neznámá válka

,,Unikátní americko-sovětský projekt měl snahu přiblížit detailně a komplexně 2. světovou válku objektivním pohledem.,, Mohu s klidným svědomím říci, že se jim to rozhodně nepovedlo. Už uvodní plakát s KV-1 (nemotorný ruský kus železa), nám nenápadně podsouvá ruskou propagandu. Pokud se alespoň ,,snaží,, přiblížit druhou svět. válku detailně a OBJEKTIVNE, tak by museli uvádět nejen německé ztráty, ale také své. Ruská propaganda tu dosahuje skutečně enormních, až zrůdných rozměrů. Dokument, kde jsou pochopitelně ruské ztráty zamlčovány a nenápadně obcházeny a ty německé přeháněny, zdvojnásobeny až ztrojnásobeny, zaokrouhlovány na nejvyšší meze a někdy dokonce prostě vymyšleny. Dokument, ve kterém jsou neustále zdůrazňovány německé ústupy, německé prohry, německá zvěrstva a vyzdvihováno a zveličováno ruské hrdinství, ruská taktika, ruské sebeobětování za vlast, válečná technika a umění boje. Dokument, kde je Stalin prezentován jako hrdina vlasti, má pro mě skutečně nulovou informační hodnotu. Něco málo z ruského hrdinství. "Jeptišky, mladé dívky, staré ženy, těhotné ženy, matky, které právě porodily, byly všechny znásilněny bez milosti a opakovaně. Sovětší vojáci zacházeli s německými ženami daleko více jako se sexuální kořistí války než jako s náhražkou za německou armádu, jíž by se mstily." To vše dodělávají ještě záběry z uplně jiných bitev, než kterých se danný díl týká. Jako např. záběry z Ardén, Leningradu, či Itálie, které se vyskytují u dílu, bitvy u Kurska ( on si toho přece stejně nikdo nevšimne). Kritická situace rusů na jižním useku v bitvě u Kurska, kdy se Husserovi a Hotovi tanky valily nezadržitelně vpřed, jakoby ani nebyla. Oni to přece rusové vše zvládli s přehledem a němce donutili za vysokých ztrát ustoupit, že je tam zmíněno stažení tankových armád do Itálie se prohodí jen tak na oko aby se neřeklo. Není už zřejmě podstatné, že tyto 3 tankove armády tvořili především Tigry a Pantery, jenž tvořili hlavní utočný klín, s kterým si rusové nevěděli rady a na nějž museli vyčlenit i rezervy určené čistě k utoku po operaci Citadella, které je nakonec stejně nezastavili. Příliš velkou váhu tomu zřejmě vypravěč nepřikládá.. Podle mého názoru jeden z nejhůře natočených dokumentárních filmů, (co do kvality zpracování, hudby, lživými infromacemi konče), který ukazuje, že je tu vážně hodně velká spousta oveček ( proto tak vysoké hodnocení), kteří o WWII prostě nic neví, tak se nechají nachytat a obalamutit falešnými a nereálnými informacemi a sežerou to těm rusům i s navijákem. I když jsou takovéto druhy informací i pro laika, jen od poslechu nereálné a naprosto nesmyslné. Ano chápu, že musím trochu přihlédnout k době, kdy byl tento blivajs natáčen a že by to autorovi jistě neprošlo, kdyby řekl. ,,Ztráty na lidech byli na ruské straně trojnásobné a na technice téměř desetinásobné, oproti německé straně, ale z důvodu teméř nevyčerpatelných lidských a materiálních zdrojů velmi rychle nahrazeny.,, (bitva u Kurska červenec-srpen 1943) ,,Rusům se nedařilo prorazit německá obranná postavení, proto na obránce posílali téměř po tři dny vlnu pěchoty a tanků za vlnou dokud obráncům nedošla munice, nebo prostě nepadli vyčerpáním. Ruské ztráty byli ohromné, avšak pozice ze kterých se němci ve spěchu stahovali nakonec obsadili.,, (Seelowské výšiny, Duben 1945) Chápu, že by ruská strana dokument s takovými informacemi neodvysílala a že potřebovala čistě propagandistický materiál, který zase udělá z rusáčků borce a hrdiny, kteří němce pobíjeli po statisících. To mě ale bohužel nezajímá a nehodlám k době kdy byl tento škvár natočen nějak přihlížet. Toto je skutečně jeden z ukázkových příkladů, že ne vždy se vyplatí dávat na hodnocení na ČSFD, protože můžete narazit na srač.. takového kalibru, který ohodnotila nejspíše tlupa neandrtálců, kteří ví o druhé světové válce asi tolik jako o konstrukci raketových zážehových motorů. Jak se vlastně vyvíjela situace v jižní části Kurského oblouku, kde Luftwafe podle pana vypravěče nevybojovala vzdušnou převahu? Nějak takto: Můj pluk se již hodinu účastní boje soudruhu generále, ale víc jak třetina děl je vyřazená. Němečtí letci shazují velké množství malých pum, které mají enormní střepinový účinek. Němci ovládli vzdušný prostor. Létají si jako na manévrech. Jsme bezmocní.“ Německé tanky sboru SS se 5. července 1943 v uspořádaných liniích valí na severovýchod. Do večera 5. července 1943 se převalí přes velitelské stanoviště sovětské 6. gardové armády. To musí ustoupit. Na závěr, jeden z mistrných ruských způsobů vedení války. ,,Valí se na nás v hordách vlna za vlnou, ztráty na životech je vůbec nezajímají. Pálíme do nich z kulometů, často na přímé cíle, až jsou hlavně do ruda rozpálené. Moji vojáci bojují do posledního náboje. Pak je nepřítel smete, nebo se přes ně prostě převalí. Nemám zdání, jak dlouho tohle můžeme vydržet.“ (Seelowské výšiny, z hlášení německého velitele) (13.02.2014) (menej) (viac)

