Zákon gangu

Konečně seriál pro mne. Zatím jsem u první série a spokojenost. Není to obyčejný seriál typu přátelé (jak jsem potkal vaši matku, tbbt…) ani klasická kriminálka (kobra 11, odložené případy, kriminálka město…) ani z doktorského prostředí (dr Hause, ordinace). Je to originální seriál o motorkářském gangu. A to se mi líbí. drogy, zbraně, ženský, motorky, msty, policie, úplatky, boj o území. (21.10.2012)

Ač je to k tomuto seriálu možná trošku nefér, nemohu jinak, než ho srovnat s dnes už troufám si tvrdit kultovním Shieldem (ostatně FX se nijak netají tím, že Sons of anarchy by měl být jeho nástupcem). V tomto srovnání však bohužel SoA prohrává na všech frontách. Postavy jsou dost šablonovité a od začátku je Vám naprosto jasné, kam seriál směřuje a kdo se jak v které situaci zachová. Navíc když se nad tím zamyslíte, tak i samotný děj je dost naivní a pochybuju, že by nějaký gang mohl takhle fungovat. I přes tyhle výhrady je to ale skvělý pořad, hrdinové jsou správný drsňáci, dobře hláškujou a s násilím si moc servítky neberou. Chyba bude asi hlavně na mé straně, protože jsem od SoA jakožto velký fanoušek Shieldu očekával příliš mnoho… Rozhodně jsem zvědav na 2. sérii. S02 Tak teď už musim zvýšit na 5*, druhá série ve všech ohledech lepší, absolutní nářez! (06.12.2008)

Synové anarchie - nedoceněný a mnohými dokonce nepochopený seriál, který naprosto dokonale a v celé své šíři vykresluje život motorkářského gangu, potažmo celé bikerské subkultury. Kurt Sutter ukázal svůj um v psaní kvalitních krimi zápletek již v policejní "dvojce" The Shieldu (jedničkou zůstane navždy The Wire) a zde ještě přitvrdil! Seriál jede téměř v každém díle na plný plyn, míra napětí je vysoká a postavy si nestačí vydechnout, neboť je na každém rohu čeká další pořádný průser, či kmotrovská odplata za jejich předchozí odplatu... I pokud vás motorkářská tématika nezajímá, Sons of Anarchy jsou pořád výborně napsaná a perfektně funkční gangsterka s charismatickými postavami (božský Opie)! Úžasná přidaná hodnota pak přichází v onom vykreslení subkultury MC. Scházet se s "bratry" ve stylové klubovně, mít na rameni vytetovanou drsnou lebku, vzbouzet respekt pouhým pohledem ze sedla blyštivého Harleye, to jest undergroundová verze Amerického snu. Ona některými zesměšňovaná drsnost zde rozhodně není sebeparodická a vlastně ani tolik nadsazená. Samozřejmě, aby seriál fungoval jako zábavná TV show, je třeba občas vybočit z mezí realističnosti, což se projevuje zejména na častých přestřelkách, do kterých se MC určitě běžně nepouští, ale jinak je ta pravá esence subkultury MC vystihnuta perfektně. členové se vnímají za bratry, nasazují za sebe život, nerespektují autority, ale mají vlastní morální pravidla. Má to své kouzlo - nemusíte se s ním stotožňovat, nemusíte chtít žít "jako oni", ale to vůbec neznamená, že vás to nebude bavit prožívat skrz obrazovku. 9/10 (18.12.2013)

