Kovboj Bebop: Lovec odměn

Vlastně z toho mám podobný pocit jako ze Zaklínače. Adaptace kultovní předlohy, která ortodoxní fanboys spíš naštve, protože se vydala vlastní cestou, a nováčky zmate, protože netuší, co mají čekat. Stejně jako u Zaklínače je nakonec nejpříjemnějším překvapením casting: charismatický John Cho Spikeovu mnohovrstevnatou postavu utáhne naprosto skvěle a zbytek posádky je taky fajn, horší je to s představitelem záporáka Viciouse, který je šílenou karikaturou původní postavy. Větší problém ovšem je, že atraktivnímu chytání zločinců se seriál věnuje jenom první čtyři epizody a pak už jen řeší osobní linky členů posádky, tedy hlavně tu Spikeovu. Možným důvodem bude asi to, že strýček Skrblík Netflix odmítnul rozbít prasátko kvůli jakési retro/sci-fi/noir šílenosti a utrousil na dřevo jen pár drobných. Takže těch pohledných záběrů na vesmírné lodě je opravdu jen poskrovnu a obzvlášť v druhé půlce se děj přesune do interiérů a různých opuštěných lokalit, a proto zřejmě až příliš vytěžuje onen osudový vztah dvou zabijáků a jedné femme fatale. (28.11.2021)

Anime Cowboy Bebop patří do mého TOP už hodně dlouho, možná bych ho označil i za svoje nejoblíbenější anime vůbec, takže jsem se obával, co se stane s hranou verzí... a překvapivě to nebylo špatné. Drží si to styl předlohy, herci jsou solidní, triky většinou na úrovni a samozřejmě, skvělá hudba obsahující většinu klasických fláků tomu přidává další hvězdičku. Jen jsem možná čekal, že si děj půjde trochu vlastním směrem a nebude se tak pevně držet originálu. Na binge-watching dobrý. (22.11.2021)

Tak budu asi trochu kontroverzní, ale prostě mám pocit, že největším problémem nové adaptace Bebopa je nostalgická vzpomínka fanoušků. Což říkám jako samotný fanoušek originálu, ale možná na rozdíl od nich jsem nezapomněl jak mě seriál v prvních epizodách spíš nudil a místy přišel až trapný, takzvaně mě „chytil“ až svou pátou epizodou a scénou v kostele. Schválně jsem se podíval na několik prvních dílů znovu a ano opravdu si myslím, že scénáristé nějak zvlášť neublížili originálu změnami v podobě způsobu jakým se hlavní postavy představí do děje, stejně tak jejich charakteristika a  „charisma“ se až na Viciouse (a možná postavy Feye, pořád nechápu jaký smysl měla ta lesbická scéna) podařilo zachovat, stejně tak jsem kvitoval s povděkem rozvedení hlavní dějové linky, která nepůsobí tak odstřiženě od vedlejších příběhů, které mi přišly zpracované poměrně věrně originálům na rozdíl od hlavní linky, kde jsem měl největší problém s postavou Viciouse, který na mě v původní sérii skutečně působil děsivě a vzbuzoval respekt, zde je jeho postava mnohem více rozvedena do podoby uplakánka co má „daddy issue“ naopak zrada Julie mi přišla jako dobrý nápad, vzhledem k tomu, že na mě od začátku její postava beztak působila velice nesympaticky. Byl jsem také příjemně překvapen vizuálními efekty a celkově setting světa na mě působil filmově, co mě ale nakonec zklamalo bylo něco co jsem předpokládal nejméně a sice soundtrack, byť ho dělala má oblíbenkyně Jóko Kanno, opět jsem si potvrdil, že Watanabe (režisér předlohy) možná není nejlepší režisér, ale rozhodně ví jak pracovat se soundtrackem a zejména s ním nešetří! Zde jsem v mnoha scénách jsem měl problém hudbu vůbec slyšet přes efekty, jelikož se režisér pravděpodobně řídil dle mého hloupým dogmatem, že dobrý soundtrack je takový, který scény jen podkresluje a neruší. Takže nakonec mi z toho vychází 3 hvězdy, což sice znamená, že bych se byl býval raději věnoval něčemu jinému, ovšem tady je to spíš dáno tím, že oprati originálu toho seriál zase nic tak moc nového či lepšího nepředvede a kdybych seriály viděl v obráceném pořadí, možná by i mé hodnocení bylo převrácené. (02.12.2021)

Asi takhle – je to mnohem menší průšvih, než jsem původně čekal. Stylizaci se podařilo trefit, hudba je super a některé postavy jsem docela poznával. Atmosféra je ale trošku jinde, začátek ještě jakž tak dobrý, některé díly uprostřed i docela fajn, ale hlavně ke konci mi tam chybí ta sympatická uvolněnost, kterou zde střídá snaha o přehnané drama ve stylu mafiánské Hry o Trůny. Navíc jsem některé postavy vůbec nepoznával v porovnání s předlohou a v určitých důležitých aspektech mi přišly skoro jako někdo úplně jiný, než jak jsem je znal z anime (hlavně Julia, Vicious...). Co se akce týká, někdy jsem byl spokojený, jindy si zase říkal, že některé údery a pohyby, které si můžete dovolit v anime, do živého provedení, tak aby to vypadalo dobře, asi prostě převést nejde. Co je ale horší, tak díky všem těm dramatům a snaze o nějakou rádoby originálnější a komplikovanější dějovou linku v závěru se spíš děsím toho o čem by mohla být druhá sezóna a jak moc daleko od stylu předlohy bychom se v ní tentokrát mohli dostat, a to není zrovna dobrá věc… Má to aspekty, které se mi líbily a věci, které mi neseděli, ale neštvalo mě to, neuráželo, ovšem kromě pár momentů a několika málo silnějších dílů jsem si to vlastně ani nijak extra silně neužil. 5,5/10 (30.11.2021)

Pastiš pastiše. Tvůrci se seriál snaží vystavět na bedrech skvělé předlohy; pokud totiž člověk nečte mezi řádky, seriál úplně nefunguje. Původní anime je žánrový mix všeho možného – akce, westernu, filmu noir, komedie, jazzu, hororu, sci-fi apod. Animovaná forma tohle všechno dokáže sjednotit, netflixovská adaptace si z ní ale pouze vyzobává jednotlivé scény a nevyhnutelně tak vypadá jako chudý příbuzný. Mustafa Shakir jako Jet obstojí, John Cho neurazí, Ed ale spíše vyděsí. Hudba je skvělá, zde je stále z čeho brát. (22.11.2021)