Ip Man: Zrodenie majstra

Nehraje v tom ani jedna panda a je to asi takhle: "Mé Kung-fu je lepší něž tvé Kung-fu! Ne, to se mýlíš, pane! Mé Kung-fu je lepší něž tvé Kung-fu! Při vší úctě a s maximální pokorou, mýlíš se ty, pane! Mé Kung-fu je lepší něž tvé Kung-fu! Ne, ne, ne a tisíckrát ne! Neuraž se, pane, ale mé Kung-fu je nejlepší Kung-fu ze všech Kung-fu, tudíž logicky musí být lepší než tvé Kung-fu! Taková drzost! Jsi neskonale domýšlivý ohledně svého Kung-fu! Ač mě mé Kung-fu učí pokoře a Kung-fu sebeovládání, nedáváš mi jinou možnost než porovnat, je-li mé Kung-fu lepší než tvé Kung-Fu.... (Urrrgh, Vzzzzum, Sssssvist)". Choreograficky perfektní Kung-fu, zabalené do klišovitého patosu tak hustého, že jej má místy problém prokopnout i dokonalé Mavashi pana Yena. (08.04.2010)

Dobrého učitele prý dělají jeho žáci. Co by byl Wong Fei Hung bez Lam Sai Winga, Sokon Matsumura bez Ankoa Itosua nebo Kanryo Higaonna bez Chojuna Miyagiho? Co by však byl Yip Man bez Bruce Leeho, který u něj strávil mizerné tři roky (!!!) a to ještě tak, že se Yip Man chtěl naučit tancovat a pouličnímu rváči Brucovi za to oplátkou ukázal několik technik? Netvrdím, že byl Yip Man špatný, ale proč mu stavět takovýto pomník skládající se z událostí, které se vycucali scénáristé z prstu? Zaslouží si opravdu Yip Man takovouto glorifikaci? Komu tím poslouží? Že by tolik módnímu čínskému nacionalismu? Tento film má k pravdivosti stejně daleko jako Dračí život Bruce Lee. Nejsem většinou nějaký historický hnidopich, ale toto mě vážně dostalo. Už jen z tohoto hlediska si podle mého film zaslouží Odpad! Pokud si však odmyslím tyto okolnosti, zůstane mi vcelku zábavný film s několika skvělými momenty. Také přihazuji k dobru, že vidět Wing Chun ve filmu je díky své nepříliš velké divácké atraktivitě velice řídké. Dokonce se dočkáme jedné specialitky stylu v podobě třímetrové dračí tyče. Snad to pomůže tomuto skvělému stylu získat více popularity. Jelikož se mi však výše zmíněné okolnosti pořád honily během sledování v hlavě a notně mi zkazily sledování dávám 40 % Ach, to jsem zase prudil, promiňte. Menší „spoilery“: Yip Man byl ve Fushanu jakýmsi policistou; Japonci opravdu chtěli, aby vyučoval jejich vojsko kung fu, což odmítal; z Fushanu neutekl před Japonci, ale před komunisty. V životě neměl jediný souboj!!! Tyto pravdy byly zřejmě tvůrcům poněkud nepohodlné. (15.01.2009)

V ryze fotogenické rovině – souboje, kamera, dekorace, barva – funguje Ip Man výborně. Naopak rovina abstraktní – napětí, příběh, emoce, dialogy – patří spíše do průměru. V této souvislosti je možné položit následující zdůvodnění: Uvážíme-li, že pro současného Číňana a Araba s jejich zcela jinak uzpůsobeným intelektem má filosofie od Bacona až po Kanta nanejvýš hodnotu kuriozity, můžeme onu nefunkčnost příběhu či dialogů svést bez okolků na kulturní hranice. Protože zatímco obraz je transparentní, přenositelný a jasně srozumitelný, u jazyka to již neplatí, neboť jak tvrdí lingvisticko-antropologická Sapir-Whorfova hypotéza, pojetí reálného světa je vystavěno na jazykových zvyklostech konkrétní dané komunity. Zkrátka, jen stěží lze docenit Ip Mana, nejste-li z Hongkongu. ____ Stylistická poznámka: Bojová umění jako jedny z mála - na rozdíl od rozhovorů, automobilových honiček nebo fotbalového zápasu, kde by to diváky mátlo - snesou, a dokonce vyžadují porušování pravidla osy. Tudíž lze akci snímat střídavě z obou stran. Nebo minimálně ve formě prostřihů - to tehdy, zůstává-li jedna ze stran dominantní a prostřih z druhé strany akcentuje cosi neodkladně vzrušivého. (23.02.2009)

Ip Man vs. 10 japonských černých pásů je jistě nějaký vrchol mezi martial art scénami. Jinak velmi slušný snímek o další legendě Číny, slavném mistrovi wing chun. Donnie Yen se u mně rázem z téměř nezámého stává velmi sympatických hercem, dokonce v některých momentech i sympatičtějším než ti relativně známější jako je Li či další. A charisma taky nechybí. Film se rozjíždí docela zvolna a typicky pomalu rozvíjí Ip Manův příběh, dojde i na první taktéž skvělý zápas proti dalšímu mistrovi, aby pak po půl hodině pohody, právě když se rodina Ip stane populární, vtrhli na scénu Japončíci a všechno zničili. A pak film náhle přeřadí a máme tu prvotřídní dramu z války. Japonci jsou jako obvykle velmi arogantní a nesnášenlivý, takže všichni obyvatelé Foshanu mají co dělat, aby přežili. Docela musím tu Čínu litovat, neměla to v posledních stoletích vůbec lehké a ani dneska to není zrovna ideální. Po technické stránce je film výborný, jak jsem už napsal, bojové scény jsou choreograficky zvládnuté na jedničku (a to wing chun je kvůli dechberoucímu Donniemu naprostá paráda), snad jen ty zpomalovačky tam nemusely být. Hlavní hudební motiv mi bude ještě nějaký čas hrát v hlavě, ostatní jsou taky vcelku povedené a využívané v pravé momenty. Takže v klidu 4 a určitě si seženu další díl, i když těžko říct, jak to bude fungovat bez všudypřítomné bídy a strachu vyvolané okupanty. No, uvidíme. PS: Je fajn pozorovat postupné prozřetí a vývin Ip Mana napříč japonským terorem. hlavně v konfrontaci s tlumočníkem. (14.09.2011)

Fuj, co jsem to tady okecával ve svým starým komentáři? Líbivá kung fu limonáda, jejíž scénář je obludně patetická srajda v celku i detailu. Pokud vám stačí rukocviky a kopačky titulního hrdiny, pak si přidejte pár hvězdiček, co já vim - je to totiž to jediný, čím může tahle vyjednodušená báchorka o zlounech a patriotech "podle skutečné události" trochu zaujmout. (18.07.2010)