Vintage Car
Réžia:
Alfréd RadokScenár:
Adolf BranaldKamera:
Jaromír HolpuchHudba:
Jan F. FischerHrajú:
Raymond Bussières, Ginette Pigeon, Luděk Munzar, Radovan Lukavský, Josef Hlinomaz, Annette Poivre, Antonín Šůra, Svatopluk Beneš, Oldřich František Korte (viac)Obsahy(1)
Na letišti přistálo letadlo, ze kterého jsou vykládány různé předměty pocházející ze začátku 20. století, včetně starého auta. Mladý mechanik s letuškou si prohlížejí album zažloutlých fotografií a před očima se jim rozvíjí příběh. Dějiny motorismu v Čechách začínají, když Laurin s Klementem založili továrnu na výrobu motocyklet. Roku 1904 se konaly ve francouzském Dourdanu první motocyklové závody, kterých se zúčastnili i Češi. Seznámili a zamilovali se tu český mechanik František a Nanette, dcera francouzského mechanika Frontenaca. Český závodník Vondřich dojel pro poruchu druhý. V roce 1905 se konal závod znovu, Vondřich se pojistil zavazadlem náhradních dílů a vyhrál. Nanette s Františkem, kteří si celý rok psali, se znovu sešli. Po motorkách se začaly všude vyrábět automobily a v roce 1909 byl ve francouzském Gaillonu uspořádán jejich první závod. Vyhrál český závodník hrabě Kolovrat. Jeho mechanik František se v místním kostele oženil s milovanou Nanette. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (59)
Nostalgický pohled na dobu prvních motocyklových i automobilových průkopníků a závodníků. Romantická historka je tu jen, aby to nějak drželo pohromadě, zajímavější a zábavnější jsou dobové materiály, z nichž některé vznikly přímo pro potřeby tohoto filmu. V komedii (se sklony ke grotesce) účinkují skutečné historické stroje, které kočírují skuteční motocykloví a automobiloví závodníci, takže kluci všeho věku si přijdou na své. Trojice francouzských herců není příliš titulkována, ale zřejmě jsme o nic nepřišli. Ale stejně mi to celé přijde poněkud nevyrovnané. ()
Přesný popis motocyklových závodů ve francouzském Dourdanu v letech 1904 a 1905 a automobilových závodů v Gaillonu o něco později neposkytuje zdánlivě příliš mnoho příležitostí k rozehrání veseloherního a romantického snímku. A přece se to režiséru Alfredu Radokovi podařilo. Jakoby všichni ti nadšenci, kteří se tehdy motali kolem podivuhodných strojů, dali jim život nejen tím, že je uváděli do tehdy závratných rychlostí, ale i tím, že existenci ovladatelů spojili s existencí jejich, jakoby tu stroje a lidé a nadšení tvořilo dynamickou symbiózu, jež sama o sobě musí diváka zaujmout. Radok propojil svědectví o počátcích automobilismu i jemnou epickou nití, na kterou zdařile navlékl romantický příběh českého mechanika a půvabné francouzské dívky. Připojil k nim i významnou postavu závodníka hraběte Alexandra Kolowrata, který patřil k prvním průkopníkům automobilismu v Čechách. Velmi přesný je pak výběr hlavních hereckých interpretů. Zejména tehdy téměř neznámý třiadvacetiletý Luděk Munzar zde získal výjimečnou příležitost ztvárnit jednu ze svých nejvýraznějších a rozhodujících rolí. Na lyrické milovníky pak navazoval v několika dalších filmech, zejména ve Vávrově adaptaci Hrubínovy Srpnové neděle. Vedle plejády domácích legend divadla a filmu Lukavského, Hlinomaze, Kopeckého a Beneše zaujme ve větší míře francouzský komik Raymond Bussières, známý kromě jiného i ze dvou filmů René Claira a z populární funèsovské veselohry Křidýlko nebo stehýnko. DĚDEČEK je film o strojích a lidech, o počátcích našeho automobilismu, jak je ve své stejnojmenné knižní předloze zachytil Adolf Branald. Je to dokumentární svědectví o úspěších i prohrách několika českých nadšenců, z jejichž píle a vytrvalosti se později zrodily světově proslulé automobilové a motocyklové značky. Je to film, který nás podvědomě vrací do rozpustilých klukovských let. Ani se nechce věřit, že již více jak půl století. ()
----- " Zázraky dnešních dnů budou zítra suchými lístky vavřínu." ----- Kaleidoskop doby, která ctila vlastní tradice, ale zároveň si ráda hrála - experimentovala, objevovala a posouvala hranice lidského vědění s dětskou dychtivostí a vynalézavostí ... a její prioritou NEBYL čistý zisk, což je asi to nejzásadnější, čím se odlišuje od žhavé současnosti. Možná právě proto dokázala poezii života bez problémů spojit třeba i s vůní benzínu. P.S.: Dokument a hraný film se střídají s nenucenou lehkostí, disponují jemným vtipem a přirozenou elegancí - je jim vlastní pozitivní náhled na svět a člověka berou jako nositele veškerého pokroku. ()
