Arn - templársky rytier

Tak víceméně všechno je stejné jako v jedničce proto nemá cenu se k tomu nějak dále vyjadřovat. Věci které jsem ale osobně ocenil ve dvojce jsou hlavně více akčních scén na úkor naprosto nudného talchání o ničem, kterého bylo v prvním díle až moc. Potom se mi líbil značný úbytek pánbíčkářských keců a to je asi tak všechno. Ostatní je opravdu při starém a nic se neděje. Je to pořád dokonale ploché a černobílé. A když už víte kdo je ten zlý tak víte co taky udělá, moc přkvapení se rozhodně nekoná. Přesto nemůžu říct, že bych se nebavil. Upřímně řečeno dal bych tomu asi trochu víc než prvnímu dílu, ale ten naprosto teatrální závěr, který si mohli tvůrci fakt odpustit, teda nezkousnu. (22.03.2011)

Nevím, jestli lepší než první díl, ale rozhodně vypadá daleko západněji, než první. Na konci prvního jsem se až radoval, jak hezky originálně a nezápadně je ukončený, a pak jsem se po pár dnech dozvěděl, že to byla jen polovina. Ta se mi ze začátku líbila opravdu hodně. Poušť ve filmech moc nemám rád, ale na rozdíl od westernů všech zemí, švédská ukázka pouště se mi zalíbila hned. A dokonce mi tam i znovu dali toho skvělého Saladina. Jen pak druhá část mi přišla taková výrazně naivnější. Skoro, jako kdyby najednou začal psát scénář někdo jiný. Buď tak, nebo si o velitelích vojsk ve středověku scénárista myslel hodně ošklivé věci. Něco takového jako že jsou stejní jako velitelé armády lumíků, kteří se sadistickou nevědomostí posílají své poddané na zteč obrovských propastí. (21.06.2010)

Velice povedené a na komorný projekt velice zajímavý příběh o tom, co předcházelo před sjednocením švédského království a v rámci možností natočeno s maximálně využitým potenciálem. Čtyři severské země se podílely na tomto historickém filmu, který díky nim vyniká úctihodnou výpravou, kamerou, ztvárněním, kostýmy, scénářem, včetně vykreslení charakteru Arna a Cecilie zasazeného do zdařilého příběhu o dvou dějstvích. Dále snímek oplývá působivým hudebním doprovodem a zdařilými souboji. Pěkná krajina či interiéry k tomu dozajista také patří. (27.11.2009)

Chvíľami som si prestával uvedomovať, že je to len film a zabúdal, že mi už dávno nie je dvanásť. Tak dobre to tí severania natočili, tak kvalitná to zrejme bude predloha. Obrovské historické dobrodružstvo ktorému nechýba jediná ingrediencia a každá je tu primiešaná s vkusom, akurátne. Je to veľké, je to tvrdé, je to osudové, je to pohlcujúce! Po všetkých stránkach vyvážené (a dušou európske). A je to skutočné nie len vďaka výprave, súbojom ako naozaj, či preto, že sa tu rozpráva asi piatimi jazykmi, čo fest pomáha pri ponorení sa do príbehu... je to práve a hlavne o tom príbehu samotnom, o ceste hlavného hrdinu, pochádzajúceho z rodu tých filmovo-knižných morálnych vzorov, ktorým to veríte a baštíte bez najmenšieho zaváhania, bez pochýb a úškrnov. Strháva i osviežuje, radosť držať palce aj sa báť, čo mu osud ešte nadelí. No jeden luxus! (...a rovnako ako pri Krvavom pobreží Johna Woo, aj tu platí, že je to nutné vnímať ako vyše 4 hodinový celok a nijak inak) (29.07.2009)

Dúfam, že film, ktorý som videl bol práve tento. Ten takzvaný sequel je pre mňa záhadou, prečo, no keďže aj tento film mal nejaké hluché miesta, tak chápem že možno tamten nudil ešte viac, Videl som film so stopážou okolo 128 minút, kde v záverečných titulkoch sa objavil malým písmom rok 2008, tak snáď to bolo toto. Inak ako už bolo spomínané, zrejme inšpirované Kráľovstvom nebeským a záver urobený na štýl Statočného srdca, všetko s hudbou akoby naozaj z Pána prsteňov. Taká jednoduchá historická povesť, veľmi hrdinsky a veľmi cukrovo natočená. Z matky predstavenej tam bola akási uctievačka zla, aspoň z chovania, ale ten záverečný boj, to bolo také primitívne, neviem veru. Scénu so smutným Arnom na koni v daždi si mohli odpustiť. Príbeh o exkomunikovanom Švédovi, z ktorého sa stal templár, spriatelil sa so Saladinom a ktorý zjednotil Švédsko mi prišiel taký mierne od srdca vzdialený, priznávam, že by som to asi nechcel vzhliadnuť znova. (18.06.2013)