Kniha prežitia

Každý, kdo se bude divit, proč jsem Knize přežití dal ****, nechť se podívá, jak jsem ohodnoti Costnerova Postmana. Dobře, nehledejte to - dal jsem mu pět. Oba filmy mají hodně společného. Nemyslím tím jen postapokalyptickou budoucnost a jednoho chlápka, který si to mašíruje krajinou s jakýmsi cílem / úkolem / posláním / čímkoliv. Podle mě mají oba i velkou smůlu - všichni od nich totiž očekávají temný příběh plný akce, a tak logicky, když dostanou (v případě Knihy přežití) komorně pojatý pohádkový "walk movie", protahují zklamané obličeje a nevrle bručí. Přitom z mého pohledu Kniha přežití rozhodně zajímavá je. A komu se u ní bude chtít zapojit mozek, toho donutí i přemýšlet. Technicky je tahle téměř dvouhodinová scifárna zvládnutá na jedničku - ač béčko největšího kalibru (přestřelka na ulici ve městě), všechny akční (ano, jsou tam) scény jsou natočené doopravdy originálně. První Eliho potyčka, kterou vidíme coby statický záběr na bojující siluety, moje oblíbené jednozáběrové rozstřílení domu, které si rozhodně pustím ještě hodněkrát... Já jsem spokojený. Závěrečná myšlenka a pointa sice nijak zvlášť nepřekvapí (dobře, trochu ano - nic to ale nemění na tom, že by scénárista za řešení některých situací a jednání některých postav potřeboval nafackovat), ale ani neurazí. Potěšili herci (Washington i očividně se vyžívající Oldman) i hudba, která udělala snad polovinu atmosféry. Čtyři čisté hvězdy. Sežerte si mě.__P.S. Komentáře typu "reklama na náboženství" jsou čím dál vtipnější. (08.07.2010)

Příkladná esence filmové audiovizuality: auido zajišťuje ohromující zenovej soundtrack na pomezí Nine Inch Nails a Williama Orbita, vizuál desaturovaná, sépiově utlumená barevnost kopírující fotografie Jana Saudka a slavnou „dream sequenci“ ze Stalkera. Zároveň je Kniha přežití další z přímých důkazů technologického determinismu, podle něhož určuje estetickou podobu kinematografie technologie, protože dříve by podobné meditativní post-apo krajinky oslovující diváky mystickou zkušeností vznikaly velice těžko. (-spoilery-) Není divu, že hrdinové přenesení do takovýchto světů ztrácejí vždy jeden ze smyslů a nejsou schopni jej vnímat v celé své komplexitě, viz ušní žábry Costnera ve Vodním světě (coby mutant podobající se rybákovi slyší skvěle ve vodě, ale o to hůře na souši), mlčenlivost Gibsona z Šíleného Maxe (za celý film promluví jen pár vět) a zraková dysfunkce Washingtona. Přirozené meze, jimiž příroda ohraničila citlivost jejich smyslů, je chrání před přesycením informacemi. Kdyby mohli snímat vše, pak by musela být informačně-procesorová kapacita jejich mozků nesrovnatelně vyšší. Barvami hýřící a mnohotvárný svět, jež poznáváme prostřednictvím postavy Washingtona, je tak nahrazen hrubou schematizací, ve které neexistují ani barvy, ani vůně, ani pocity, ani samo běžné plynutí času. Všechno to zůstává vyhrazeno pouze postiženým, vůně slepé ženě a zvuk třeba Washingtonovi, kteří zas ale nemohou pojmout z bohatosti světa něco jiného. Degrese smyslů, symbolizující nemožnost plně obsáhnout nové přetvořený svět a přenášející tuto ztrátu na hlavní postavu, provází nakonec každého hrdinu z post-apo civilizace. Kvůli této rozpolcenosti mezi světem o sobě a světem pro postavu nejsou post-apo fikce zpravidla čistým žánrem, ohraničeným jasnými pravidly, nýbrž benevolentnějším sub-žánrem, v němž vedle sebe koexistují stará pravidla s novými ustanovenými po světové katastrofě, díky čemuž není Kniha přežití projektem ani vyloženě ambiciózním jako Chvalozpěv na Leibowitze o snaze mnišského řádu zachovat po atomové válce co nejvíce vědomostí z minulosti, ani marshallovsky-dravým, a vzbuzuje tím otázku, jestli než dojít do extrému není lepší kompromis mezi artem/midcultem a žánrem. A odpovídá, že kompromis není k zahození, ačkoliv takový film pak může být napadnut jednak z důvodu přílišného kazatelství, druhak proto, že postrádá více akce. Nespočívá ale právě v tomto výlučnost Tarkovského Stalkera - totiž v tom, že patří do arthouseu, ale střílí se v něm, navštěvují se v něm jiné světy a některé postavičky jsou přes nelíčenou apelativnost téměř až komiksové? (26.12.2010)

