Agentka budúcnosti

Veľmi príjemná staromódna záležitosť, tie deväťdesiatky tam sú cítiť. A cítiť tam aj Blade runner a bohvie, čo ešte. Scenár je však absolútne klasický, spočiatku sa snaží tváriť zašmodrchane, ale nakoniec zisťujeme, že o nič nové pod slnkom nejde. Takeši Kitano mi vo svojom veku a s pivným bruchom pripomína Marlona Branda na konci kariéry, hlavne sa ukázať a zarobiť si do dôchodku na lepšie saké. Subjektívne mal film príjemne prekvapil, ale objektívne je jasné, že svedkami novej klasiky nie sme. Ak má hlavná hrdinka ľudskú dušu a telo umelé, tak to podľa mňa ide proti logike toho, ako môžeme vnímať súčasný vývoj ľudstva, kde zase ja mám pocit, že máme manufaktúrnu dušu a mozog v organickom tele a bude to stále horšie. Ak budeme mať v budúcnosti duše so skutočnými emóciami konzervované v strojoch tak to by bol potom lepší prípad. Škoda, že nový GITS sa do väčšej filozofickej kontroverzie nepúšťa. 70% a niekedy sa k tomu určite vrátim. (30.03.2017)

Who the fuck is Rupert Sanders a proč takový neumětelský rutinér dostane 150 milionů, solidní herce a dobrého skladatele, přičemž vytvoří nudnou, zoufale nenápaditou, sterilní srágoru plnou potemnělých záběrů, nezáživného děje a logických lapsusů ? Se všemi těmi hejblátky a cingrlátky v podobě načechraného vizuálu velkoměsta se přitom daly dělat takové divy ! Inspirace z Atlasu Mraků a Blade Runnera zcela zřetelná, ale naprosto nevyužitá. Po tomhle zklamání alespoň jistě víme, že tohle vyumělkované prázdno v Blade Runnerovi 2 nechceme ! (01.04.2017)

Deus ex Benzina je přesně taková nudná, vymatlataná a navrch z různých zdrojů vykradená kyberpičovina, jakou lze od předlohy z jeblých ťamanských omalovánek pro mimořádně retardované děti očekávat. Tento trapný maglajz, evidentně ilegálně poslepovaný z Čepeloběžce a dalších skvělých počinů Filipa Ká Ocase, není ničím jiným než tisíckrát viděným, otravným, pomateným a neinventivním digitálním mrdníkem, ovšem totálně kyber!!!, do něhož byli i herci a ťamanský jebloň Nakaši Kimono zjevně vybráni jen podle toho, jak hustý kyberexistenciální výraz (rozuměj: Strnule kožený, rádoby zádumčivý xicht futuristicky deprimovaného humanoida či topinkovače) dokáží dvě hodiny udržet. Skarletka, jako mikrovlnka s mozkem unyle potírající bezohlednou a veskrze prohnilou fuj fuj kyberkorporaci, z toho vyšla zase docela SEKSY, neboť prodělala digitální ořez kobylí prdele a fotošopovou plastiku neúprostně padajících koz, nicméně kromě až mnohdy komického, permanentně kyberrozporuplného kukuče nemá v podstatě co hrát. Ale jako kyberčuráci se tam tváří úplně všichni a pořád, takže nikoho ani moc nezastiňuje. Prostě taková kyberdechovka a hloupě nahnilé Mango pro nevkusné ťamany, otoky mozků a nekulturní náctileté masturbanty. (04.05.2017)

To je ale strašná tvůrčí smůla, přijít tak brzo po nový seriálový verzi původního Westworldu s hranou filmovou verzí původního GitS. Měl jsem pocit, jako bych podobnou pohádku znal nazpaměť a neměla mě čím překvapit, ba dokonce i jen trochu bavit. Prázdná skořápka a vizuálně atraktivní nuda, přitom jsem ale paradoxně viděl x televizních pilotů zámořských veřejnoprávních stanic, který vypadaly mnohem líp. Zatím nejpromarněnější dvě filmový hodiny roku 2017. (16.07.2017)

Kdyby byl rok 95, rozuměj 1995, asi bych bučel blahem. Majorku Míru Zabijákovou by hrálo nějaké jiné dřevo (i když Scarlett jsem chvílemi věřil, že je robot, takže vlastně dobrý), omalovánky by byly víc analog a ruční práce a to poselství(?) by bylo tak nějak víc in. A navíc Takeši by se mohl pořádně rozparádit beze strachu z toho, že se rozsype jako zavirovanej hologram. Tohle se mi nelíbit. (19.07.2017)