Mission: Impossible 4

Jak příznačné, že potřebný svěží vítr do akčního žánru propadajícího post-bourneovskému stylu kinematografie chaosu, přinesl režisér, který předtím působil na poli animace. Birdovy pixarovky oplývají úžasnými akčními sekvencemi, které staví na přehlednosti scény, dlouhých záběrech a provázání akce s prostředím a jeho elementy. Stejné kvality Bird přináší i do "Ghost Protocol". Vystřídání animace za hraný film pak vede jen k umocnění předností média, což znamená navrat atrakce fyzické akce. V době, kdy blockbustery představují spíš animáky s naklíčovanými tvářemi živých herců, tak Bird nechal Toma Cruise lézt po průčelí nejvyšší budovy světa. Podobně zdejší bravurně rozvržená a neustále prostorově přehledná honička v písečné bouři představuje výmluvný protipól vůči nepřehlednému bordelu scén skládaných z enormně krátkých záběrů roztřesených kamer, které v posledních letech zaplavily vysokorozpočtovou akční produkci. Navíc oproti potemnělosti, vypjatosti a sofistikovanosti konkurence v čele s komiksovými bijáky, přináší "Ghost Protocol" kýženou velkou dávku nadsázky a odlehčení. Bird navíc všechny řečené elementy dokáže spojit do bravurních sekvencí hýřících nápaditostí, šarmantním humorem, fyzickou akcí, hravou interakcí herců i nevážným nadreálným upgradem technologických hračiček. Jestliže ze třetí "Mission Impossible" v paměti diváků zůstaly hrátky s očekáváními a budování napětí, ale naopak žádné akční sekvence, čtvrtý díl se sice neuchytí svými zvraty či peripetiemi, ale všechny jeho akční pasáže (nejen Burj Dubai a robotické parkoviště, ale i sekvence z vězení či chodby v Kremlu) náleží k naprostým špičkám žánru. (27.08.2015)

Stal se zázrak, Ghost Protocol začíná patřit mezi mé velmi oblíbené filmy. Určitě za to může Simon Pegg a Jeremy Renner, ale i Paula Patton mě přesvědčila o svých kvalitách, a obdiv Léy Seydoux a jejího kamenného výrazu je samozřejmostí. Zdejší soundtrack je určitě můj nejoblíbenější ze všech MI filmů. Úvodní vězeňská sekvence je skvělá, a když si film pouštím, tak se na ni vždycky dívám několikrát, protože jednou to nestačí. Infiltrace "Kremlinu" je taky děsně boží, tady jsem speciálně chtěla pochválit Simona Pegga, ale nenese on náhodou celý film na svých zádech? Bradu Birdovi se povedlo vztahy mezi postavami, komedii, akčnost a popkornovost namíchat v tak správném poměru, jako žádnému jinému režisérovi ze série. Dokonce i Tom Cruise, o kterém jsem přesvědčená, že nemá žádný smysl pro humor, tady působí jako docela vtipný týpek a ne jako intenzivní arogantní blázen jako obvykle. Ačkoliv to, jakým způsobem se občas dělá "neškodný idiot" z postavy Jeremyho Rennera, pořád zavání preventivní ochranou Cruisova ega. Líbí se mi i takové jemné detaily jakože jak film Ethana představuje, aniž by ukázal jeho tvář, a na kameru se plně ukáže teprve až učiní své první samostatné rozhodnutí, jak konečky prstů pohladí kamennou zeď, když opouští svou celu... No a že se některé pasáže natáčely doslova pár metrů od mého tehdejšího bydliště, takže jsem se mezi záběry mohla procházet po place, to už je jen taková třešnička na dortu. (08.01.2022)

Já jsem se bavil. Je to fakt špionsky nápadité a srandovní v těch správných místech. Určitě je to nejkomediálnější díl série a hodí se to tam. Nejvíc jsem ale nepochopil, proč je tajný agentský středisko ve vagónu! To jako Rusáci ty vagony neodpojujou, nebo co? Cruise je ale furt dobrej a Jeremy Renner mi taky přišel hyper. (24.12.2011)

Brad Bird ako ostrieľaný tvorca veľkolepých animákov dostal neľahkú úlohu neostať v tieni skvelej Abramsovej trojky a tento cieľ sa mu podarilo dosiahnuť, čo mi pripomenulo šťastný rozprávkový happyend. Štvrtá misia dostala úplne nový nádych, má to šmrnc, šťavu, jednoduchú, no údernú akciu, skvelých hercov, pár dobrých zvratov a trefný humor. Nyqvistov záporák, nápaditá akcia a záver filmu, to všetko má u mňa veľké plus, no stále to však nebolo dotiahnuté na perfektnú. Hlavne nereálnosť a naivnosť niektorých scén a záverečné minúty stiahli absolútnu spokojnosť. Latka je však pred (možnými) ďalšími dielmi nastavená skoro tak vysoko ako Dubaiská Burj Khalifa, mission impossible to ale nieje. 85%. (05.05.2012)

Mimo povrchně zasvěcenecké rozpoznávání známých tváří českých herců a pražských lokalit (Florenc, Mánesův most), je pro tuzemského diváka Ghost Protocol poučný i z hlediska vytváření fikčního filmového prostoru. Scény z Kremlu, kam Cruise napochoduje maskovaný za ruského důstojníka, jsou samozřejmě z části točené na jednom z nádvoří Pražského hradu, a zároveň obsahují i záběry na kremelský palác, kde stojí postava Pauly Patton. Filmový střih tady hladce propojuje lokace, které jsou od sebe ve skutečnosti vzdálené několik tisíc kilometrů, ale ve filmu tvoří koherentní prostor, který nemáme problém přijmout. Určitou disonanci v tomto případě vnímáme jen proto, že ta místa důvěrně známe, ale jinak jsme takhle podobně "mateni" skoro pořád. Další z důkazů síly filmového média a nesmyslnosti jakýchkoli apelů na jeho (domnělou) realističnost. (25.12.2011)