Poetický komentář dle skutečné události - Již nějaký čas slýchávám nad ránem z mého okna nad postelí velmi pozoruhodný krákot či co a nešlo mi do hlavy, kdo/co že ten podivný zvuk dělá a proč zrovna u mého okna téměř ráno za ránem? Už ale vím. "Zpívala" mi vrána (pouličně řečeno Anděl smrti). Lákala mě, abych se připojil k hejnu psanců, kteří se jako vrány charakterizují vzhledem k černým oděvům a samozvané svobodě. Já se (ne)vědomě připojil, byl jsem vysvobozen z "lidské pasti" a zažil jsem jízdu svého života. Ta vrána musela vidět svýma žhavě zlatavýma očima přímo skrz mě, protože se můj krk při posledních dílech řádně rozohnil a pálil jak pálivý kečup, který však skutečně pálí. Toto pálení předznamenávalo její úmysly - konec seriálu mě zdevastoval. Ano, je to tak!! Ve čtvrtek 12. března 2015 navečer okolo 19:04 s nádherným finále umřela část mého já. Část, která již jako vráná létá s hejnem a hledá další (ne)šťastníky, co se k nám přidají. Nechte se přemluvit, dotknete se rukou boha a on z Vás udělá KRÁLE. A jak praví Neil Young - "King is gone, but he's not forgotten". Tím chci říct, že budete králové navždy! Vesnický komentář - Stalo se ze mě psančisko jaxviňa a už tůruju ve sklepě pincka pYčo! (16.03.2015)

Nekřesťansky dlouhý komentář k nekřesťansky krátkému seriálu. Šedesátá léta. Silné stroje, zmlácení negři, hipíci, Gypsy Jokers, barbituráty, LSD, Jefferson Airplane, hromadné šukačky a víkendové pivní radovánky. Jedna výjimečná dekáda obestřená hustým oparem pozitivní energie a neutuchající nespoutanosti, tlakem času a hamižnosti vykostěná na pouhý závan nostalagie v časech přítomných a nadcházejících. Byly to romantické časy, když nejbrutálnějším činem Hell's Angels byl pobodaný negr a zlomená čelist. Jenomže nic netrvá věčně, pěsti vystřídaly glocky, nože brokovnice a řetězy ákáčka, obživou se stal prodej narkotik a pašování zbraní. Než se kdo nadál, byla tu osmdesátá léta, pobočky se rozšiřují za oceán a s nimi i odvěké konflilty s konkurenčními gangy. V naší nejmilejší Evropě všemu nasadily korunku skandinávské masakry na počátku devadesátých let, krvavý konflikt mezi Hell's Angels a Bandidos jednou provždy narušil seveřanům idylu a pasoval legendární gangy na veřejného nepřítele číslo jedna. Sons of Anarchy je zatím to nejkomplexnější dílo zabývající se zmíněnou tématikou. Do detailů je rozebráno fungování gangu zevnitř i zvenčí, korupce z řad maloměštáckých fízlů i průběh vyšetřování agentů ATF a FBI, zkrátka co série o to větší je kladen důraz na konspiraci ve vysokých vládních kruzích. Tam, kde rating seriálu svazuje jazyk na skautské "shit" a "damn", foukají do plachet politické nekorektnosti do posledního puntíku vymazlené brutalitky, špička pyramidy jsou bez diskuze lahůdkové headshoty, Showtime a HBO se můžou jít vycpat. Výběr postav a jejich představitelů je více méně dokonalý, každá z nich svým velmi specifickým způsobem přiroste k srdci, nulový vliv na to má skutečnost, že některé charaktery uhnívají rychleji než mrtvá šlapka v kufru nevadského hlavouna. Nutné zlo je nakonec pouze Katey Sagal, jejíž Gemma "Matka klubu" Teller se brzy začne zajídat a přináší do SoA přesně to, co v tak chlapáckém seriálu mít nechceme. List záporáků je skutečně pestrý, od bisexuální agentky ATF, práskače s náckovským buldočkem, irského přeběhlíka, negrů, Umaštěnců, Rejžožroutů, ruské mafie, až po samotné FBI a kartel. Sestava soundtracku potěší nejednoho hudebního fajnšmekra, každá epizoda se pyšní minimálně jednou říznou rockovou vypalovačkou. Ale tou pravou třešničkou na dortu jsou geniální camea - Stephen King, James Cosmo, Danny Trejo a hlavně ex prezident klubu Sonny Barger. Sons of Anarchy je jednoduše ten nejfrajerštější a zároveň jeden z nejsympatičtějších seriálů současnosti a do páté série počítám vteřiny. (22.08.2012)