Kick-Ass

Všeobecné nadšení asi nesdílím, i když mě Kick-Ass nemálo bavil. Snaží se stavit veškeré komiksové postupy na hlavu a celkově jde o "tak trochu jiný komiks". Daří se mu to přibližně do dvou třetin, poté se jede podle zavedených pravidel a divák sleduje další maskované hrdiny, kterak si to vyřizují s celým podsvětím. To mi vůbec nevadí, ani přes fakt, jaký film doprovázel obrovský hype s příslibem něčeho trošku odlišného. Nicolas Cage (můj oblíbenec) s největší pravděpodobností hlásí návrat do vyšších lig. Big Daddy je jeho nejlepší postavou za hodně dlouhou dobu, Hit Girl v podání Chloe Moretz se stala mou nejoblíbenější postavou v celém Kick-Ass světě a s očekáváním začínám vyhlížet každý nový projekt této nadějné herečky. Aaron Johnson se mi pod kůži tak moc nedostal, ale nemůžu na jeho adresu říci žádné křivé slovo, no a Mark Strong se nejspíš snaží vystřídat Gary Oldmana v největším počtu zapamatováníhodných záporných rolí. Ve druhém dílu tak jen prosím tvůrce o jednoznačný směr vyprávění, buď se film bude snažit tvářit se jako jiný komiks nebo jen jako komiks, ale dohromady to moc nefunguje. (29.12.2010)

Parádní akční a vtipná jízda od začátku až do konce, která je okořeněna výbornou hudbou. Černý humor, ironie, drsné fórky a hustá akce. Děj který tu byl už mnohokrát, ale v podání teenage hrdinů dostává novou šťávu a Nicholas Cage jako Velký Taťka neměl prostě chybu. Kick-Ass je takovým dobře okořeněným špízem na kterém jsou napíchnuty jen ty nejlepší scény z filmů jako Pulp Fiction, Kill Bill, Batman a spousty dalších : . Film ve kterém se míchá tolik žánrů, že divák neví na co se vlastně koukal, ale zároveň mu to je jedno, protože ho film už nazačátku vy-FUCK-kuje a to nejen jednou a je natočen tak, aby si k němu každý divák našel svoji cestičku a výborně se bavil. Výborná hudba, perfektní herecké výkony a výborná akce. žánr: COOL Action Comedy 90% (08.06.2010)

O tom, jak výrazně internet ovlivňuje film, jsme se mohli přesvědčit v posledních letech již několikrát. Zejména hranice humoru a zobrazovaného násilí se posunuly poměrně výrazně. Jistý internetový vliv je vidět i v letošním snímku Kick-Ass. Zatímco před pěti lety uvedený, a zejména díky YouTube „distribuovaný“, Spider-Plant Man si bral na paškál zejména snímek Spider-Man, Kick-Ass se pouští do zesměšňování celého superhrdinského univerza. Dloubne si v podstatě do všeho od superhrdinských jmen, přes hrdinovy komentáře děje (hlas v obraze) až po jejich kostýmy, suchá nit nezůstane ani na provařené nácvikové scénce před zrcadlem. V žádném případě se však nejedná o hloupou parodii, to vůbec ne. Kick-Ass je perfektně fungující svižný film, který se svým tématem pracuje vskutku brilantně. Díky silnému hudebnímu doprovodu se mu daří správně taktovat temporytmus, který vrcholí ve dvou výjimečných akčních scénách. Tou první je perfektní přestřelka během přímého přenosu, ve které se dostane snad na všechny vlhké sny akčních diváků a pařanů v jedné osobě, tou druhou pak samozřejmě závěrečné zúčtování – s bazukou. Přestože jsem zklamaný z jeho umírněnosti, mohu považovat Kick-Ass za jeden z nejzábavnějších (a nejvíc cool filmů) co jsem kdy viděl. Mám však problém s tím, že snímek ukazuje, že superhrdinou se může stát každý bez ohledu na věk, finanční zázemí či výchovu, jen aby to následně dementoval. Nedočkáme se tu sice žádných superschopností vyvolaných kousnutím jedovatým pavoukem, ale Dave Lizewski musí být nejdříve připraven o cit, aby se mohl stát superhrdinou. Zajímavostí je, že v jedné scéně, se mu cit vrací, přičemž říká něco ve smyslu „Přestože necítím bolest, tak tohle opravdu bolelo.“ – ano, může se jednat o bolest vyvolanou psychicky, proto to nebude řešit. Ostatní postavy se superhrdiny stávají díky financím – nedá se předpokládat, že by Macreadyovi, vzhledem ke svému zázemí, byli nějací chudáčci. Těch problémů jsem měl troch víc, ale vzhledem k tomu, že si je jeden den po zhlédnutí nedokážu vybavit, asi se nejednalo o nic zásadnějšího. Nicméně zůstávají mi na jazyku dvě otázky. Je Kick-Ass trvanlivým zbožím nebo bude příštími generacemi zcela opomenut, případně jeho kouzlo vyprchá? Je Kick-Ass natolik nosným tématem, aby měl co nabídnout i v (naznačeném) pokračování? Odpovědí na obě se nejspíš dočkám, do té doby nezbývá než čekat. (10.05.2010)

