Jak nežít svůj život

Don Danbury je učebnicový povaleč a budižkničemu, u něhož máte v každé situaci 90procentní jistotu (minimálně), že se zachová jako idiot.. přesto je od samého počátku jasné, že má tahle ztracená existence pod tou slupkou pitomce schované dobré srdce, a tak vám nakonec nezbude nic jiného, než si Dona oblíbit.. vytkl bych snad jen to, že se Don ke konci (ve třetí sérii) dle mého v glosách a "přehlídkách špatných variant řešení situace" místy už trochu opakuje.. samotná třetí série pak končí tak nějak všelijak, ale to naštěstí posléze napravuje vánoční speciál.. takže ve výsledku dost spokojené čtyři :) P.S.: kde rostou takovýhle božský spolubydlící? (31.01.2013)

Komentář bude obsahovat mnoho spoilerů! Řekl bych, že každý díl má v sobě mnohem více vtipu jak celá série posledních HIMYM. Vánočním speciálem končí celý seriál a je to veliká škoda. Dokonce se ještě naposled ukázala i Abby, aby celý konec ještě více zamotala, ale všechno dopadlo víc jak dobře. 9 dětí není pro Dona žádný problém a pro Eddieho zase není problém být sériovým vrahem (celou dobu se choval podezřele, "starat se" o Dona 3 roky a to zadarmo, více než divné!!), Dot ve svých posledních letech zažít menší orgie, nebo stát se drsnou bubenicí. Prostě perfektní zakončení se vším všudy. Každý díl seriálu jsem viděl aspoň 5x a stále mne neomrzel. Ale je konec a já budu vzpomínat jen v dobrém a až budeme s kamarády hrát pár z Donových parádních písní, určitě se zase zasmějeme tomu, jaký to byl Dickhead.. Farewell HNTLYL... (23.12.2011)

Já toho vychcanýho, špinavýho, sobeckýho, manipulativního, šestiprstýho, homofobního, nechutnýho, proradnýho, sexistickýho, narcistickýho, ušatého, zubatého, fekálního, sexistického, diktátorskýho, na kytaru hrajicího, hloupého, ostudného, britského, sarkastického, namyšleného, rasistického, líného, vášnivého, osamělého, hláškujícího, zfetlýho, vožralého kreténa tak miluju, že kdyby to šlo, nechal bych si od něho ten anál zmastit až do ruda. Tohle sarkastický hovado jsem si tak v mžiku oblíbil, že se můj neutuchající zájem, o kvalitní britskou tvorbu zvýšil minimálně tak o 0000,3%. Prostě plná palba, a ne jen kvůli tomu, že se v několika věcech s Donem ztotožňuju, jak v rozkroku Gluma, ale jeho prostě nejde nemilovat, i přesto, jaký je to idiot. Kde se hrabou Ajťáci či přeceněné Černé knížky. Návod jak si ten život cynika ještě víc opepřit. Done, Done, nežer mi to Danone! ❤ (24.03.2021)

Looser Don žije v domě po své zesnulé babičce se spolubydlící Abby, kterou údajně strašně miluje (prázdná slova) a chce ji neustále dostat do postele a Eddiem, který se nazdařbůh poflakuje po baráku a dělá různé práce, jak byl zvyklý, když byla ještě babička naživu. Miluji britský humor, ale tohle pojetí jde zcela mimo mě. Celé je to vlastně o tom, že je Don flákač a děvkař a dostává se do prekérních situací. Pak nastávají chvíle pro fiktivní scénáře ale „co by Don udělal, kdyby...“. Smůla je, že tady není čemu se smát. Neočekávejte žádné chytré dialogy nebo scénky. (05.11.2021)

Zmlsána skvostem v podobě Black Books jsem přistoupila s nedůvěrou k tipu od kamaráda. "Je to skvělej seriál, nevím, jestli se ti to bude líbit, ale dělaj si tam srandu třeba ze starejch lidí, hodně." První díl mě moc nenadchnul, tvářila jsem se na něj jako "What the...?", ale jak tu padlo několikrát, s přibývajícími díly se to zlepšuje a zlepšuje a i když už jste si jisti, že většího kokota, než je Don, široko daleko nenajdete, jste si také jisti, že na tom to celé stojí. Ono totiž právě třeba oproti BB, které jsem zmínila v úvodu, tohle je takové... reálnější, co se týče reakcí na podivné chování hlavního antihrdiny. Právě sleduji druhou sezónu a nemůžu si to vynachválit. Doplňuji po shlédnutí celého seriálu, dvakrát: To, co jsem prve tak chválila, se postupně vytratilo. Don je trapnější a trapnější, oblíbený br(ř)it(s)ký humor už v tom hledám jen těžko. S dalšími a dalšími díly je to monotónnější a monotónnější a baví to míň a míň, až to nebaví vůbec a je z toho člověku spíš smutno. (09.04.2011)