Tron: Dedičstvo

Unfuckingbelievably designérsky vycizelovaný kus srovnatelný v tomto ohledu i se Single Manem. Po těchhle dvou zkušenostech (TRON: Legacy a Single Man) bych zvedl ruku pro nařízení ukládající filmovým studiím při záměru točit film stojící především na vzhledu a jeho stylu svěřit režii někomu, kdo se v tom vyzná - ať už je to Tom Ford nebo Joseph Kosinski. Avatarovsky vytříbené 3D je pak už jen takovou třešinkou na dortu...no, to není úplně pravda, tou je Olivia Wilde, které obvykle nijak zvlášť nefandím, ale která mě tady zcela přesvědčila, abych se stal jejím obdivovatelem. Disney tedy možná není úplně mrtvý, i když si na radikála hraje jen tak pro formu v úvodu, aby mohl zapózovat, udělat opičku na Microsoft, a zase se šupem vrátit do hájemství popkulturně nekomplikovaného scénáře s předvídatelnými zvraty. K čemu sakra byl Cillian Murphy, který se na plátně objevil asi na třicet sekund, pronesl dvě ostré poznámky, ukázal jak je to hackování snadné (jako ostatně všichni v TRONovi), a bez jakékoliv dějové účasti zase zmizel? TRON: Legacy rozhodně není dokonalý film. K tomu mu po obsahové stránce nemálo schází. Neuráží vás ale mírou svých nedostatků a naopak svoje klady vytěžuje na sto procent a dává to divákovi zatraceně sežrat...a jemu (mně;)) se to líbí. Pro to, co se soundtrackem provedl Daft Punk (s 85členným orchestrem, jak tvrdí Wikipedie), kterému se stala jedna z nejujetějších oscarových křivd v dějinách, naprosto nemám slov. Tak nějak zhruba řečeno stvořil jeden z těch hudebních doprovodů k filmu, který dokonale obstojí i sám o sobě, a který se vždycky zvrhne z "no, dám si jen jednu skladbu" na "hm, sakra, to už to zase poslouchám tři čtvrtě hodiny?", přičemž ten čas můžete jen prokládat téměř orgastickými momentkami a vzpomínkami na Vangelise a další velikány nejenom elektronické a/nebo filmové hudby. Dokonale čistá a komplexní práce perfektně spojená s obrazem (ale jak jsem řekl, ten nepotřebujete), v němž je černá skutečně černá a bílá skutečně bílá. A v němž je bílý Michael Sheen neuvěřitelně uvěřitelným démonem, který se vytrhl ze stránek Shakespeara, aby posedl vaši USB mechaniku - nebo dnes asi spíš mobilní zařízení s bezdrátovým připojením, což už ale nezní tak dobře;) Jaká je to potom škoda, když musíte dát "jenom" 80% a uchechtnout se nad digitálním mladým Bridgesem/CLUem. PS: Prvního TRONa jsem viděl kdysi dávno, a jsem přesvědčen, že je to legendární záležitost...doufám, že další díl naloží se svým dědictvím se ctí a rozvine ságu ještě dál. (10.04.2011)

Poslední film v roce 2010, na který jsem se chystal do kina a očekával jsem od něj naprostou dardu. Dobře, přiznám se, očekával jsem to především od samotné muziky, kterou složili Daft Punk, ale také mě zajímalo, jak se s tím vypořádali tvůrci. Když už jsme tak s přítelkyní seděli v kině, uvědomil jsem si, že nás je v sále jenom pět. To mě hrozně zamrzelo, protože jsem věřil tomu, že tenhle film opravdu bude stát za to. A on také opravdu stojí. Hrozně mě mrzí, že o něm plno lidí mluví jako o fantasmagorii. Nehledě na to, že Avatar byl daleko větší fantasmagorie, než je tohle. Tenhle film totiž příchází s naprosto novým, ojedinělým námětem do sci-fi světa a vyžívá se v něm naprosto neuvěřitelně. Tron: Legacy je tak podle mě druhý film, který si naprosto oprávněně zaslouží 3D a u mě první film, u kterého jsem s technologií 3D byl opravdu spokojený. Dobré je na něm totiž opravdu všecko. Co se týče krásy, tak s ní bude vévodit Olivia Wilde, která je ve filmu nesmírně krásná a doufám, že jí ten imidž vydrží déle. Nejvíce mě ale tvůrci překvapili se samotným příběhem, který opravdu velice dobře zpracovali. Ze začátku perfektně vysvětlili první díl a postupně mě přiváděli do digitálního světa bez hranic, s naprosto ultimátními akčními scénami a brutálním hudebním podkladem od Daft Punk. Povedlo se jim to a já z kina odcházel nesmírně spokojenej. Škoda, že film doplácí na lidi, kteří od toho čekají kravinu, aniž by z filmu viděli nebo slyšeli jedinou vteřinu. Ono je totiž rozdíl kecat před shlédnutím filmu a po shlédnutí filmu. Já jsem mu s přítelkyní trošku k zisku dopomohl a jsem za to rád. Lepší film jsem v roce 2010 ani podpořit nemohl. (25.12.2010)