Žádná hollywoodská ikona nepasuje ke své postavě. Ani hlavní hrdina Denzel Washington, který má v BOOK of ELI velký prostor, ani záporák Gary Oldman, kde bych dal přednost Dennisu Hopperovi! Režie slabší, scénáristicky klišé, soundtrack nulový, postapokalypticky plytké. Tenhle film nikdy neprorazí u nás ve velkým stylu jako Mad Max 2. (21.09.2013)

Book of Eli má asi takovou myšlenkovou hloubku, jako o 15 let starší Vodní svět. Oba filmy obsahují mnoho parametrů, které lze úspěšně srovnávat. Ostatně kniha přežití by se rovnou mohla jmenovat třeba Pouštní svět. Takovou vtipnou perličkou je třeba hlavní záporák. V obou filmech je to zasloužilý a prvotřídní herec, ve Vodním světě Dennis Hopper, zde Gary Oldman. Oba si bohužel vybrali hrozně brakový scénář, ale účty se musí platit, takže jim není co vytýkat. Oba naprosto dokonalým způsobem - tedy přehráváním ztvárnili šílené megalomany. Jeden z nich touží po ropě, druhý po bibli. Co je dnes cennější? A co bude hodnotnější za 20 30 či 50 let? Srovnávat se dá třeba hlavní postava, Kevin Kostner, respektive zde Denzel Washington. Pokaždé hrdina proti své vůli, v jednom případě s žábrami, v druhém případě vybaven pouze tmavými brýlemi a 6. smyslem. Tak jako tak, na Vodní svět se rád znovu podívám, protože je to zábavné akční béčko, téměř esence termínu guilty pleasure, zatímco Book of Eli je prostě jen velmi špatný film. A vůbec nesejde na tom, jestli to je nebo není "náboženská agitka". Je to špatně napsaný film tečka. (29.07.2010)

No nastastie to nebolo az take zle, ako som mal obavy, ale trosku zvlastne mi pripadali kamerove zabery, akoby zamerne mierene do svetla, aby som zle videl do tvare hercov, co mi trosku vadilo. Niekedy som mal obavy, ci ten film nie je ciernobiely. Taktiez bol nudny zaciatkok filmu, kedze tam len Denzel niekam prechadzal a bezala akasi nudna hudba, ktora trvala na moj vkus prilis dlho. Avsak od chvile, ked pride na scenu "demonicky" Gary Oldman a Mila Kunis ma to zacalo bavit, ci uz tam bola nejaka akcia alebo dialogy, ale nestacilo to na 4*. Bratia Hughesovci natocili aj mysteriozny thriller s Johnnym Deppom Z PEKLA (2001) o vrazdach prostitutok koncom 18. storocia tzv. Jackom Rozparovacom, ktory sa mi pacil omnoho viac, ako tento film. _______ Denzel Washington - (Eli) +++ Gary Oldman - (Carnegie) +++ Mila Kunis - (Solara) +++ Ray Stevenson - (Redridge) +++ Jennifer Beals - (Claudia) +++ Evan Jones - (Martz) +++ Michael Gambon - (George) +++ Produkcia: Joel Silver, Denzel Washington, Richard D. Zanuck +++ Hudba: Atticus Ross, Leopold Ross, Claudia Sarne +++ (10.06.2011)