Tak dlouho tě miluji

Kdyby tenhle film, nebo film tohoto typu natočil Jan Hřebejk, tak by, chudák malej, měl na CSFD hodnocení tak 30%, protože prostě je to Hřebejk a většina tamějších uživatelů prostě nemá ráda současné české filmy, i kdyby vypadaly sebelíp. Označili by to za sračku, odpad a někteří by jej hodnotili jen podle traileru. Ale vzhledem k tomu, že to je francouzské, což znamená automaticky duchaplné a zajímavé, tak to má 80%. Proboha za co??? Nuda vedle nudy, klišé vedle klišé a navíc ten předvídatelný závěr! Už od začátku bylo jasné, že hlavní hrdinka (mimochodem velmi nesympatická) zavraždila svého syna, protože byl smrtelně nemocný a ona mu vlastně poskytla eutanazii. Proberte se, vážení uživatelé, a začněte hodnotit filmy podle originality nebo podle toho, jak se jeví ve srovnání s ostatními filmy a ne podle toho, jestli jsou české nebo zahraniční! Nejhorší Aero naslepo, co jsem zažil! P.S.: Kolik stály lístky? Nic! Ještěže tak! (17.12.2009)

Nazvat tohle mysteriozním dramatem mi přijde poněkud odvážné. Hlavní hrdinka je poněkud uzavřená, čili to, že ji právě propustili z vězení, kde si odseděla 15 let za vraždu vlastního dítěte, se divák dozvídá velmi pozvolna (pokud si ovšem nepřečte obsah na čsfd). Takže jediná "záhada" je to, proč to vlastně udělala. Ač v tomto směru nejsem žádný génius, tohle jsem asi tak v půlce filmu odhalila, když navíc vyšlo najevo, že je (byla) lékařka. Přesto mi předložený motiv přijde dost nevěrohodný. Navíc na to, aby za takový čin dostala u nás 15 let, by to nebohé dítko musela přinejmenším umlátit lopatou, a to ještě kdoví jestli. Celé to tudíž zachránilo civilní herectví Kristin Scott Thomasové a její krásná anglická francouzština, za což dávám tři hvězdy a neberu to jako zbytečně promarněné dvě hodiny života. (17.01.2011)

"Najhorším väzením je smrť dieťaťa...z toho sa už nedostaneš nikdy." Výborná konverzačná dráma v ktorej K.S.Thomasová podáva oscarový výkon. Neviem, či sa jedná o tv film , ale pôsobil na mňa tak. Prevažná väčšina scén sa odohráva v interiéroch a dialógy tvoria 80% filmu. Kvalite filmu to ale neuberá a pocit z dobre odvedenej práce u mňa dosť dvihla hudba, ktorá pripomína pomalé elektrické gitary N. Younga z filmu Mrtvý muž.80%. (22.02.2011)

Přběh, který v člověku něco zanechá, ale nijak zvlášt neohromí. V tomhle filmu mi Kristin Scott Thomas připadala, jakoby využila trápení, které ji v dětství dostihlo, jakoby vzala všechnu tu bolest a vložila ji do své role zde. Možná to zní zvláštně, ale ty její utrápené oči byly neskutečně přesvědčivé, byly pravé. Dlouho jsem nebyla nějakým výkonem takhle fascinována. Přestože její postava vyzněla jako nesympatická a chladná ženská, celý film stál na ní a Kristin to opravdu zvládla. Jenže z nějakého důvodu to na mě emočně úplně nezapůsobilo. Ano, bylo zajímavé pozorovat, jak se Juliette snaží adaptovat do běžného života, sblížit se se sestrou a její rodinou, najít si přátele.. o to především ve filmu hlavně šlo, ale divák si i tak musí pokládat otázky jako "Co udělala? Proč ho zabila, jak?" Celou dobu tam visel ten pomyslný Damoklův meč. To bylo vlastně to jediné, co mě drželo napjatou až do konce a co mě skutečně zajímalo. Silné 3*. (25.06.2013)

Pomalu plynoucí film s dosti předvídatelným závěrem. Juliette se vrací po 15 letech z vězení a bydlí u sestry s její rodinou. Sestřin manžel ji příliš nevítá, děti si ji však časem oblíbí. Složitý vztah se sestrou, která Juliette nebyla navštívit ani jednou ve vězení, se postupem času stabilizuje a sestra začíná pomalu chápat Juliettinu uzavřenost. Nakonec se všechno rozuzlí. (10.06.2020)