Seriózny muž

Coeni jsou pro mě jako krásná žena od které vždy očekáváte hodně a dokáže vás překvapit. Většinou si to fakt užiju ale jsou chvilky, kdy se přeci jen nudim. Seriózní muž je zvláštní film. Koukáte na něj, zajímá vás a baví, (převážně herci) pěkně se na nej kouká (nenápadná ale precizní kamera) po většinu stopáže vás zajímá co se bude dít (pomalá ale vtahující režie) ale na konci zjistíte, že to tentokrát bylo o ničem (nejspíše chyba scénáře). Jako občas se ženou. (12.07.2011)

Co to Coenovci proboha provedli? Možná to je tím, že nemám rád filmy s židovskou tématikou a 70tá léta taky zrovna nemiluju, ale byl bych ochotný se s tím vyrovnat kdyby tu byl alespoň nějáký příběh. Myšlenka je dobrá, ale pár zajímavých útržku, několik režisérských fines a působivý závěr je, aspoň pro mě, trochu málo. (15.02.2010)

Coeni jsou zase jednou docela originální a neotřelí, o to víc proto zamrzí, že je taková nuda se na to dívat. A Serious Man je vyzrálý pokus o film, řešící velké otázky, jenže tak činí způsobem, který asi sedne málokomu. Proč chybí uspokojivé pointy je sice úplně jasné, nic to však nemění na tom, že by ve filmu na tohle téma mělo být alespoň něco, o co se lze opřít. A místní sbírka podivných postaviček ani těch pár lepších fórů na to zdaleka nestačí, i když se Coeni sympaticky nezdráhají sem tam shodit sami sebe. Anebo mi ta genialita vážně unikla? [Londýn] (17.12.2009)

O co jde? Tahle otázka se mi během sledování naskýtala mnohokrát. Už dlouho jsem neviděl film, který by vyprávěl tak výstižně a zámerně o ničem. Nebo o něčem? Můžeme v tom hledat skryté souvislosti a donekonečna hledat vodítka, která by nás posunula o malý kousek blíž k pochopení „o co go“, ale jediná pravda, která nám zůstane, je ta, že se zde nic zcela pochopit nedá.Coeni sami nenabízí žádné otázky, které by nevyřešili, jenom mají opět ten svůj absurdní vesmír plný obskurních postaviček a epizodek, které se přou o své důležité a nedůležité účasti na příběhu. Jediné, co nedokážu s přesností určit – jestli se jedná o Coenovic nejosobitější či nejodtažitější snímek. Nelze říct, zda je jejich styl a poetika dovedena do absolutoria nebo z ní naprosto upustili. Výsledek je potom nevyrovnaný a neuchopený v žánru ani v příběhu, i když tak záměrně mohl být komponován. Režisérské duo by mělo možná trošku upustit od vlastní svébytosti a podávat divákům film, když už nejasný, tak alespoň uchopitelný. Takhle se mohou divit, že jim kritika moc nepřeje a snímek pak nelze patřičně docenit (a to silně veřím, že co doceňovat je). Zvláště po vynikajícím Tahle země není pro starý to zamrzí. 6/10 (08.03.2010)

Ovšem to se dá snadno vysvětlit. Příběh, jenž měl oscarovou nominaci za scénář a film roku, po divákovi žádá trochu zralosti, nikoli jen fanouškovskou lačnost po "dalších Coenech". Ostatně Seriózní muž se od "minulých Coenů" silně liší. Nemá jejich typickou zápletku, tedy amatéry zabředlé do zločinu, a navíc se odehrává na židovské půdě včetně prvků hebrejštiny a jidiš. Nicméně nesrozumitelnosti se není třeba bát, univerzálním jazykem Coenů totiž zůstává chytrý černočerný humor, kterému tu dali dosud snad nejhořčí, nejmoudřejší a nejméně efektní podobu.Seriózní muž začíná stylizovaným prologem ve stylu historického hororu, v němž se pojí duchařina se sekáčkem na led. Vlastní děj se pak odehrává v 60. letech, kam vtáhne skvělá hudba Cartera Burwella a ospalá nálada židovské školy, kde učitel zkoumá zázrak techniky – zabavené tranzistorové rádio. Vládne tu navenek vyrovnaný rytmus idylického předměstí – jenže hrdina, místní profesor v příznačném podání Michaela Stuhlbarga, se spokojeně jen tváří. A stojí ho to stále více sil. Vlastní děti ho přehlížejí, studenti vydírají, zkrachovalý bratr využívá a manželka mu zčistajasna oznámí, že odchází s jiným. (16.06.2020)