O tomto dokumente som mnoho počul, a tak som sa rozhodol si to prejsť pekne po poriadku. Na tú dobu to bol mimoriadny počin, nehovoriac o tom, že akejsi oslavnej sovietskej propagandy sa tam človek našťastie veľmi nedočká. Niečo je, ale je to s akou-takou mierou. Už len kvôli tomu, že Sovieti držali front 4 roky a ako sa vyjadrili americkí generáli, nebyť ich tvrdého odporu, tak by to určite dopadlo inak (Patton, Eisenhower, MacArthur, Marshall). Takže istá hrdosť a oslava tohto faktu je tam na mieste. Je smutné, že vo víre súčasných udalostí sa táto história doslova prepisuje a keď počúvam, že nebyť americkej pomoci, tak by Sovieti nikdy neudržali front a nestočili priebeh vojny, tak sa mi otvára nožík vo vrecku, pretože to je čistá lož. Áno, Amíci pomohli, lietadlami, rôznymi zbraňami, strojmi, zásobami, ale historický fakt je, že veľká časť týchto zásob bola použitá v povojnových rokoch a materiálne si Sovieti vystačili zväčša z vlastných zásob. Presťahovanie funkčných fabrík za Ural a vybudovanie kompletne nových tovární ako náhrada za stovky zničených fabrík, je neskutočný výkon a ich nasadenie bolo obrovské. Je zaujímavé, že to Sovieti povedali v jednom dokumente. Američania stratili neporovnateľne menej ľudí a ich nasadenie nebolo také veľké ako sovietske, nebojovalo sa na ich území a ospevujú svoju úlohu do nemoty či už v dokumentoch alebo vo svojej filmografii. Ale späť. Asi najväčšou devízou tohto dokumentu je použitie dobových záberov, či už od vlastných kameramanov, ale aj ako som sa dozvedel, zo zhabaných záznamov. Človek má druhú svetovú vojnu naozaj z prvej ruky a drvivá väčšina je ukážka pôvodných záberov, čo sa dnes už absolútne nenosí a je tak trochu na škodu. V tomto je to naozaj nedoceniteľný kúsok. Nanešťastie to nie je až také pevné v kramflekoch. Predsa len je to trochu zdĺhavejšie a vyčerpávajúce, ocenil by som trochu viac komentárov. Je vidieť, že viacerí, hlavne sovietski aktéri, si dávali dobre pozor, čo povedia, sú trochu kožení, ale tak to sa nečudujem. Nehovoriac o Brežnevovi, ten pôsobil už fakt srandovne aj s tou svojou vnučkou na kolenách. Je tam pár vecí, ktoré ale pôsobia ako päsť na oko a to je hlavne komentovanie Katyne. Ja som zachytil preklad z roku 1995, kde spomenuli, že v podstate až Gorbačov sa za toto ospravedlnil a potvrdil to aj odtajnenými dokumentmi NKVD, ale koncom roku 1978 sa stále hovorila pôvodna lož. Má to svoje chyby krásy, ale na to, v akú dobu to vzniklo, je to z veľkej časti presné. Myslím, že tento dokument je zaujímavý aj v dnešnej dobe, už len preto, lebo vidím veľkú snahu o prepisovanie histórie a dostávame sa do obdobia, kedy si západ vytvára svoju vlastnú propagandu, kde pripomínanie si sovietskych zásluh je takmer zločinom. Neberte ma zle. Môjho deda zajali počas SNP, lebo mal ísť bojovať proti nacistom, poslali ho do koncentráku, prežil, vrátil sa, mal 40 kg aj s topánkami, aby sa dozvedel, že dve jeho sestry znásilnili vojaci červenej armády, o čom sa za komunizmu nesmelo hovoriť. Nehovoriac, že mu ako samostatne hospodáriacemu roľníkovi vzali komunisti polovicu majektu a nútili ho nastúpiť do fabriky a platiť kontingenty. Komunizmus považujem za ťažký omyl a na východ mám dosť ťažké srdce, pretože toto veľmi zle ovplyvnilo aj našu existenciu a našu generáciu. Ale bez toho, aby sa človek nejako zmieril s minulosťou, tak pestovanie objektívnej histórie proste nejde, rovnako ako vychádzanie s jednotlivými národmi. O to viac ma desí, že tento normalizačný dokument má oveľa bližšie k faktom, než ktoré počúvam zo súčasných médií a dokonca, čo je smutné, aj z kníh. Ja hodnotím tento dokument ako na tú dobu výnimočný počin, dnes už zastaraný a s určitými nepresnosťami, bohužiaľ v pár momentoch až s čistými lžami (už spomínaná Katyň). Nie všade boli vojaci červenej armády vítaní, nie všade sa správali príkladne a niektorých z nich (hlavne tých, ktorí sa navrátili zo západu), čakalo doma pravé peklo. Ďalší detail, ktorý sa v tomto dokumente nespomenie. Ako absolvent histórie vidím, že je tu niekoľko chýb krásy. Ale tak to sa dalo čakať. (14.09.2024) (menej) (viac)