Tak dlouho tě miluji

Pomalu plynoucí film s dosti předvídatelným závěrem. Juliette se vrací po 15 letech z vězení a bydlí u sestry s její rodinou. Sestřin manžel ji příliš nevítá, děti si ji však časem oblíbí. Složitý vztah se sestrou, která Juliette nebyla navštívit ani jednou ve vězení, se postupem času stabilizuje a sestra začíná pomalu chápat Juliettinu uzavřenost. Nakonec se všechno rozuzlí. (10.06.2020)

Přišlo mi to až příliš kýčovité a příliš vykonstruované. Příjemný soundtrack na pozadí mě sice trochu uklidnoval nicméně jsem nezapadl do děje. Jedna z věcí, co mi velmi vadilo bylo, že sem to prostě a jednoduše neuvěřil. Úchvatná Kristin to jedině držela nad vodou, od chvíle co jsem ji ve filmu poprvé spatřil, mi byla nesympatická, což sice neměl být účel, ale stejně se klaním, jak to zahrála. (11.02.2011)

JSEM TADY…..kdo viděl ví, kdo teprve uvidí…..pochopí. Juliette před 15-ti lety zabila své vlastní dítě. ( Nicméně ne vždy je vše tak, jak by se na první pohled mohlo zdát ) . Nyní je ( po odpykání si trestu ) propuštěna z vězení a přichází do rodiny své sestry, která žije s manželem, dvěma (adoptovanými) dětmi a otcem svého manžela ). Obě sestry si byly v dětství hodně blízké a nyní se snaží ( zejména mladší sestra Léa ) na dávné přátelství navázat a zejména pomoci Juliette a vlastně I sobě samé vyrovnat se se svou minulostí. Kdybych měl říct jediný důvod, proč tento snímek shlédnout, tak by to JEDNOZNAČNĚ ( vyjma citlivé režie, která ani jednou nesklouzne k lacinému sentimentu či “vydírání” diváka a jemného hudebního doprovodu ) byl herecký výkon hlavní ženské představitelky Juliette ( v podání vynikající Kristin Scott Thomas ) . Často ( možná víc než je zdrávo ) mluvím o excelentních hereckých výkonech. Nicméně to co zde dotyčná předvádí bere dech a je to právě ONA, díky níž je snímek tak působivý ( uvěřitelný.) Nic proti Marion Cotillard, ale jestli si někdo za rok 2008 měl jít pro sošku, byla to právě Kristin. Smekám klobouček. p.s. to uživ. boblig. Až jednou dospěješ, možná se za svá slova ( komentář ) I zastydíš nebo se nad ním min zamyslíš ( v kontextu s tím, co v životě mezi tím prožiješ ) a řekneš si, to jsem byl ale “blbec”. Možná ale taky ne…… p.p.s. nesnažte se pls američané o remake! (17.01.2011)

--- SPOILERS AHEAD --- Poutavej a zajímavej příběh s množstvím zábavných a působivých situací. Třeba ta, kde se hrdinka přizná opilému zvědavci, že o ní její sestra nikdy dřív nemluvila, protože ona byla patnáct let ve vězení za vraždu svého šestiletého syna a celá veselá společnost si myslí, že je to vtip, skvělý. Bezprostředně následuje rozhovor s mužem, kterého Juliette zajímá a který na základě zkušenosti s výukou ve vězení poznal, jak jsou lidé stejní, takže Juliette nesoudí i když ví, že řekla pravdu. V jiný scéně se Juliettina sestra rozčiluje nad študentem, kterej si špatně vykládá Zločin a trest a povídá mu "Co ty víš o duši vraha, co o ní věděl Dostojevský. I mistrovská díla jsou jenom povrchní extrapolace." Moc chytrý. Něco takového mi přišlo jako hlavní téma filmu, takže jsem vůbec nepochopil co vedlo tvůrce k tomu vyměknutí na závěr. Všem přece byla Juliette sympatická, každej musel vidět, že to není asociální deprivantka, co by vraždila děti jen tak a předpokládal jsem, že když už to udělala, že k tomu měla nějakej dobrej důvod (třeba psychotickou epizodu u jinak zdravýho člověka) a že ten skutek byl sám sobě trestem. A ten důvod mě v podstatě nezajímal. Takže závěrečný odhalení, že šlo o eutanázii a že Juliette o tom před soudem a nikdy potom nemluvila protože "všechno už bylo řečeno" mi přišlo jako trapná zrada na tématu filmu. Bez toho pět hvězdiček, takhle asi 80 %. (17.12.2009)

Výborné komorní drama o vině a začlenění se do společnosti po mnoholetém pobytu ve vězení s vynikajícím hereckým výkonem K.S. Thomas a E. Zylberstein, které se mi líbilo víc než Boy A, který má podobný námět. Jenom jsem trochu měla problém s tím, že mi přišlo divné, že nikdo netušil, proč hlavní hrdinka udělala co udělala (spoiler: to nikdo nezpozoroval, že je ten chlapec nemocný? neproběhla pitva?), ale i přes tento malý zádrhel se jedná o velmi silný film. (23.09.2012)