Die Rebellion

Branko Samarovski bol pomerne mladý, keď hral Andreasa Puma. Úlohu vojnového veterána, na ktorého sa valí jedna zlá udalosť za druhou, stvárnil absolútne s prehľadom. Musím povedať, že niečo tak beznádejné, smutné a depresívne, ma len utvrdilo v tom, že vidieť tento film, stačilo raz.  Aj tak dávam 4*, za úžasnú dobovú atmosféru a výkon Branka Samarovského. (25.01.2024)

Geneze revoltujícího subjektu. __ Onu emoci, kterou ve mně Die Rebellion (1993) primárně vyvolala, bych pojmenoval rozhořčením. Nedivte se, po dobu hodiny a půl sledujeme mimořádně slušného člověka (jenž na počátku příběhu interpretuje každou vzpouru jako zločin proti Bohu), invalidního veterána z 1. sv. války Andrease Puma (Branko Samarovski), kterak se mu děje jedno bezpráví za druhým! Je v tom poznat Haneke? Řekl bych, že ano, jedním z jeho stěžejních témat je přeci sadismus (společenského) světa. Bylo by to na 5*, nebýt to tak literární (podobně ostatně vnímám i Bílou stuhu, která je však komplexnějším filmem; dát Die Rebellion 5* a Bílé stuze pouze 4* by nebylo adekvátní). Díky za tip Willymu Kufaltovi. 80 % (02.12.2023)

Přišel o nohu, získal vyznamenání a licenci k živnosti... Hanekeho Rebelie v první řadě nevzdává hold vojákům, kteří v boji za svou vlast v první světové válce přišli o život či o zdraví, zato se zaměřuje na velmi trpký osud jednoho z přeživších hrdinů, který svou vzdorovitou povahou vůči jiným nešetřil ani po válce... a kterého osud navzdory jedné světlé chvilce nešetřil také. Snímek si postačí s velice skromnou výpravou, jež spolu s převažně černobílými a sépiovými odstíny vytváří působivou atmosférou rané meziválečné doby. Někdo by mohl skrze nízký rozpočet a televizní formát očekávat konverzační drama, navzdory komornímu pojetí a mnohdy i delším scénám z jedné místnosti dostáváme především působivé vyprávění obrazem. Netradiční koncepce příběhu a Štíbrova kamera představují v tomto směru velkou devizi, stejně tak hudba, která nechává v prodloužených záběrech silně zvýraznit emoce. Vypravěč svou přítomností dolazuje zpracování starého příběhu připomínající drobný útržek z kulturní paměti; osobitě musím zmínit starou malbu i chytlavou melodii z flašinetu, což tvoří nápaditý rámcující prvek s přímo poetickým nádechem, v tomto jinak spíše potemnělém filmu. Tohle zřejmě netradiční (pro mě teprve první) setkání s tvorbou slavného režiséra Hanekeho mi přineslo skvělý zážitek, rovněž nadšení z nádherné filmařiny i jistý kus znepokojení, které ve mě po závěrečné úvaze nad spravedlností ještě nějaký čas přetrvává. 95% (12.12.2020)

"Do pekla..." Hodně depresivní film o životě válečného invalidy. Přitom to s ním do jisté doby vypadalo tak nadějně. Získal licenci na flašinet, našel si ženu a pak... Co se stalo pak...? V první řadě musím říct, že nejsem zastánce filmů, v nichž musí věci kolem diváků dovysvětlovávat vyprávěč. A že tedy v tomto filmů to bylo hlavně o vyprávěči. To on posouval děj vpřed a bez jeho komentářů bychom moc nevěděli, co se obrazovce odehrává, případně co si myslí/prožívá hlavní hrdina. A to mi nepřijde jako úplně správně. Silnou stránkou filmu je určitě kamera s řadou dlouhým záběrů a pak jednoznačně hudba, zádumčivá hudba klasického střihu. Ale celkový dojem spíše průměrný. PS: Ta scéna, kdy Josef Kemr vysvětluje hlavní postavě, jak funguje flašinet, mě určitě potěšila. Docela obdiv k jeho výborné němčině  (14.11.2023)

Zdravotně postižený bývalý voják Andreas Pum (Branko Samarovski) ztratil nohu ve válce pro zem císaře a otce. Po odchodu z armády dostane licenci k provozování živnosti a flašinet. Jednoho dne se dostane do vyhrocené diskuse s vysoce postaveným mužem, a za narušení pořádku končí ve vězení, kde přichází i o to málo co měl. (30.06.2020)