Tri sezóny v pekle

Řemeslně perfektně zvládnutý film, dějově už mě tolik neoslovil, především proto, že Hádkova postava by potřebovala hodně často dostat pár facek. Ale nakonec jsem mu stejně držel palce, aby se tady z toho srabu dostal. Velké plus za herecké výkony, Hádek dokáže dokonale vyvážit frackovství s rebelií, Karolina Gruszka je tak krásná a osudová, že je přímo předurčená k tomu, aby nechávala muže trpět, ostatní už pak hrají druhé housle, ale skvěle. (16.10.2010)

stejně jako Rob Roy jsem se dostal (víceméně náhodou) na před-před-...-před-předpremiéru v komorním pražském kině... vlastně jsem ani nevěděl, o co půjde, kamarád mě do toho naverboval doslova několik hodin před produkcí, takže jsem byl o to víc překvapen, že jde o "nealternativní" film s příjemným obsazením a docela zajímavým tématem... snímku dominuje především skvělá tiersenovská hudba, smysl kamery pro detail a výborné herecké provedení hlavních rolí... jo, já prostě asi nemám co vytknout, běžte na to... 90% (19.03.2009)

Místy děsivě trapné, myšlenky výhradně polopatické ale dosti účinné a dobré (obzvláště konec), výprava velmi solidní. Mám tak nějak rád, když z českého filmu cítím aspoň trochu vysokorozpočtovosti a snahu o něco jiného, jakousi "mezinárodní kvalitu", nebo jak bych to řekl. Navíc mi je sympatické i to, o jaké době snímek vypráví, příběhů z té doby jsme moc neviděl. A ta hlavní postava, takový idiot, kterého musíte nenávidět, obdivovat, milovat i nechápat....zajímavý. (16.12.2009)

V době uvedení do kin provázely snímek rozporuplné reakce od nadšených ovací až po výrazné rozpaky. Přiznám se, že jsem Mašínově prvotině příliš nevěřil a tak jsem se filmu tehdy vyhnul. Přišel čas dohnat resty a dostavilo se víc než příjemné překvapení. Tři sezóny v pekle jsou především pečlivě a poctivě natočené - taková profesionalita spojená se solidním rozpočtem nebývá u nás zvykem. Je sice pravda, že jsou možná až příliš učesané a osobně bych byl radši, kdyby byly víc surreálnější a provokativnější (Bondy by mě jako měšťáka měl s prominutím víc "srát"), ale Mašín se zkrátka a s ohledem na malý trh i správně rozhodl udělat film pro širší vrstvy diváků, které osudy a dílo tohohle enfant terrible české kultury zas tak moc nezajímají. Shoduju se s pohledem Marigolda - kvalitní film, který sice není na čistých 5 hvězdiček, ale který by měl být v červené barvě a tak v tomhle případě rád zaokrouhluji nahoru. Už pro přítomnost charizmatické Karoliny Gruszky, která do puntíku splňuje moji představu Bondovy osudové ženy, která dokázala své okolí a především muže stále udržovat na prahu šílenství. Jo, pro takovou se dá umřít, ale raději od ní utíkat hodně daleko... Celkový dojem: 90 %. (20.07.2011)

Jít si svojí cestou. Ta v závěru filmu vyřčená premisa metaforicky spojuje režiséra Tomáše Mašína s hlavní postavou jeho tak osobitého celovečerního debutu. Který jiný režisér by se rozhodl jít podobně pokornou cestu a nejdříve si osahat řemeslo a vysloužit si ostruhy v reklamním průmyslu a ve videoklipové branži, doslova ovládnout tato trochu přehlížené audiovizuální odvětví a komerčně z něho vytěžit dostatek prostředků na financování svého celovečerního debutu, čímž se stává téměř naprosto nezávislým, stejně jako hrdina jeho filmu? Ona nezávislost má sice také své hranice, ale i přesto je to cesta ojedinělá. Stejně jako rozhodnutí věnovat se osudu dnes zcela přehlíženému fenoménu levicové inteligence přiklánějící se k marxismu, stojící však stranou komunistické strany a jejího režimu. Hlavní postava zjevně inspirovaná postavou Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho je skutečně ryzí individuál a jeho filmové osudy se mohou jevit jako symbolické, mají však reálný základ. Coby největší klad Mašínova filmu lze hodnotit onu zvláštní dobovou atmosféru a vizuální stránku filmu, ideové vyznění je trochu sporné, protože Mašín zjevně chce zůstat na bázi filmového tvaru konformní, byť točí o pravé esenci nonkonformismu. Stejný problém ale mají např. snímky o markýzi de Sade atd., do jaké míry mají být zvolené výrazové prostředky kontroverzní v souladu s kontroverzí reálného předobrazu. Jistě by bylo zajímavé vidět šířeji uchopený námět reflektující nejen spíše symbolický příběh o výrazném jedinci snažícím se koexistovat v prostoru ovládaném totalitním režimem, ale třeba o celé generaci levicově zaměřených intelektuálů stojících mimo komunistickou stranu, či třeba o osudech českých surrealistů kolem surrealistické skupiny (Karel Hynek, Zbyněk Havlíček, Vratislav Effenbergr, Karel Teige atd.) či českých trockistů (Záviš Kalandra, Ivan Vodseďálek), to nám snad někdy nabídne jiný podobně ambiciozní projekt. O Egonu Bondym vlastně ani nemusíte jako divák nic vědět, ale přesto si vás získá charismatický Kryštof Hádek ve své zřejmě životní roli. Je zajímavé sledovat jeho umělecký růst a ten fakt, že dnes již utáhne i takovouto velkou porci charakterního herectví. 3 sezóny v pekle jsou prostě v kontextu české polistopadové kinematografie jiný film. A jak je vidět, je velmi důležité Jít si svojí cestou. (28.04.2011)