Povídala temná zákoutí Subjektivovy mysli Subjektivovi: "Hele, Kopni Prdel konečně zkonfrontuje náš svět s komixovým, úplně se to povede, i Temný řytíř zbledne závistí." Kušujte, temná zákoutí, to vám jistě chybná čtení veřejných ohlasů zhasla ve věži. Kopni prdel nic konfrontovat nemůže, anžto hlavní hrdina krom sympatického přání něco změnit má duši Prcičkovských paniců s jejich touhovrzy i upachtěnou ubohostí. Divák se mu trochu směje, trochu mu fandí, jinému pohledu se film obezřetně vyhýbá. Řitní Kopáč naráží ve svém snažení jen na 1) "instrumentalní" problémy čili nedostatek schopností či vybavení; 2) negativní následky pro něj z této neschopnosti plynoucí. Zcela mi chybí bod 3), v němž sama podstata světa komixu a superhrdinství se podrobuje zkoumavému zraku (a proto vidím Strážce jako obsahově dokonalejší, byť zásluhy nechť si připíše předloha). Ve skupině 2 nám filmík servíruje právě tolik Kick-Assovy fyzické bolesti, krve a praskajících kostí, abychom mohli blahosklonně přehlédnout, že problémy působí i okolí, což dílo kupodivu nestaví nad obvyklý komix, ale pod něj. Ony se nám ty "okolní" následky netají, jen se točí tak, aby se nás náhodou nějak nedotkly. SPOILER. Třebas smrt Big Daddyho. KONEC SPOILERU. Akce a legrace, jen ty se připouští k moci nad divákem, postaveny dík cizímu nápadu půjčovat si cizí nápady. Cizí hudbu, cizí scény, cizí kostýmy... Vaughne (a spol), umíš to před zrcadlem jako Scorsese (a spol)? Dokážeš postavit stejnou chodbu jako Wachovští (a spol)? Umíš to s jehou, nití a gumou jako Burton (a spol)? Je tvá holčička tak vražedná jako animované bišinky? Já myslím, že ne. Ale akce ti jde, first person střílečky jsi dobře okoukl, stroboskopickým efektem i střihem tempo dokážeš přizpůsobit rychlosti, s níž srdce bije a tuhle rychlost pak zvýšit. Radost mám z ironického uchopení též "mediality" naší doby. Všechno můžeme sledovat v klidu a bezpečí na youtube, v televizi, facebooku, bloggech... Je to tak samozřejmé, že situace: "Nevím, co se děje ve vedlejší místnosti, jděte to někdo zjistit a řekněte mi to," může leckomu případat jako nejtěžší noční můra naší doby. V tomto a mnoha dalších ohledech se Kick-ass lépe zhostil fenoménu Internetu včetně sociálních sítí než Social Network, který si to vytkl za hlavní cíl. Snad to plyne ze skutečnosti, že podstatou facebooku není Zuckerberg, ale jeho uživatelé. A když připočtu, že Vaughn trošičku i to svědomí oslovil (žel zase ihned umlčel), *** jsou na světě. (16.06.2011)

Jediná dobrá věc: hudba Johna Murphyho, ačkoliv to je silná vykrádačka jeho práce pro 28 dní poté a Sunshine, jestli to není ovšem přesně totéž. A když tak nad tím přemýšlím, on byl asi celý ost ze sekáče. Asi stárnu, ale opět mi vadil způsob, jakým bylo ve filmu zobrazováno násilí. Čím to je, že když Uma Thurman rozseká na kusy osdesát osm krasavců v kvádrech, slintám u toho blahem, a tady mi stačí SPOILER zkopání a zastřelení jednoho impersonátora /SPOILER a už vím, že tohle není film pro mě? Asi to bude tím, že tohle násilí není kůl násilí, není to ani metafora k ničemu jinému, je to prostě násilí a je běžné a působí běžně a dovedu si představit, jak to v mozečcích dětiček co na to koukají hluboce klíčí. (05.02.2011)