Mandragora

Devadesátková Praha jako předpeklí pervitinu, zdrogovaých prostitutů a vyjetých turistů ze západu s divnými choutkami. Místy ta temnota a dekadence postav jde až do absurdna, což tomu filmu bohužel ubírá -- chci věřit, že se dívám na reálné záznamy tehdejší situace prostitutů, ale přes všechny ty obskurní figurky nějak nemůžu. (30.11.2016)

Zajímalo by mě, kde se dají sehnat prachy na natočení tak "nepěkného" filmu...ke konci už je to mírně rozvleklé, i když scény z natáčení pornofilmu jsou brilantní ("Ty budeš poučovat starýho filmaře?"), v samotném závěru na záchodcích už tvůrci moc tlačí na pilu...celkově solidní, i když podruhé to už asi nedám... (10.06.2004)

"Jak všechno? Necháš se prcat do prdele nebo co? Ne? Tak to neni všechno kurva!" | "Nemoh bys mi říct něco kolem šlapání, prosimtě?" | "Jaký kecy? Vždyť jsou to pražský košťata, tam kouří vocasy, tady si hrajou na heteráky, šlapky buzerantský, já je znam. Póď, dokopem je." | "Vemte si tyhle časáky, komu nebude stát nedostane ani korunu. Potřebuje někdo z vás perník? Jó? Tak tady ho máte. Postavte si čuráky a jdeme rovnou na tu mrdačku, ještě dneska to musíme poslat do Německa." Strašně to tlačí na pilu, otřesný dialogy, příšernej Miroslav Čáslavka, ale kurevská zábava =). #nebojíšSeAIDS? (75%) (13.02.2018)

je to velký bojkot sledovat, jak asi pro Marka Vašuta, když se mu nakládá do úzavěru, nu což, Mandragora a jejich postavy nemají Shakespearovské vyjadřovací schopnosti, a ani špetku inteligentní hmoty mozkové šedé kůry, a nulová lítost diváka osudu hlavního hrdiny, ale takový menší ohled na divoké devadesátky v Práglu, je to asi osvěžující raritka. Mandragora jako český Rekviem za sen nebo děti ze stanice Zoo, se svým zevnějškem vypadá jak rozšlápnuté hovno na botě, ale režisér si neupletl tak velký bič z hovna, jak třeba Troska a Vít Olmer. Čáslavka je hrozný herec, ale oceňuji Řezníka, že ho v Párty Harderu pronikavě využil do minulé profese. Karim be like.. Zvedněte prdele a do terénu.. (06.04.2023)

Toto je jeden z mála českých filmů u kterých člověka skutečně mrazí, stejně jako tomu bylo v případě Requiem pro panenku. Ačkoliv vůbec netuším jaká byla ohledně prostituce situace na začátku 90. let, nemám díky velmi sugestivnímu a skoro až dokumentaristickému pojetí problém uvěřit, že takový hnus u nás skutečně existoval. Mladí kluci jsou prezentováni jako zboží, které má určitou dobu trvanlivosti a které můžete za pár korun mít, dokud není k vyhození, aby bylo nahrazeno zbožím jiným, dosud nepoužitým (tato symbolika je krásně vidět v posledních minutách filmu). Přitom zamotat se do tohoto koloběhu se nezdá být těžké, stačí být dostatečně naivní nebo zoufalý a lidé, kteří toho rádi využijí, si vás už najdou sami. Hlavních postav je vám spíše líto i když se z nich v důsledku morálního i tělesného úpadku stávají lidé v podstatě kriminální a pro společnost škodliví. Mají svou lidskou stránku, nejsou to černobílé postavy (viz Markův kamarád, který zpitý pod obraz brečí, protože se už nemůže díky svému zaměstnání vídat s otcem, kterého má ve skutečnosti velmi rád). Je to depresivní film, rozhodně žádná oddechovka a už vůbec ne pro citlivé povahy. (23.04.2015)