Smrtící nenávist 3

Absolútne zdevastovaný Shimizuov nápad so všetkým, čo k tomu patrí. Ju-On prišla až do Chicaga a spôsobila tam pekné jatky. Tým samozrejme upozorňujem, že sa vytratila všetká atmosféra série, pribudlo hodne litrov kečupu, z hrôzu naháňajúcich duchov sa stali komické a zábavné postavy na ktorých sa neraz pousmejete, a z jedného z najlepších japonských hororov všetkých čias sa stala stupídna americká paranormal vyvražďovačka pre teenagerov. Že sa ten Wilkins nehanbí prezentovať tento dríst pod značkou The Grudge a ešte ho nazvať aj pokračovaním. Čo sa filmariny týka, bol to od začiatku jasný treťotriedny podpriemer za malinký rozpočet, nenáročného diváka po preflámovanom večeri slušne uspí, ale ja, ako fanúšik Ju-On, som znechutený. (07.02.2012)

Člověk až žasne, kam lze dovést jednu z nejnadějnějších a nejpůsobivějších horrorových sérií nového tisíciletí (a jak opět přesně to, co jsem chtěl říct, již trefně vystihl Obitus :-) ). Inu, Amíci. Původní remake japonského originálu byl docela fajn, ne tak strašidelný, ale byl fajn. Koukám, že si budu muset pustit druhý díl americké série, abych zjistil, jak je možné, že se Kayako s Toshiem dostali z Japonska do USA. Tenhle třetí díl by byl možná i fajn, kdyby byl originální a kdyby vůbec nesouvisel s celým fenomenem Ju-on/Grudge. Protože Kayako s Toshiem se tam objevují jen zcela náhodně a bezúčelně, aby tam prostě byli, protože pořád to jsou oni, co ve filmu za něco stojí. I když z tohoto důvodu nechápu, proč jejich zabíjení není uvedeno do konce a je vždy uťato ještě než je dílo dokonáno. Přiznám se, když se zápletka začala otírat o Amitywille a z jednoho z hlavních hrdinů se začal stávat další DeFeo, tak jsem to vypnul. Potěšila mě vlastně jen Shawnee Smith, ta holka prostě nestárne. (23.11.2012)

Takashi Shimizu bere po dvojce nohy na ramena, a na další pokračování z výšky dohlíží už jen coby producent. Nahrazuje ho Wilkins, který na sebe sice upozornil povedeným zombie-splatterem Splinter, ale dlouhovlasí duchové mu očividně nevoní. Promyšlené vystavění příběhů očima jednotlivých postav vyměnil za jednoduše vyprávěné dějství, a strašidelnou rodinku vřískajících přízraků degradoval na srandovní bubáky. Dílo zkázy jest dokonáno tím, že veškerou děsivost zcvrkává na pár lekaček a doplňuje zbytečnými krvavými cákanci. Obsazení Shawnee Smith je pouze zoufalým reklamním tahem, jak tenhle paskvil prodat alespoň fanouškům série Saw. (15.08.2011)

Z mého pohledu slabý odvar předchozího dílu. Atmosféra starého domu zůstala daleko za očekáváním, napětí se objevovalo jen místy a samotní duchová nestrašili tolik, jako ve dvojce. To platí zejména pro chlapečka. A s nějakou invencí nepřišel ani samotný příběh, ačkoliv to by nebylo na škodu, kdyby film disponoval výše zmíněným. 30% (03.11.2013)

Pořadové číslo "tři" ve spojení s výrazem "video film" dávají tušit neštěstí, no překvapivě je třetí Nenávist vcelku slušnou duchařinou. Od svých dvou amerických předchůdců si nezapomněla okoukat charakteristickou strašidelnou atmosféru, díky čemuž se The Grudge stává sérií, která mě víceméně (zde spíše méně, ale přeci) postrašila každou svou částí. Děj je tentokrát jednoduchý jak facka, což ale neberu jako negativum. Nižší rozpočet se občas samozřejmě projeví problematickým vzhledem duchů, ale nakonec to není tak hrozné, jako to vypadalo v traileru. Toby Wilkins se po dvou filmech ukazuje jako zajímavý talent, jehož práci nebude naškodu do budoucna sledovat. (30.01.2009)