Mission: Impossible 4

To, co mě na současném filmu de nebes dráždí, je že si už nepřijdu na mls ani jako divák-turista. Rád se toulám po vzdálených dálkách, kochám cizím prostředím a žasnu exotickým životem jiných kultur. Zatímco Bourne byl velice vděčným průvodcem po evropských metropolích a doteď mám pocit, že v alžírském Tangieru jsem byl společně s ním, tak Ethan Hunt je průvodcem slepým až humpoláckým. Když Dubaj, tak největší panelák světa, když Moskva, tak Kreml. Na nic jiného než pohlednicové kulisy se tahle cestovní kancelář nezmohla. Ethan Hunt a jeho čtvrtý zářez je klasický příklad amerického turisty s foťákem ne-li za půl mega, havajskou košilí a s otevřenou myslí ve velikosti burského oříšku. Čeho se pak mám chytat, když špionážní zápletky smrdí naftalínem, technické blbůstky mě neba a postavy psal někdo přes průklepák. Tohle je vyloženě klučičí Twillight. (22.12.2011)

Stal se zázrak, Ghost Protocol začíná patřit mezi mé velmi oblíbené filmy. Určitě za to může Simon Pegg a Jeremy Renner, ale i Paula Patton mě přesvědčila o svých kvalitách, a obdiv Léy Seydoux a jejího kamenného výrazu je samozřejmostí. Zdejší soundtrack je určitě můj nejoblíbenější ze všech MI filmů. Úvodní vězeňská sekvence je skvělá, a když si film pouštím, tak se na ni vždycky dívám několikrát, protože jednou to nestačí. Infiltrace "Kremlinu" je taky děsně boží, tady jsem speciálně chtěla pochválit Simona Pegga, ale nenese on náhodou celý film na svých zádech? Bradu Birdovi se povedlo vztahy mezi postavami, komedii, akčnost a popkornovost namíchat v tak správném poměru, jako žádnému jinému režisérovi ze série. Dokonce i Tom Cruise, o kterém jsem přesvědčená, že nemá žádný smysl pro humor, tady působí jako docela vtipný týpek a ne jako intenzivní arogantní blázen jako obvykle. Ačkoliv to, jakým způsobem se občas dělá "neškodný idiot" z postavy Jeremyho Rennera, pořád zavání preventivní ochranou Cruisova ega. Líbí se mi i takové jemné detaily jakože jak film Ethana představuje, aniž by ukázal jeho tvář, a na kameru se plně ukáže teprve až učiní své první samostatné rozhodnutí, jak konečky prstů pohladí kamennou zeď, když opouští svou celu... No a že se některé pasáže natáčely doslova pár metrů od mého tehdejšího bydliště, takže jsem se mezi záběry mohla procházet po place, to už je jen taková třešnička na dortu. (08.01.2022)

Proti Bradu Birdovi nemám ani to nejmenší, Michael Giacchino se také snaží, ale co z toho, když lehkou nudu střídají scény, které nejsou ani poctou, ani citací, jen starým zbožím (až na výjímky, třeba telefonní budku). Ale ve kterém filmu máte zase možnost vidět, jak Josh Holloway zneškodní Pavla Kříže. 70%. (20.12.2011)

Nejen série, která s díly kvalitou roste, ale také přehlídka krásných lidí (žen, mužů), krásných věcí (hitech hračky, dokonale padnoucí obleky od drahých módních domů) a velmi dobré zábavy. Kvalitně odvedená práce, která se konečně dostává do humornější roviny a nebere sama sebe tak vážně. Scény v Dubaji si zaslouží druhé shlédnutí, zbytek doplním brzy, ale ten film mě tak nějak nabil pozitivní energií...a to nejen díky precizně televizním open titles:). (08.01.2012)

Co do vizuálu spolu v současné kinematografii soupeří čtyři tendence: film, digitál, 3D a Imax. Film i digitál tvoří párovou dvojici, protože mají přes četné odlišnosti společný dvourozměrný základ, kdežto párová dvojice 3D a Imax je třírozměrná (i klasický Imax bez 3D vytváří výrazný dojem prostorovosti) - rozdíl je akorát v tom, že ve 3D vystupuje obraz vně z plátna k nám, zatímco Imax vynikajícím rozlišením a detaily ponouká diváky spíše ke vstupu dovnitř. Celkem příznačný je i fakt, že tak jako se vedly v posledních několika letech vášnivé spory mezi zastánci filmu a digitálu, vede se dnes obdobný spor mezi zastánci 3D a Imaxu. Tento spor se dá ovšem velmi snadno rozseknout konkrétními čísly: jestliže před nás ve 3D vystupuje obraz maximálně o pár metrů, velkoformátové imaxové záběry v MI-4 z věže v Dubaji nabízejí více než 800 metrů velmi intenzivního pohledu směrem dolů. To dává až stonásobnou účinnost Imaxu oproti 3D. Čísla jsou zde tedy jasná. Zajímavé je také to, že každé z těchto čtyř vizuálních tendencí v soudobé kinematografii - filmu, digitálu, 3D a Imaxu - odpovídá svým pojetím a koncepcí jedna ze čtyř velkých akčních scén v MI-4: filmu honička v písečné bouři (paralela mezi zrnky písku a filmovým zrnem je zjevná), digitálu útěk z vězení (systém bezpečnostních HD kamer), 3D závěrečné zápolení (pohyby objektů, aut či postav, v prostoru továrny) a Imaxu potyčka v Dubaji (hitchcockovské pády do nekonečných hloubek). P.S. Nevím přesně, jakou gáži a kolik procent z tržeb/zisku Cruise za roli vyinkasoval, ovšem za to „mám ocelový koule“ poletování stovky metrů nad zemí na ocelovým lanku bez dubléra si zaslouží i ten poslední cent. Je to bourák. (14.12.2011)