Sex v meste 2

Úvod v New Yorku ještě docela jde, ale jakmile se holky přesunou do Abu Zabí, začíná koncetrované peklo. Seriál mám moc ráda, z prvního filmu jsem měla obavy a dopadlo to celkem slušně, ale tohle už opravdu ne. Přehnaná, okázalá přehlídka luxusu a ženského pištění, kde se toho na 146 minut děje zoufale málo. Je čas nechat Carrie, Mirandu, Charlotte a Samanthu na pokoji.. (13.06.2010)

Nechápu, jak se z těchhle čtyř žen mohly stát taková symboly a celebrity a jak mohl být ten seriál tak oblíbený, tedy pokud je natáčený stejným způsobem. Za vzory se zde dávají naprosto nemožná individua, která nejsou schopna vést jakékoli vztahy, alespoň ve dvou případech (Carrie a Samantha), ale přesto jim všechno vychází. To je skoro neuvěřitelné. Ne, tohle už nikdy více. (24.04.2014)

Navstevu prvniho SATC v kine dodnes povazuji za nejodvaznejsi akci sve kino kariery, takze je ma povinnost zanalyozvat i dvojku. Jedna se o v podstate stejny material v blede ruzovem jen s exotictejsim nadechem luxusni dovolene v Arabskych emiratech, diky kteremu je i cely film ve finale o neco atraktivnejsi a dobrodruznejsi, nez jednicka. Stale vsak plati, ze Carrie ma neskutecne otravny hlas, coz rozhodne neni sexy a Dior ani Louis Vuitton ji to nezachrani. "Can this wedding get any gayer?" 6/10 (13.11.2010)

Druhý celovečerní Sex ve městě má spoustu chyb. Předně chybí nějaká pořádná koncepce. O ději mluvit prakticky nelze. Je to jen snůška několika scén napasovaných do muslimského prostředí. Je zde spousta zbytečných scén, spousta zbytečných lidí, kteří se zde jen mihnou, abychom si vzpomněli "jo ten tam taky hrál". Přestože Carrie Bradshawová ví hodně o sexu, my jsme se nedozvěděli nic kromě krize středního věku. Přes ty všechny chyby mne film upoutal i přes neúnosnou délku. Nemohu to svést na nostalgii, prostě to dobře ubíhalo. Takže to musím ocenit. (10.01.2011)

Vařila myšička kašičku na svým zeleným rendlíčku a pro lepší šmak přidala extra velkou porci houbiček. Pak to dobrodějka zanesla filmovým distributorům t.č. na odvyku do jejich kantýny. Ti se pořádně naštouchli a v jejich slastném opojení pak vyslali toto veledílo na velká plátna asi v domnění, že si na odumírající vlně dávných úspěchů ještě naposled namastí kapsu. Jiné vysvětlení, jak se v kinech cosi tak zoufalého mohlo zjevit nenalézám. Tam by mě na to nedostal nikdo ani heverem a neměla jsem záměr to zhlídnout vůbec, protože jsem byla znuděná už při prvním díle. Ale jelikož se to znenadání objevilo na našem včerejším dámském sedánku, nechtěla jsem být za prudičku a doufala, že jako kulisa v pohodlí gaučíku a se skleničkou vínka v ruce se to přežít dá. No, bylo to vo fous. Při projekci jsem měla hrůzou mžitky před očima, mé srdce filmového gurmána se párkrát utrpením zastavilo a lahvinky přede mnou mizely tempem přímo bleskovým. Když se teď zamyslím, tak už ani nevím, jak to vlastně dopadlo. A jsem za to vděčná. (09.08.2010)