,,...POTKAL JSEM TAM JEDNOHO NEOHROŽENÉHO BOJOVNÍKA. - TRONA. UKÁZAL MI VĚCI, JAKÉ SI LIDI ANI NEDOKÁZALI PŘEDSTAVIT. SOUBOJE S DISKEM UPROSTŘED ÚCHVATNÝCH ARÉN. MOTOCYKLY ZÁVODÍCÍ NA SVĚTELNÝCH PAPRSCÍCH. A SPOLEČNĚ JSME...... - VYTVOŘILI SYSTÉM.....“ /// To se furt všichni vrtáte v compech, samej crack a patch, tak se nedivte, když se programy naserou a ukončí tyranii uživatele. SMRT UŽIVATELŮM! Nádherný věci pro 3D! Bio - digitální (ať už to znamená cokoliv..) koncert. Všichni, kteří rádi nakupují v hračkářství musí bejt nadšeni! První hodina – FANTASTICKÁ! Super vyprávění, technický parádičky a tempo, který bohužel nevydrží nejen do švestek, ale ani do tý druhý hodiny!!! Následuje (pro mě) otravný prokousávání se ,,modrým“ světem, jenž nezachrání ani výbornej obraz a (vo tom žádná!) zvuk! LIDSKÁ BYTOST V DIGITÁLNÍM SVĚTĚ? HODNĚ DRSNÁ ZÁLEŽITOST! A to je celý? Smrt uživatelům! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci se dostat přes oceán simulace (a neotravovat při tom obvoďáka). 2.) Chtěl bych mít v počítači jen dobré a hodné programy. 3.) Jsem nasranej počítačovej program. 4.) Na sexuální orgie mě nikdo nezve, tak si vystačím s těma virtuálníma. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (31.03.2011)

Svět, kde nepotřebujete lampičky, lustry, baterky, protože Vaše oblečení svítí. Svět, kde svou motorku nemusíte parkovat v garáži, postačíte si s kapsou (to samé platí o světlohelikoptérkách). Svět, kde svoji duši nosíte na zádech v disku, který může sloužit i pro aportík Vašeho psa, či jako zbraň. Svět, ve kterém chce býti Viktorka lesbou kvůli zázraku jménem Olivia. Takový svět je vskutku nádherný, ale tak jako v našem, i v tomhle jsou obyvatelé idioti, kteří místo akce kecají. Škoda. Tron je postavený na dobrém základu, ale výsledek se nepovedl. (17.12.2010)

Z počátku pastva pro oči. Barvičky jen hrály. Vizuální efekty opravdu skvělé. Po 50 minutách jsem se však nudil k smrti. A tak jsem si prováděl manikúru a četl si nový leták do kauflandu. Občas jsem mrkl na obrazovku, pokud převládala modrá barva, bylo to fajn, pokud oranžová, vedli záporňáci. Jedna věc mne tam však vytáčela: Chtěl bych vidět, který skoro 30-letý chlap je tak fixován na fotra? Z toho neustálého "tati, tati, tati"...se mi dělalo špatně. Za efekty 50%, film na jednou kouknutí a zapomenout! (20.03.2011)