Verejný nepriateľ č. 1

Profesionální a velmi věcná (či spíše zkratkovitá) gangsterka, která ale sama o sobě (bez Epilogu) postrádá smysl. Je jasně patrné, že je to jen první půlka hodně rozsáhlého příběhu (takže to nemá žadný konec). Snad mi druhá část už plně umožní pochopit, proč je zrovna Mesrine považován za největšího francouzského gangstera všech dob... 70 % (01.09.2011)

Šok číslo jedna: On to vůbec není ten film, na který jsem v kině viděla ukázky. S tím přichází šok číslo dva: Ona je to vlastně jen první část jakéhosi eposu o jednom francouzském lupiči a pokud chcete znát konec, budete si muset pustit ještě pokračování (což bude asi to, na co jsem viděla trailer). Šok číslo tři: Ona je to vlastně taková lehce nesourodá mozaika okamžiků ze života, které jaksi vůbec nezapadají do sebe. Šok číslo čtyři: Některé momenty jsou vystiženy jen v tak hrubých obrysech, že vůbec nechápete, proč ty postavy vůbec něco takového udělaly (tedy pokud vůbec víte, kdo jsou vlastně ty postavy a co v ději dělají). Šok číslo pět: Režisérovi a scénáristovi asi slovo "gradace děje" moc neříká. Závěrečné konstatování: I přes všechny tyto zápory je Veřejný nepřítel č. 1 zatraceně dobře natočený film, který obsahuje přesně ty mafiánské prvky brutality, ve kterých se moje zkažená duše tak vyžívá. Áááááááááááách. (17.12.2008)

Když jsem tu viděl taková vysoká hodnocení, říkal jsem si, že to bude zase nadhodnocené a já z toho budu zase zklamaný, jak se mi to už bohužel poslední dobou stává zvykem. Ovšem chyba lávky přátelé, tentokrát je 82% plně zasloužených. Nejenom parádní režií a scénářem tento snímek oplývá, ale i hereckými výkony, výtečně prokresleným příběhem či chytlavými dialogy. No prostě po dlouhé době zase paráda. (20.12.2008)

Na jedné straně bych měl být rád za to, že se scenáristé rozhodli Mesrinovu postavu nijak nezlidšťovat a nepřibarvovat, ale (oproti českému distributorovi, který div že neláká na příběh lupiče-gentlemana) ukázat ho (zřejmě) takového, jaký byl. Jenže na straně druhé je tady můj problém sledovat filmy s vyloženě zápornou hlavní postavou. Což Mesrine je. Veřejný nepřítel č. 1 je dobře natočený, Vincent Cassel v hlavní roli skutečně válí a sledovat Gérarda Depardieu, kterak si užívá svoji vedlejší roli, bylo opravdu pochutnání... Škoda proto, že mozaikovitě poskládaný scénář působil zmateně a že ačkoliv hýřil postavami, žádná z nich mi vyloženě nepřirostla k srdci (na mysli mám především společníka Merciera, který mi připomínal Eliho Wallacha). Až na jednu scénu na schodech byl dost odbytý i Mesrinův osobní život. Dovedu si představit, že Mesrin tímto způsobem napsal knihu, podle níž film vznikl. Jenže v té knize on zřejmě vystupuje jako vypravěč a všechny ty drobné epizodky s největší pravděpodobností spojuje dohromady. Tady nic. Posledním kamenem úrazu pak je rozdělení filmu na dvě části. Když už se tak tvůrci rozhodli, měli se alespoň postarat o to, aby tahle první působila jako uzavřený celek. Ne ji skončit nemastným neslaným "finále" a laciným mrknutím "Honem, honem, pusť si druhý díl" na diváka. Tři hvězdy a kousek. (02.07.2011)

Jednoznačným tromfom a výhrou filmu, je výber hlavného protagonistu. Vincent Cassel je v koži Mesrina naozaj vynikajúci. Či už ako majster mnohých tvári, či už ako skutočne charizmatická postava vdychuje filmu život. Dej je epizodický, nemá však hlbšiu myšlienku, spojnicu, okrem toho, že Mesrine je fakt magor, ktorý to chce proste všetkým natrieť. Jeho kriminálne eskapády sa vŕšia jedna na druhú. Hlavná chyba je vo viditeľnej neskúsenosti režiséra, celý príbeh je podaný veľmi vlažne a nemá veľmi pevnú štruktúru. (01.01.2015)