Helen

Síla nezávislých filmů je především v tom, že syrově nabídnou vážný příběh vážnou formou. Nedělaj si z toho legraci a popíšou to přesně tak, jak to skutečně je. Proto je Helen tak zajímavý a dobře hodnocený film. Dokáže zaujmout. Ještě aby ne, když vypráví o jedné ženě, u které se zničehonic objeví nemoc známá jako těžká deprese. A s tím jsem se ještě v žádném filmu nesetkal. Film pak ubíhá naprosto plynule. Ze začátku divák nic neví, pak ho to trkne a pak se veze spolu s Helenou. Jak to dopadne už je jenom na tom, jak moc nezávislý tvůrci ten film budou chtít udělat. Podle mě se s tím ale poprali hezky. Člověk alespoň o trochu pochopí něco, s čím se jen tak nesetká, i když...člověk nikdy neví. (24.11.2010)

Lehce nadprůměrný snímek s výbornou Ashley Judd, který bych zařadil do kategorie silných psychologických děl. Život je imbecil, nikdy nevíte co vás může potkat a Sandra Nettelbeck zdařile ukázala jak se úspěšný a šťastný život může změnit v peklo. Nelze popřít, že tohle má mnoho co do sebe, ale myslím, že kamenem úrazu je stopáž, díky které je ve filmu až příliš hluchých míst, což na zážitku dost ubírá. 70% (13.02.2011)

Hodnocení zde sice možná není příliš vysoké, avšak já před zhlédnutím od filmu díky jeho tématu čekal hodně a moje očekávání se z velké části naplnila. Helen je velmi silné drama, které stojí na beznadějné, smutné atmosféře (dobarvené výbornou hudbou a neméně působivou kamerou), která diváka zaplní spoustou pocitů, ale hlavně na Ashley Judd, která zde předvádí maximum, co může vůbec herečka v takové roli předvést. Je však potřeba podotknout, že i ve vedlejší postavy Mathildy nebo Davida tu nejsou jenom do počtu a jejich osudy je třeba brát v potaz. Jediný problém filmu vidím v tom, že ne všechno mi přišlo úplně reálné (hlavně chování manžela v některých chvílích), mírný konec paradoxně vyznívá relativně přirozeně. "Neptá se mě, jak se cítím...ona to ví." (15.10.2011)

Vaše žena není nešťastná. Je nemocná.. Deprese se člověku vkrade do života jako zlověstný nenápadný stín, který nelze vyléčit dobrým filmem, nebo nakupováním, což si ještě spousta lidí neuvědomuje. Toto v podstatě "tabu" téma mě velice zajímá, i když ono koukat na depku o depce nemusí být pro každého. Sám o sobě by film nebyl špatný, jenomže já zkrátka nedokázala vydržet do konce kvůli přehrávající Ashley Judd (upozorňuji, že nejde o zaujatost, protože jsem ji až doposud měla celkem ráda). Obě aktérky působily většinou spíše jako na špatném tripu, než-li v depresi. Pláč Ashley Judd se nedal poslouchat. Jakoby se nevžila do role, jen za každou cenu toužila zapůsobit a odnést si nějakou tu cenu. A všechno kolem toho může být sebe lepší, ale když je hlavní postava k nesnesení, na celek to hází dost špatné světlo. (20.02.2013)

Německá režisérka Sandra Nettelbeck zavádí diváka k trochu opomíjenému a vlastně filmovým světem spíše tabuizovanému tématu. Její sonda je hodně popisná a dělá průvodce velmi bolestivým příběhem, který je navíc dost zprofanován tím, že coby deprese je dnes označováno kdeco, téměř každý běžný spleen. Tady jde ale o depresi probíhající jako skutečně závažné onemocnění, navíc spojené se suicidními tendencemi. Pomalý nástup a průběh nemoci, jakési bezčasí propadu do nicoty, se odráží ve zvolených výrazových prostředcích - pomalé tempo, až ambientně vnímaná hudba (která je skutečně krásná a velmi mi konvenovala), barevné ladění a práce se světlem, stejně jako s hereckým výrazivem jednotlivých aktérů... Helen je skutečně vážně vnímaná výpověď o závažném psychickém onemocnění, která je navíc tak nějak žensky empatická...až mě při sledování filmu napadlo, že režisérka přesně ví, o čem točí, jako by tam byla očitá zkušenost. Vnitřní prožívání ve fázi deprese je něco, co se nedá zprostředkovat, na co se dá dívat jen zvenčí, pohled nastíněný snímkem Helen je citlivý a zneklidňující a vyplatí se ho vidět, už jen kvůli tomu zamyšlení, že cosi takového může potkat každého z nás... (26.04.2011)