Oddělené světy

Ještě teď mi běhá mráz po zádech.. Chvílemi jsem jen kroutila hlavou nad tím, čemu je člověk ochoten uvěřit a podlehnout i za cenu vlastního života.. Rosalinde Mynster byla krásná a svoji roli zahrála lépe než přesvědčivě.. Skutečně jsem jí věřila všechny slzy i radost.. Kdo mě ale zaujal mnohem víc, to byl Johan Philip Asbæk.. Není to kdovíjaký krasavec, ale vyzařuje z něj něco, díky čemuž mě film bavil mnohem víc.. Možná to byla lidskost.. Každopádně byl úžasně přirozený a skutečný! I hudba je nádherná.. A líbí se mi, že film si na nic nehraje.. Vše je natočeno prostě tak, jak to chodí - a to je skvělé!!! (11.04.2012)

Dánská režie se nám snaží uvědoměle ukázat lidské předsudky vůči jinému vyznání, odlišnému životu atd. Pěkná ukázka toho, jak jsou Jehovisté dementní a vlezlý a my je na druhou stranu nechceme pochopit. Vlastně ani nevím, k jaké straně se film přiklání. Znát postoj režiséra, mohla být tahle hádanka vyřešena. Takhle je to fifty fifty a asi to tak má být, jednoduše jen ukázat úskalí světa svědků Jehovových. To se povedlo, ale zajímá mě to úplně stejně, jako když mi nějaký to jejich jelito zabouchá na dveře. Stejnej nesmysl by se mohl natočit o každý organizaci a sektě. Norsko má ale potřebu světu ukázat situaci Jehovistů. Jako zarputilý ateista, pohrdající veškerou vírou a všemi náboženskými organizacemi jsem se snažil o nezaujatý postoj, ale tady je všechna snaha marná. Nuda k uzoufání, nesmyslný bláboly, nesympatičtí herci (až na Rosalinde Mynster - ta se opravdu snažila). Film je podle skutečného příběhu a mladým lidem v rodinách Jehovistů možná pomůže v jejich situacích a rozhodováních, pro ty ostatní je k ničemu. Pokud ale patříte mezi ty, kteří těmhle pošukům otvírají dveře rádi, a snad dokonce s nimi řešíte jejich apokalyptické vize a listujete v jejich kýčovitých knížečkách, pak se na film 100% podívejte. Pro vás dávám 100% a doufám, že vám film otevře oči. Pro ty, kteří jako já těmito lidmi víceméně pohrdají, bych doporučil pustit si úplně něco jiného. Hodnotím 15%, které patří pouze Rosalinde Mynsterové. (06.03.2012)

Na tento snímek jsem narazila úplnou náhodou a vzhledem k faktu, že mi severská kinematografie není příliš známá, jsem jej velmi uvítala. Osobně mám ráda filmy, které zpracovávají témata, o kterých toho příliš nevím, a které mě svým způsobem posunou v jejich znalosti zase o kousek dál. Každý z nás se nepochybně někdy ve svém životě setkal se Svědky Jehovovými - občas zazvoní u našich dveřích, povídají o očekávaném Armagedonu či rozdávají časopis Strážná věž. Ovšem o fungování jejich společnosti (lépe řečeno sekty) je nám toho známo velice pramálo. Film nám ukazuje, jak mají Jehovisté postavený úplně jiný žebříček hodnot (např. šíření víry stojí zcela nad vzděláním), v případě, že se člověk proviní proti pravidlům náboženství, je nemilosrdně vykázán ze společenství a zcela odříznut od kontaktů s rodinou a přáteli a další. Dánsko je nepochybně země, kde tato sekta má daleko více příznivců než u nás v ČR, což ukazují i hromadné několikatisícové srazy, jak film zobrazuje. Tento film pro mě svým tématem a zpracováním představoval příjemné překvapení tohoto roku. (23.04.2011)

Tohle je další z kvalitních severských filmů, který nabízí divákovi zase něco jiného, něco nového, vhled do světa, kam se člověk jen tak nedostane. Téma život mezi svědky Jehovovými je určitě samo o sobě velmi zajímavé, ale když je navíc natočené podle skutečnosti, tak film získává ještě více na zajímavosti. A ve vnímání tohoto filmu mi dost pomohl i fakt, že jsem asi dva nebo tři týdny zpátky viděl v nočních hodinách na Nově v rámci vysílání archivních pořadů vydání pořadu Tabu z roku 1996, které se celé věnovalo dětství a dospívání mezi svědky Jehovovými. V kontextu svědectví zpovídané ženy v pořadu Tabu získal tenhle film z mého pohledu tak maximálně na zajímavosti, jak jen to může být možné. To, co popisovala ta žena v pořadu Tabu jako by téměř věrně kopíroval tento film z Dánska. Složité dospívání plné zákazů, plné života v nesvobodě, dojde i na zakázanou lásku a pochybování, to vše nabízí film Oddělené světy a opravdu je na co se dívat. Ani na okamžik jsem se nenudil, ani na okamžik jsem nezaváhal, že by snad něco v tomto příběhu mohlo být vymyšleno. Tohle je tak silný příběh, že na něj určitě jen tak nezapomenu. Navíc jsou zde vynikající herecké výkony všech zúčastněných. Nakonec jsem Sáře přál, že se dokázala odtrhnout od Jehovy, ale bylo mi trochu líto, že tím přišla o možnost styku se svou rodinou. Každopádně rád jsem tento film viděl, rád jsem s ním strávil svůj čas a rozhodně na něj jen tak nezapomenu. Váhám, jestli udělit čtyři nebo pět hvězd, je to někde přesně mezi, tomuhle filmu totiž nic nechybělo a je po všech stránkách dokonalý, ale zároveň necítím, že by to bylo na maximální hodnocení. Zatím tedy uděluji čtyři hvězdy a možná to časem změním. (10.05.2010)

Film, ktorý vkusne a nenásilne poukazuje na iný pohľad vnímania sveta, lásky k bohu a života samotného. Ale i to ako sa tieto väzby môžu pretrhávať, a ako sa človek dostane na križovatku a musí sa rozhodnúť ktorou cestou života sa vydá ( pričom nech sa rozhodne akokoľvek, nechá za sebou niekoho milovaného). (08.12.2011)