Vojna bohov

Šel jsem na Válku bohů v premiérový den a nemohl jsem si nevšimnout, že publikum v sále je v průměru poněkud plešatější, než bývá obvyklé. Zdá se, že potencionální voliče DSSS do kina nalákal slogan "od tvůrců Třístovky". Ať už je Snyderova efektní komiksovka ze sympatií k fašismu obviňována právem či neprávem (viz koment Traffica), je nepopiratelné (viz třeba nechtěně humorná střihová videa skupiny White Media), že byla osobami ideologicky kroužícími v dosahu neonacismu přijata s vřelostí, neboť jsou v ní k nalezení všechny hlavní motivy, jaké mají hoši u pravého kraje rádi - především pompézní prezentace mytizované evropské minulosti, kde skupina srdnatých a svalnatých bělochů čelí náporu umouněných cizáků z Východu a oslava válečnictví i samotné fyzické síly lidského těla. 'Invaze východních hord' je dnes přitom aktuálním tématem nejen pro hospodské neonacisty, ale i pro daleko kultivovanější a společensky akceptovanější politické subjekty, v jejichž představách si dnes západní společnost podepisuje ortel blízké smrti tím, že do své multikulturalistické náruče vítá migranty z národů, jejichž rozpínavost kdysi král Leonidas potíral pomocí mečů. _________________ V porovnání s Třístovkou Válce bohů bezpochyby chybí korbely militaristického mačismu a vysoce estetizované (a tedy i líbivé a efektní ) podání zabíjení v ní má jen málo prostoru (především souboj bohů s Titány), přesto bych byl opatrný s tvrzením, že Tarsemovo dílo je vůči tomu Snyderovu ve vztahu antiteze, jak se občas povídá. _________________ Válka bohů se totiž ve svém líčení nepřátelské invaze proti hodnému a vyspělému národu také nevyhýbá tradičním klišé - nepřátelé jsou klasicky anonymizované (resp. spíše dehumanizované) hordy ukryté za maskami, vynikají poněkud tmavšími odstíny (byť spíše díky své zbrojí, nežli barvou kůže) a zdá se, že se vyznačují o poznání nižší úctou k životu a zdraví člověka nežli klaďasové - libují si v sebepoškozování a dokonce se o nich dozvíme, že vyznávají víru, která jim dovoluje zabíjet nemilosrdně a odhodlaně (tedy něco jako ono bushovské "jejich hodnoty jsou jiné [= horší] než ty naše"). Nechybí ani obligátní motivační proslov před bojem (Théseus přitom svá slova ve stylu "naučte se bojovat, ať můžete ochránit své blízké" snad přímo ukradnul Danu Landovi) a vydávání pokusů o diplomatické řešení konfliktu za projev slabosti či zbabělosti. Ukazuje se též, že vládce by měl naslouchat alarmistům, jejichž argumenty se opírají o mytologii a zdají se tedy být iracionální. A co je hlavní - máme tu dokonce jasný odkaz na západní obavy z migrantů a jejich údajně příliš vysokou fertilitu, díky níž si mají časem bez boje vydobýt dominanci: zloun Hyperion nás sám poučuje, že "největší mužovou zbraní je jeho sémě" a odhalí, že se chystá helénskou kulturu zničit především demografickou cestou. _________________ Dovolím-li si teď trochu zábavné nadinterpretace, mohu Válku bohů považovat za filmové pojetí neokonzervativního amerického náhledu na Evropu, která sice disponuje fyzickým potencionálem ubránit se nepřátelské invazi, ale chybí ji k tomu ti správní vůdci, jaké si nejprve musí vychovat spřízněná paternalistická mocnost zastoupená ve filmu bohy, kteří se o své lidské svěřence / partnery obávají a v nejhorších okamžicích do jejich bojů také intervenují. (26.11.2011) (menej) (viac)