Helen

"A teď pět nejhorších rad od lidí, kteří vůbec nevědí, o čem mluví.." - "Vezmi si volno.. Něco si přečti.." - "Zkus jógu.." - "Vymaluj byt.." - "Ostříhej se.." Mluvíte, jak je dnes moderní, o tom, že máte depresi, kterou však s největší pravděpodobností díkybohu nemáte ?? Pak tedy po seznámení s Helen snad už takhle mluvit nebudete.. A budete si vážit toho, co máte.. Alespoň v to tedy doufám, stejně jako nejspíš Sandra Nettelbeck, jejíž nesmírně silné festivalové drama, které mimo řemeslné jistoty ve zvolených prostředcích stojí na empatii vůči všem zainteresovaným stranám, nabádá k zamyšlení jako málokterý tematicky podobný snímek.. Autorka Nettelbeck vychází de facto z vlastních zkušeností, nemudruje, nezdvihá obočí, jen zvolna vypráví o bolestech bez konce, které nepochopíte, dokud se vás osobně nedotknou, nesnaží se hledat viníky, protože ti tu prostě nejsou.. Ačkoliv by role Helen snadno mohla svádět k přepjatosti a přehrávání, Nettelbeck, s přispěním nesmírně samozřejmého soundtracku Davida Darlinga, i Ashley Judd obstály se vztyčenými hlavami.. Myslíte, že byste měli dostatek sil a odvahy ustát něco podobného, ať už v jakékoliv roli ?? Ano ?? Pak vám tedy přeju, ať to nemusíte nikdy zjistit.. (16.03.2015)

Harmonie scénáře o vážných věcech a odpovídající filmařiny, která na cestě za osobitým výrazem nezapomíná na téma. Přitom nejde jen o obvyklou snahu, ale o vyspělé dovednosti v práci s vizuální stránkou, která spolu s hudbou vytváří souznějící rovinu k ne zcela tradičnímu vyprávění s neokázalými hereckými výkony. Film jako dělaný pro festivaly. 3-4* (25.10.2014)

Reklama na elektrošoky s castingem narychlo vypůjčeným z upoutávky na podpůrné přípravky při úbytku estrogenu, kde tvůrci o depresi neměli ponětí, nebo v ní právě hluboko uvízli... Nesoudržný pár, složený z přehrávající Ashley Judd a Gorana Visnjice, který, jako by se na plac připletl z cateringu při roznášení kávy, už pro mě nemohl nic udělat. Nuda z deprese, deprese z nudy - vyberte si. (26.06.2013)

Z mého hlediska dost nadhodnocený film, snesl by kratší stopáž.. Těch slz se mi zdálo víc, než bylo nezbytně nutné, aby divák pochopil, že onemocnění depresí je totálně otravná záležitost, kdy se z energické, milující a ze života se těšící osoby z ničeho nic stane troska schopná jen bulit, ležet a čučet, případně se pokoušet o sebevraždu. Depka vás prostě hodí někam na dno temný studny, z který se vám ale nechce nikam škrábat, protože nevidíte důvod, proč tam nahoře být. Jste v pasti. Nesnesete být sami se sebou, ani s nikým jiným a logicky pak přestává všechna sranda, protože pak už ani nikdo nesnese být s vámi. A láska na tom nic nezmění. Toto poselství filmu mi ale zde bylo naservírováno tak nešikovně, že mi byly trable hlavní hrdinky i její stejně nemocné přítelkyně docela ukradené a zdlouhavost totálně ubyla celou moji empatii i pozornost. To už mě víc zaujalo, když o depce někde v 13.komnatě nebo jinym pokoji vyprávěl Marek Vašut! Sorry, ale věřila jsem mu to víc, než paní Helen její uječený tyjátr. (16.05.2012)

Pre mňa veľmi osobný film. No aj keď viem, aké ťažké je popísať pocity, ktoré prežíva človek postihnutý touto chorobou, nie to ešte preniesť ich na plátno, niečo mi bráni dať plné hodnotenie. K dokonalosti tu predsa len niečo chýbalo a také hodnotenie by bolo výrazne ovplyvnené mojimi osobnými subjektívnymi pocitmi. Každopádne Ashley som tak dobre nevidel hrať už veľmi dlho. (22.08.2010)