Oddělené světy

Ještě teď mi běhá mráz po zádech.. Chvílemi jsem jen kroutila hlavou nad tím, čemu je člověk ochoten uvěřit a podlehnout i za cenu vlastního života.. Rosalinde Mynster byla krásná a svoji roli zahrála lépe než přesvědčivě.. Skutečně jsem jí věřila všechny slzy i radost.. Kdo mě ale zaujal mnohem víc, to byl Johan Philip Asbæk.. Není to kdovíjaký krasavec, ale vyzařuje z něj něco, díky čemuž mě film bavil mnohem víc.. Možná to byla lidskost.. Každopádně byl úžasně přirozený a skutečný! I hudba je nádherná.. A líbí se mi, že film si na nic nehraje.. Vše je natočeno prostě tak, jak to chodí - a to je skvělé!!! (10.04.2012)

Myslím, že tento film nemá žádný konkrétní přínos. Je o tom, jak láska zaslepuje oči a tom, jak nemilosrdná a vydírající dokážou být některá náboženství, takže v podstatě nutí své členy žít dvojím životem. A některé scény tam jsou tak trochu navíc. A protože jsem přesvědčen, že film je v rozporu s Biblí, dále nedoporučuji. (18.10.2012)

Nie som si istý, či som potreboval vidieť film o problémoch ľudí, s ktorými nechcem a nebudem mať nič spoločné. A nemyslím tým iba Jehovistov, pretože tí sú iba špičkou ľadovca, voči ktorým sa ostatní veriaci vymedzujú (asi preto, aby si pripadali lepší). Je pravdepodobné, že každé náboženstvo veriacim viac berie, než im dáva. Inak by asi nemohlo fungovať. Takže pozitívami filmu bolo, že sa v ňom nevraždilo, nesúložilo bez zatmievačky, nefuckovalo do bezvedomia a telefonáty nekončili uistením, že toho na druhej strane drôtu milujeme. (11.11.2009)

Tohle je další z kvalitních severských filmů, který nabízí divákovi zase něco jiného, něco nového, vhled do světa, kam se člověk jen tak nedostane. Téma život mezi svědky Jehovovými je určitě samo o sobě velmi zajímavé, ale když je navíc natočené podle skutečnosti, tak film získává ještě více na zajímavosti. A ve vnímání tohoto filmu mi dost pomohl i fakt, že jsem asi dva nebo tři týdny zpátky viděl v nočních hodinách na Nově v rámci vysílání archivních pořadů vydání pořadu Tabu z roku 1996, které se celé věnovalo dětství a dospívání mezi svědky Jehovovými. V kontextu svědectví zpovídané ženy v pořadu Tabu získal tenhle film z mého pohledu tak maximálně na zajímavosti, jak jen to může být možné. To, co popisovala ta žena v pořadu Tabu jako by téměř věrně kopíroval tento film z Dánska. Složité dospívání plné zákazů, plné života v nesvobodě, dojde i na zakázanou lásku a pochybování, to vše nabízí film Oddělené světy a opravdu je na co se dívat. Ani na okamžik jsem se nenudil, ani na okamžik jsem nezaváhal, že by snad něco v tomto příběhu mohlo být vymyšleno. Tohle je tak silný příběh, že na něj určitě jen tak nezapomenu. Navíc jsou zde vynikající herecké výkony všech zúčastněných. Nakonec jsem Sáře přál, že se dokázala odtrhnout od Jehovy, ale bylo mi trochu líto, že tím přišla o možnost styku se svou rodinou. Každopádně rád jsem tento film viděl, rád jsem s ním strávil svůj čas a rozhodně na něj jen tak nezapomenu. Váhám, jestli udělit čtyři nebo pět hvězd, je to někde přesně mezi, tomuhle filmu totiž nic nechybělo a je po všech stránkách dokonalý, ale zároveň necítím, že by to bylo na maximální hodnocení. Zatím tedy uděluji čtyři hvězdy a možná to časem změním. (10.05.2010)

Od první minuty filmu je jasné, že jde o vyjímečný snímek, hlavně co se týče atmosféry. Lovestory, které prožíváme s mimochodem velmi zajímavou mladou hrdinkou, je strhující zejména díky jejímu členství u Jehovistů. Nejedná se vůbec o nějaký sektologický rozbor, režisér prostě využívá nabídnutý prostor, a to velmi netradiční. Pro českého ateistického diváka to znamená až pobouření náboženskou demagogií Svědků Jehovových, to je však zde vedlejší. Jde o zásadní rozhodnutí postavit se na vlastní nohy i za cenu ztráty nejbližších. Většina z nás před toto extrémní dilema nebyla postavena, a z toho především režisér Oplev těží. To musí sebrat každého, pokud je to vyprávěno realisticky. Zde sice místy tvůrce sklouzává k zaujatosti, ale jakoby si to v poslední chvíli uvědomil, stáhne svůj odsuzující verdikt zase zpět a věnuje se jen popisu situace. A tak přesto, že jsme podvědomě tlačeni emocemi do výbuchu vzteku a zničení všech Jehovistů atomovou bombou, rozhodnutí zůstává jen a jen na nás, jelikož Oplev natočil vlastně jen "krátký film o lásce"....P.S. nepřeceňoval bych jeho protijehovistické poselství!!! (11.10.2010)