Lietam v tom

„Mysleme tržně. Doba je zlá, lidé ztrácejí práci a mají depku. Krizi nezastavíme, tak alespoň natočme nějaký nadějeplný, ne moc nákladný film, který vyzdvihne důležitost rodiny a připomene, že peníze sice hýbou světem, ale štěstí si za ně nekoupíte.“ Ano, Up in the Air dokonale vyhovuje současné poptávce, dokáže však budit dojem, že promyšleným marketingovým tahem je až v druhé řadě. Prvoplánově neútočí na bránici ani na city a nekončí stoprocentním happy endem (se svými životy jsou v závěru teoreticky spokojenější lidé nemajetní a nepříliš bohatí). Reitman vsadil zejména na Clooneyho charisma, jemný, běžnými situacemi podepřený humor a posmutnělou atmosféru, kdy věci nejsou úplně v pořádku, leč tušíte, že se změní k lepšímu. Ryan Bingham je typem muže zkušeného, dobře zaopatřeného a sebevědomého, přesto muže, kterému jeho pozici nelze závidět. Něco podstatného mu chybí, jak po návratu z oblak zpátky na zem sám zjišťuje. Není postavou, na níž by celý příběh stál, slouží jenom jako sympatický průvodce světem, který postihla krize. Věřím přitom, že má moc někoho navést tím správným směrem nejen po dobu trvání filmu, ale dlouhodobě. Podobně jako Amélie, k níž je skrze fotky s papundeklovým párem (namísto trpaslíka) odkazováno. Nejvýstižnější adjektivum k sobě samému má Up in the Air obsažené v sobě samém: glokální. Film časoprostorově omezený na Spojené státy a přitom vycházející vstříc divákům z celého světa. 80% Zajímavé komentáře: imf, Marigold, handsome, Flipper, FlyBoy, agathon, Orthank (12.02.2010)

Jason Reitman je Frank Capra 21. století. Tím mám na mysli to, že točí precizní žánrové filmy, které svou chytrostí a formální promyšleností kvalitativně přesahují sobě podobné, ale stále jde o výborný počin v rámci systému, který má stanovené meze a určitá omezení. Za zábavně podvratné považuji obsazení George Clooenyho do titulní role starého mládence a workoholika, což odpovídá jeho mediální image (je to právě on, co ony workoholické filmy točí (DOBROU NOC A HODNĚ ŠTĚSTÍ) či v nich hraje hlavní roli (MICHAEL CLAYTON)). Přestože oněm snímkům, v nichž se neustále pracuje dám kdykoliv přednost, v rámci konvencí uznávám, že chytřejší satira a povedená žánrovka do dob krize pravděpodobně natočit a napsat nešla, když pozbývá sentimentu i patosu a s klišé si zábavně pohrává. (13.01.2010)

Netradičně pojatý snímek s již tradičním George Clooney, který vypráví příběh jedné agentury, která funguje jako prostředník pro oznamování výpovědí zaměstnanců firem jejichž šéfové nemají na to, aby vyhodili zaměstnance, co u nich pracuje, již přes několik let a proto Ryan (G.C.) je neustále ve vzduchu a letí vyhodit další zaměstnance. Trpká satira, o tom že někdy je lepší být sám s hlavou vysoko v oblacích a prázdným batohem. 85 % (13.01.2010)

Ne, že by celý ten film neutáhl jenom George Clooney na svém atomovém charismatu... Kdyby jeho postava existovala ve vzduchoprázdnu, pořád bych vás poslal se na něj podívat. Vtipem tady však je, že kdyby z rovnice vypadl, film by velice pravděpodobně fungoval skvěle i bez něj. Témata jako nestraný dualismus cyniky a romantiky, psychologie spojená s propouštěním zaměstnanců; břitký a svižný scénář; či jako vždy osvěžující přestupky proti hollywoodskému dekóru - to jsou věci, kvůli kterým si film zaslouží být vynášen... možná ne až do vesmíru, ale do oblak určitě. Příjemný let. 80% (02.03.2010)

Reitmanův důkaz, že zatímco některým filmům dodá závěr smysl a pozvedne je o pomyslný stupínek výš, jiné může svou nepodařeností snadno srazit z nebeských výšin, k jejichž udržení pak nestačí ani štramák Clooney se svým nejlepším kamarádem batohem a platinovou kartou byznysového cestovatele-profesionála. Nemám nic proti rodinným hodnotám, ale pokud mi je Reitman nutí prostřednictvím uplakaných lidí bez práce, začínám mít na jazyku skoro stejně trpkou příchuť, jako když mi zní do uší už potřetí ta samá alternativní muzika, která je "přece tak cool, protože je indie". To možná je, ale sem se imho vůbec nehodí. (29.01.2010)