Temnota dětské duše

Celkem fajn horor, který se ale dle mého nakonec snaží zamotat divákovi hlavu tak moc, že z toho nakonec nemůže vylézt něco, co ho oslní. Co asi budeme povídat, já jsem spíše dějový typ, což mi zrovna u tohohle filmu trochu chybělo. Jako kdybych byl o něco ochuzen, což je pocit, který se s finále může snadno dostavit u každého. (25.11.2016)

Tento film z Lucemburské produkce je prvotinou režiséra Rotunda, který se jinak především živí jako producent. Film má docela solidní, i když ne příliš originální scénář, který stojí na pevných základ duchařiny, jež patří mezi velice oblíbené náměty. Máme možnost vidět střídání reality s představami či sny hlavní hrdinky, ve kterých se tyto scény střídají v barevném a černobílém provedení, což má za výsledek velice pěkné schéma, které dokáže diváky zaujmout. Snímek samotný nám nabídl hned několik variant o co v něm vlastně šlo. Bohužel perfektně rozjetý začátek a solidní střed se ke konci všechno jaksi zvrtlo. Tedy alespoň mě připadlo, že autorům došla inspirace, do všeho se jaksi zamotali a obrovský finiš se nekonal. Spíše v mé hlavě zůstalo několik nezodpovězených otázek, na které se bohužel už nedozvím odpověď. Slabší 3* (05.05.2010)

2,5*/5...Žiadny prúser, len totálne priemerný, komorný,skromný atmosferický snímok, kde chlad a pôsobivosť prostredia miestami supluje scenáristickú bezradnosť a klišoidnosť, rovnako tak hereckú topornosť. Pár ľakačiek je podarených, miestami sa vydarila aj nepríjemne temná a paranoidná atmosféra, zväčša exteriérová. Ako celok nie je tento film ničím výnimočný a ničím nevybočuje z "béčkovej" filmovej rady... (21.08.2010)

twinpeaks vraví, že na druhý deň na neho prišlo akési "uvedomenie" a on zrazu s "waaaau" efektom pochopil ten divný priebeh filmu a ešte divnejší koniec. No... asi som tupec, ale na mňa žiadne uvedomenie neprišlo ani po dni, ani po týždni, ani po roku :) tak dám hviezdičku za film ako taký a ďalšiu za faaakt dosť dobrú Leelee... (24.01.2013)

Normálně mi nedělá problém komentovat film bezprostředně po jeho shlédnutí, ale u tohohle to problém byl a pořád (už je to asi 5 dní) ještě je. Temnota dětské duše je, pro mě zcela překvapivě, totiž jeden z těch filmů, který pokračuje i poté, co ho dokoukáte, vězí vám v hlavě a ovlivňuje vaše myšlenky, nutí vás rozebírat to co jste viděli dál a dál a nutí vás snažit se dopátrat se alespoň nějakého závěru ohledně toho, co jste to vlastně viděli. Pro mě tento film byl skoro rána z čistého nebe. Pravda, je to jako by si scénárista a režisér otevřeli kuchařku duchařských (?) hororů a podle těch nejvyzkoušenějších a nejzaručenějších receptů (podle nichž nemůžete nic zkazit), natočili sice ne originální, ale chutný psychologickoduchařský chod. Ale!!!!! Přes všechnu neoriginálnost a komornost pokrmu, ho dokázali přikořenit něčím, co zanechává dlouhý chuťový ocas. A to je něco, co mám na filmech hodně rád, když s vámi tráví nějaký čas i poté, co vyjdete z kina, nebo vytáhnete DVD z přístroje. Bezprostředně po shlédnutí filmu a i hlavně díky náhlému, nečekanému a na první pohled nic nenaznačujícímu a nevysvětlujícímu konci (film jako prostě najednou skončí, jako když zmáčknete vypínač a v místnosti se najednou, v nečekanou dobu) zhasne, jsem lavíroval na nějakých 50%. Jenže druhý den ráno jsem šel vyvenčit psa a zjistil jsem, že ten film nemůžu pustit z hlavy a tak jsem tomu dal volný průchod, strávil s ním celé venčení a dobral jsem se k tomu, že jednak ten konec má svůj smysl, ale najednou mi dává smysl i celý film. Takže, v mých očíh ten film zraje jako víno, čím delší doba uplývá od okamžiku, kdy jsem ho viděl, tím více v mých očích stoupá na hodnocení. A nejen kvůli dobře odvyprávěnému příběhu, ale také kvůli Leelee (konečně nějaká dobře stavěná, neokázale hezká herečka s neuvěřitelně uhrančivýma očima), Taře Fitzgerald a zajímavé hudbě. Možná si budete klepat na čelo, ale jdu do 4*. Tu pátou nedávám jen z jakéhosi záchvatu objektivnosti. (13.08.2010)