FAME: Cesta za slávou

"Hele, nejsi už nadraná ??" - "Já nevím !! Nikdy jsem se ještě neopila.. " ;) Přes ten zdánlivě odlehčený tón, převážně vyjádřený několika slušnými hláškami a vtípky, platí tenhle remake za nesmírně povrchní a zploštělý slepenec, který svým nulovým poselstvím svému předobrazu nesahá ani po prdel, když o nějaké dřině, problémech či hlubších emocích pouze mluví, aniž by je divákovi nabídl, ba co víc, dočkáte se jich vlastně pouze v textu obsahu, a tak už se jen celou stopáž nestačíte divit, jak vylhaná tahle lákačka z bookletu vlastně byla.. Tohle jednoduše žánrově až bizarně rozkročený scénárista Allison Burnett hrubě nezvládl, byť z jiného úhlu pohledu vlastně tenhle snímek obsahově dost koresponduje se silou době a cílovce poplatnému remaku i s názvem, když je dnes především právě teenagery ona sláva, jakkoliv ta vlastně odjakživa platila za něco velmi pomíjivého, chápána pouze jako pár minut videa či několik tisíc lajků.. A pokud pak taková sláva pro někoho znamená vlastně i životní cíl či jeho jedinou náplň, není zde moc o čem dále mluvit.. Nakonec však přes jeho naivitu, hloupost i vyprázdněnost Fame velmi příjemně odsejpá, i dík Ishamovu povedenému soundtracku, obsahuje dvě hodně silné pasáže a navíc se rozhodně také zdá, že z režiséra Kevina Tancharoena roste celkem slušný řemeslník.. (20.05.2015)

Alan Parker natočil před 30 lety film přetékající svěžestí, syrovostí a spontáností. Remake jsou jen slušné obrázky stejného scénáře s přeházenými charaktery. Roztěkaná kamera se snaží napodobit původní osobitý feeling (neúspěšně), hudební scény se pokoušejí přebít ty, co za 30 let nezestárly (neúspěšně) a mladí herci nás nutí prožívat jejich cestu za slávou (občas úspěšně, ale vcelku nic moc). Kevin nezvládá diktovat tempo, takže se občas dost nudíte a na rozdíl od Parkerova kousku, se tohodle filmu za 30 let nedočkáme ani na Primě ve všední den dopoledne:-( Mladí a talentovaní se vrhají na strmou cestu ke slávě, podruhé po 30 letech ve velmi vlažném provedení... 30% (16.03.2010)

Zajímavý snímek, který je podobný ale už stovkám předešlým. Krásné holky, krásní kluci. A co je nejkrásnější? Když krásný kluk chodí s krásnou holkou :D Průměr. Přestože, jsem věděla (a to snad každý) o čem daný snímek bude, podívala jsem se na něj. Musím říct, že mě ničím speciálním nepřekvapil, ale jedné věci jsem si všimla. Bylo tam dobře vyváženo pozitivum a negativum daných postav. Všichni nebyli nejlepší, nejúžasnější a nejúspěšnější. Byli tam i osoby, kterým se nedařilo a přímo jim řekli, že to s nima lepší nebude..Což většinou neřeknou, ale optimisticky je nabudí, že se to určitě splní :D Samozřejmě jsem se nejvíce těšila na závěrečné vystoupení, které bylo samozřejmě krásný, ale víc ani ťuk. (17.01.2010)

Jelikož už jsem byl zvyklý, že předchůdci Fame alias Step Up (2) se ani moc nesnažili vyrábět příběh, jako ho spíš jenom podkreslovat skvělými tanečními výkony a chytlavou taneční hudbou, napadlo mě o Fame úplně to stejné. Film, kde se několik nadaných dětí snaží dokázat něco víc, budou tančit a zpívat a budu všichni hrozně krásní a talentovaní. Už prvotní chyba byla, že jsem si to opravdu myslel. Doopravdy si chce Fame hrát na nějaké existenční drama, kdy má každý z nás nějaký problém, ale jen díky happyendům všechno zlo světa zničíme a budeme žít šťastně až do smrti. Hlavní chybou jsou nudné dialogy a snaha dát filmu nějakou úroveň. Postavy jsou jen nastíněné, ani jednu z nich si nemáte šanci připustit k srdci, protože jsou všechny dost nesympatické a se svými malými životy chtějí, abychom jim zobali z ruky jejich problémy. Na dvouhodinové rozšířené verzi je skvělý jenom zpěv a tanec, ostatní motivy padají do háje a vytváří jen hustou univerzální hnědou omáčku, která se zaplácává do sebe a rozbředle se válí na předhozeném talíři. Až zas příště bude někdo dělat film o nadaných dětech na umělecké škole, neměl by zkoušet našít těm nebožákům na dres příběh. V takovýchto případech se nenosí. (17.01.2010)

Pokud se chcete podívat na hudební/taneční film, tak si rozhodně nepouštějte Fame. Dostanete totiž jenom jedno hudebně-taneční číslo na začátku a na konci snímku, přičemž oboje není nic extra. Místo toho se tvůrci snažili (teda spíš vlastně vůbec nesnažili!) ukázat nám příběhy a charaktery hlavních hrdinů. Těch ale bylo strašně moc, a tak se každého dotkli jen strašně rychle a povrchně, a žádná z postav tak nevynikla a ani jste neměli s kým sympatizovat. Vlastně jediné, co v tomto filmu za něco stálo, byly závěrečné titulky s písničkou z traileru... (08.07.2010)