Tak dlouho tě miluji

Kdyby tenhle film, nebo film tohoto typu natočil Jan Hřebejk, tak by, chudák malej, měl na CSFD hodnocení tak 30%, protože prostě je to Hřebejk a většina tamějších uživatelů prostě nemá ráda současné české filmy, i kdyby vypadaly sebelíp. Označili by to za sračku, odpad a někteří by jej hodnotili jen podle traileru. Ale vzhledem k tomu, že to je francouzské, což znamená automaticky duchaplné a zajímavé, tak to má 80%. Proboha za co??? Nuda vedle nudy, klišé vedle klišé a navíc ten předvídatelný závěr! Už od začátku bylo jasné, že hlavní hrdinka (mimochodem velmi nesympatická) zavraždila svého syna, protože byl smrtelně nemocný a ona mu vlastně poskytla eutanazii. Proberte se, vážení uživatelé, a začněte hodnotit filmy podle originality nebo podle toho, jak se jeví ve srovnání s ostatními filmy a ne podle toho, jestli jsou české nebo zahraniční! Nejhorší Aero naslepo, co jsem zažil! P.S.: Kolik stály lístky? Nic! Ještěže tak! (17.12.2009)

Návrat z vězení po patnácti letech asi není jednoduchá záležitost, zvlášť když se vrací matka odsouzená za vraždu vlastního syna. Kristin Scott Thomas v dramatu ženy hledající cestu zpátky do života. Velké herecké sólo. Zásadním poselstvím je, že "není člověku dobře samotnému" a pokud má kolem sebe lidi, je schopen zvládnout mnohá úskalí. A i najít cestu ke své málem zapomenuté sestře...80% (07.03.2013)

Výborná filmová káva. Silná, lahodná a přesně taková, která Vás povzbudí a zachutná na první doušek. Příběh dvou sester, které se tak dlouho neviděly. Dlouhých patnáct let a teď se spolu snaží po tak dlouhé době navázat vztah. Jedna v podání velmi dobré Elsy a ta druhá v podání excelentní K.S. Thomas, která svou rolí doslova, žije, dýchá s ní a všechny ostatní herce nemilosrdně válcuje a sráží dolů. Nevyřčené otázky a odpovědi. Bolest a smutek, který nevymizel ani po tolika letech. Skoro bez chyby, až na závěrečných pět minut. Škoda, mohla to být taková hezká pětka..... (22.02.2015)

Vynikající drama se skvělou Kristin Scott Thomas v hlavní roli. Tempo je sice trochu pomalé, ale má to své opodstatnění ve vykreslení charakterů postav a vztahů mezi nimi. Člověk sice od začátku tuší, že není vše jak se na začátku zdá, ale kvalitní scénář i režie dokážou udržet jakés takés napětí. Pěkné 4 hvězdičky. (28.01.2011)

Velice jímavý film, téměř až drásajícím způsobem. Dal by se rovněž jinými slovy popsat jako depka - krystalicky čistá filmová depka, která na senzitivním divákovi nemůže nezanechat stopy. Osobně jsem blízko domněnce, že je to právě tento tklivý pocit, který ve mně sledování téhle depky evokovalo, na němž tento film stojí a padá - a přitom - co je pozoruhodné - je to současně ten samý faktor, který jsem v pokušení tomuto filmu zazlívat. Přijde mi totiž, že tahle podívaná není k divákovi tak úplně fér. Dejme tomu, že většina lidí se asi celkem pozná v postavě manžela Juliettiny sestry, který na svou švagrovou hledí se směsicí nedůvěry, předsudků a (ne)oprávněných obav z toho, že by - coby vražedkyně vlastního dítěte - snad nedejbože mohla ublížit jeho dětem. A tenhle film jako by říkal - nene, ty povrchní pokrytče, všechno je jinak, a kdyby sis dal tu práci, zjistil bys, jakým peklem si tato žena prošla, a skutečnost prostě bývá složitější, než se na první pohled může zdát. A to mi - a to se na mě nezlobte - nepřijde dvakrát fér. Krajní zkušenost, kterou si postava Juliette prošla, je natolik ojedinělá, že mi osobně přijde lidsky pochopitelné to, jak se k ní většina postav ve filmu chovala. Čili empaticky chápu vnitřní pochody lidí, kteří se na postavu Juliette dívali s krajní podezřívavostí (sám bych se na jejich místě nechoval jinak), a naopak nerozumím motivaci postav, kteří s ní jednali vlídně. Tohle je opravdu výborně natočený film se vším všudy, samozřejmě, ale osobně si myslím, že je toho zde už moc, a mám problém to rozdýchat. Závěr je k nesnesení tísnivý - jakoby mě ten film otočil vzhůru nohama, třískal se mnou o zeď a sdělil mi, že všechno je jinak. Tenhle film je velmi zneklidňující podívaná, a mám-li si z ní něco odnést - kromě nepříjemné depky a hluboké skepse z tohoto světa - pak je to snad můj dojem, že není fér naložit na diváka takovouhle zátěž, nota bene s nepochybnými ambicemi zabrnkat na strunu divákova svědomí a (bez)předsudečnosti. Jsme jen lidi, krucinál - člověk by musel být obdařen geniální intuicí (nebo naivní nezkušeností, chtělo by se cynicky dodat), aby vzal Juliette bez ptaní na milost. Kdož jsi bez viny, hoď kamenem, chtělo by se dodat... (20.05.2012)