[Rec] 2

Často se objevující srovnání obou dílů "REC" s dvojicí "Vetřelec" (1979) a "Vetřelci" (1986) se ukázalo překvapivě nosné a to nejen z hlediska totožných motivů a konceptů (první díl – stísněnost, napětí, neznámé omezené ohrožení, hrstka postav, civilisté; druhý díl – adrenalin, akce, známá zmnožená hrozba, více postav, speciální ozbrojená jednotka), ale především co do přístupu. Tvůrci se vyhnuli klasickému neduhu sequelů, kde se pouze mechanicky vrší osvědčené věci prvního dílu v nastavovaném vyprávění. "REC 2" je naopak ukázkový příklad ideálního modelu pro pokračování – přijmout úspěch jako hozenou rukavici a pokusit se předchozí film překonat. První pohled kamery tentokráte místo ideálního pohledu na akci převzatého ze senzacechtivé dikce televizních reportáží příznačného pro předchozí díl přejímá styl videoherních stříleček. Ataky se tak mění na frenetickou změť vypjatých bleskových vjemů s několika protichůdnými plány pohybu (kamera, postavy před ní a útočníci). "REC 2" ale především vyrazí dech geniálním a dramaturgicky precizním scénářem. Jestliže první díl pomalu směřoval od přízemí zamořeného domu po podkroví, zde si to speciální jednotka na začátku namíří rovnou nahoru. Děj najede na tematickou linii, kterou přineslo závěrečné, a tehdy lehce absurdně působící, odhalení prvního dílu a drží se ho s takovou nekompromisní vervou, že rázně smázne jakékoli nevěřícné pochybnosti na straně diváků. Vpravdě grandiózní je pak způsob, jakým vyprávění využívá pohledy několika kamer – každá změna hlediska dává vyprávění novou množinu motivů a také nový rozměr napětí. Po adrenalinové třetině s policisty přichází úchvatně absurdní, černohumorná, ale také emotivně vypjatá část z pohledu druhé kamery a jejích nositelů, přičemž příchod třetí kamery film směřuje do ryze hororových nadpřirozených končin. Při tom všem je "REC 2" vynikající divácký film, který napíná i atakuje, střídá sarkasmus, kritiku i radostnou zlomyslnost z nekorektní zábavy a hlavně v rapidním tempu neustále valí chytré a neprvoplánové atrakce. V kině to byl vskutku fenomenálně intenzivní zážitek. [Festival otrlého diváka 2010] (10.02.2010)

Když jsem se před nějakou dobou ze spoilerů dozvěděl, jakej příběhovej veletoč tvůrci s mým oblíbeným hororem udělali, začal jsem se poměrně dost strachovat. Zbytečně. Zaprvé se ta informace ani nedá považovat za spoiler (že zombie nejsou zombie se dozvíme hned po pár minutách), zadruhé ten zvrat vůbec nepůsobí křečovitě, vývoj děje je hladký, a vlastně celej scénář vyhlíží tak propracovaně a cílevědomě, že bych byl ochotnej uvěřit, že tvůrci s tímto sequelem počítali ještě před natočením prvního dílu. U něj jsem v posledních patnácti minutách zažíval opravdový vtíravý strach, což se mi u dílu druhého sice nestalo (adrenalinová jízda je pro něj velmi trefné označení), nicméně i přesto si mě získal. Získal si mě svým spádem, krvavostí, zajímavějším příběhem (hlavně jeho nadpřirozenými momenty) a závěrem, kterej ten příběh posouvá zase někam úplně jinam. Když se na to dívám zpětně, tak jsem (přes prvotní obavy) rád, že se tvůrci nebáli a subžánr sequelu změnili. Jeden perfektní strašidelný zombie horor už jsme tu měli, teď tu máme perfektní akční (censored) horor. Zkrátka návrat do barcelonského domu hrůzy jsem si užil a těším se, až se do něj budu moci podívat znova. Horror movie of the year (25.02.2010)

Jestliže jsem se u jedničky moc nebála, tak nejen, že jsem se u dvojky nebála vůbec, ale co hůř, ani jsem se u ní nebavila. Kde se stala chyba si nejsem jistá. Snad v tom, že třesavá kamera na mě spíš než jako adrenalinový spouštěč působí jako uspávač. Taky mi vadilo, že nebyly lépe představeny postavy, dost mi splývaly dohromady (snad až na kněze). Možná se dá říct, že u takového filmu to není to hlavní, ale určitě by mě to bavilo víc, kdybych se o postavy bála. Takhle mi bylo celkem fuk co se komu stane. A pointa na konci mě dost zklamala. Pořád jsem ale zvědavá, co tvůrci vyvedou s trojkou. (08.02.2011)

Oproti geniálnemu prvému dielu veľké sklamanie. [Rec] 2 síce priamo pokračuje tam, kde sa to všetko naposledy skončilo, ale nerobí to dobre. Oproti desivej jednotke je toto horor bez atmosféry a trápna paródia. Postavy sa už začínajú chovať dementne, všetko sa tu zbytočne vysvetľuje a ničí to tak tiesnivú atmosféru tajomna a príbeh má veľa logických dier. Prirovnávanie k akčnému pokračovaniu Votrelca od Camerona absolútne neberiem. Toľko isto akcie bolo aj v prvej časti Rec ba dokonca aj viac. Tvorcovia to jednoducho pohnojili a pochovali tak skvelý námet. P.S.: Finále bolo v jednotke desivé, prekvapivé. Tu sa to finále znovu opakuje, ale miesto strachu som sa smial. (17.04.2011)

První REC nebyl žádný revoluční počin, nicméně měl skvělou atmosféru, ještě lepší finále, dostatek energie a přinejmenším tu dávku handycam autenticity, která stačí k zneklidnění diváka. Dvojka zneklidňuje spíše stupiditou jednání scenáristů a následně i postav filmu. Přešlapem bylo také rozvíjení dějových motivů z jedničky, protože tam, kde minule náboženský prvek pouze umocnil závěr a vychrlil tunu otazníků, tam teď dělá paseku jako stěžejní bod za vlasy přitaženého příběhu. Proč najednou tolik pitomostí ve všech ohledech, pánové? Členové zásahového týmu se pohybují sami po bytech, ačkoliv něco zkaženého je dávno ve vzduchu a nedostatek čerstvých ksichtů je vyřešen ultranepravděpodobnou linkou s bandou teenagerů. Mise s top secret knězem taky často skřípe. Proti svěží jedničce je dvojka zkrátka jen hloupoučkým, nelogickým a vlastně i nepříliš poutavým béčkem. Jsem zvědavý, čeho se dočkáme příště... (03.03.2010)