Agnus dei

Nie sme svedkami príčin, ale následkov a pravdupovediac mi niečo podobné vidieť stačilo vo Wajdových Popoloch raz. Čo ale teraz, keď sa už raz stalo a už sa neodstane? Dá sa nájsť šťastie v hrôzach vojny a dokonca nájsť to šťastie v tom, že nás postihlo nesmierne utrpenie? Situácia je našťastie zmiernená tým, že sme pár mesiacov po vojne a tak sa dá predpokladať, že tri krát bolo konečné číslo. Na Poľsku si vybili počas vojny zlosť ako Nemci, tak Rusi aj Francúzi a o to smutnejšie je, že sa to týkalo aj poľských žien a mníšok. Takéto veci si treba pripomínať a ak sa o tom nakrúti film, treba si ho pozrieť. Poviem to takto priamočiaro a na rovinu. (18.03.2017)

Že Ivan příliš nerozlišoval mezi osvobozovaným a dobývaným územím, to se dávno ví, ale nemyslím si, že Agnus Dei je primárně o tom. Já tenhle příběh vnímám jako střet toho, čím by mělo být křesťanství s tím, co by křesťanstvím rozhodně být nemělo. Okolnosti, které k této konfrontaci vedou, beru spíš jenom jako hodně zdařilou, ale pořád jenom kulisu. Atmosféra na jedničku, herecky filmu vládne castingová pecka v podobě dua Agata Buzek-Lou de Laâge a tak jediná výtka míří ke stopáži. O dvacet minut méně a hodnotil bych asi maximálně. 85% (22.10.2016)

Hodně silné téma, které má potenciál na silný příběh. Fontaine si s ním poradila se ctí, přesto to občas trochu dře. Celý film asi nejvíc zabíjí jeho monotónnost, chybí mu zásadní dějový oblouk, protože po pár minutách se točí pouze kolem rození jednotlivých jeptišek, které je víceméně pořád stejné. Moc tomu nepomáhá ani extrémně pomalé tempo, které by někdy potřebovalo malinko zrychlit. Také ústřední konflikt mezi mladou sestřičkou a abatyší kláštera není úplně vytěžen a překvapivě dost vyšumí. Chápu, že Fontaine chtěla historii zachytit asi věrně, nicméně v rámci atraktivity a zajímavosti možná mohlo dojít ke střetu některé z jeptišek s abatyší (nebo ostatními jeptiškami). Každopádně tu ale nechybí potřebná atmosféra izolovaného světa kláštera, nejistoty končící války a také určitého strachu z nevyzpytatelného chování všech vojáků. Prvotřídní jsou též herecké výkony, mezi nimiž vyniká Lou de Laage, která je výborně civilní a v tom nejlepším slova smyslu nenápadná, i ostatní představitelky jeptišek jsou ale fantastické. Mezi všemožnými povrchními hollywoodskými kousky je Agnus Dei příjemným evropským osvěžením, které reflektuje bolestivou problematiku, jen je škoda, že autorka nešla trochu víc na dřeň a nevyčerpala úplný potenciál. 70 % (01.10.2017)

Nepříliš věrohodný film, sice jen ve dvou věcech, ale klíčových. (spoilery!) Rudoarmějci přistiženému při pokusu o znásilnění francouzské sestřičky Červeného kříže by se pravděpodobně stalo něco o dost nepříjemnějšího, než jen kopanec do zadku od velitele. To je věc, která film činí černobílým. A pak, především, ústřední zápletka/pointa s matkou představenou, která novorozence likviduje, je tak odflákle vystavěná a sama o sobě absurdní, že dokonale shazuje celý film, přestože vše ostatní je vlastně v pořádku. I kdyby se v reálné historii něco takového stalo, tady to každopádně nebylo vyjeveno uvěřitelně. Nejen že by matka představená v reálu měla asi více rozumu i empatie, a celý problém mohla řešit mnoha různými způsoby, např. s pomocí jejich biskupa nebo jiného kněze, nějaký mlčenlivý by se jistě našel, ale opravdu máme věřit, že abatyši nenapadne, jak rychle bude její lež, že děti posílá do rodiny z blízké vesnice, odhalena? Dozvěděla by se to přece okamžitě kterákoli z jeptišek, která by se někoho z té rodiny zeptala, jak se dětem daří... Při vší eleganci formy a ztišenosti je ten film v jádru nemístně efektní. (18.04.2017)

Jak píše misterz, tak je to známý fakt, co dělali Rusové při našem osvobozování a to nemluvím o tom, jak jsem slyšela z úst ne jednoho svědka, kteří již nežijí, jejich chamtivost po všem, co se jen trochu třpytilo. Po zlatě, kde strhávali řetízky z krků žen při jejich znásilňování. A pak žiji ve městě, kde pobývali v jednom klášteře jeden čas mniši s jeptiškami a kde se po xxx letech při vykopávkách našlo na jednom místě, hluboko v zemi velké množství malých, dětských kostřiček. Nemám k tomu, co jsem viděla co dodat. A mohla bych pokračovat s dokumenty z dob válečných, co dokázaly tzv. jeptišky s malými dětmi, ale rozhodně to nebylo to, co jsem viděla na konci tohoto filmu. Je mi z toho nanic. Ne, nebyly všechny stejné, ale i tak je to velký vykřičník do světa, který se umně tají ! (15.10.2016)