Alfréd Radok byl tvůrcem neskutečné invence. Téma automobilismu a motorismu není zrovna mou srdcovkou a sám bych si žádný dokument k historii auto-moto průmyslu ani nevyhledával. Ovšem Radok nám, divákům československé (a evropské) kinematografie, něco takového ve velice svérázném pojetí přináší přímo pod nos v jedném ze svých ne mnoha celovečerních filmů, a já mu tenhle experiment přímo baštím. Nesmírně povedené historické záběry se stylizací starých dokumentů jsou zároveň originálním pohledem na vývoj filmu, kdy se v průběhu první poloviny mění styl filmu také na základě vývoje techniky: od úvodního záběru na obyčejný příchod letadla, přes prokládání fotografií, neozvučených záběrů natočených prastarou technikou a provázených mluveným komentářem... pak nástup do němých grotesek s hudbou a psanými komentáři, v druhé polovině rozjíždějící se hraný zvukový film v podobě typické pamětnické veselohry s milostnou zápletkou. Škoda, že nedošlo na ono barevné pokračování, o které Francouzi tak projevili zájem, ale tehdejší doba další spolupráce se "západem" nepřála... . . . Celkově poutavé to pohledy do zákulisí vzniku prvých českých bicyklů, motocyklů a automobilů v době posledních dekád monarchie, i realizaci francouzských závodů. Doba bez speciálních kamer, moderních vysílaček nebo bezdrátové elektřiny, kdy místo dnešní elektronické tabule s obratnými počítačovými reakci sloužili minimálně dva lidé jako "sestrojovači" tabulky předběžných výsledků... nebo ten dojem z nádherných starých foto-aparátů, při jejichž cvaknutí se zakouřilo!! Pak můj milovaný Radovan Lukavský jako slavný Václav Klement, jeden z dvojky konstruktérů Laurin & Klement a svědek veškerých udalostí. Vidět ho zde při akci v slavnostní uniformě stejný požitek jako poslouchat Karla Högera komentovat motocyklové závody. ...a co teprve Luděk Munzar ve své úplně první filmové roli, jak velkolepě začínal, jeho partnerkou francouzská modelka a dalším hereckým partnerem sám velký Raymond Bussières! Než se Munzar propracoval ve svých rolích od filmových i divadelních milovníků k psychologicky složitým postavám, zde dostal výrazný prostor pro komediální scény, jak už snad nikde jinde později (možná v Našich furiantech). Nečekaná je scéna, kdy Munzar jede po hotelových schodech s ruky plnými nářadí a těžkými kufry, které se mu několikrát rozesypou... ještě netušíc, že za dveřmi tajně čeká jeho milá a za dalšími dvěrmi zvědaví hosté, kteří každou chvíli vybafnou se svadebním popěvkem na mladou dvojici v mileneckém vzplanutí. Už jenom za tu tenkrát hodně netradiční filmovou spolupráci českých a francouzských herců, velice originální pojetí tématu a Luďka Munzara to je z mé strany plný počet. Velice příjemný a veselý žánrový snímek s nenáročně vzdělávacím obsahem. Vedle Synů hor ze stejného roku možná v našich končinách jediný, který v hrané formě zpracovává mezinárodní vítězství českých nebo slovenských sportovců. 85% (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) () (menej) (viac)
Hrozně rád bych si užil to kouzlo a nostalgii, o které tu píše tolik lidí, ale bohužel – nebavilo mě to jako kluka a jako dospělého už tuplem ne, vidím jen nesourodou hromádku atrakcí, kde skoro nic s ničím nedrží pohromadě a všechno jde hrozně po povrchu: úvodní historické okénko s patetickým komentářem, následující přehlídka kuriózních vynálezů z přelomu století jako vystřižená z magazínu 100+1, nezajímavě nasnímané závody úctyhodného počtu krásných starých motorek i auťáků naředěné naprosto jalovou romantickou zápletkou, názvuky grotesky i nadhozené rámování „high-tech“ 50. lety, které se v polovině filmu kamsi úplně vytratí. Občas někde kousek potěší, třeba skvěle nasimulované jakože archivní záběry v úvodním sestřihu, velebná pomalost závodících strojů nebo Hlinomazův zemitý hrabě Kolowrat, ale jako celek se to táhne odnikud nikam a nechává to za sebou pohozené nakousnuté motivy a neuzavřené dějové linky. ()
Galéria (6)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (16)
- „Podle filmografických materiálů hraje Vladimír Menšík v tomto filmu italského automechanika. Musíme jim věřit, protože sami se o tom přesvědčit nemůžeme – Menšíka totiž divák přes veškerou snahu v obraze neobjeví. Buď se jednalo o roličku spíše komparzní velikosti, nebo je Menšík ve filmu k nepoznání zamaskován. Vzhledem k tomu, že Menšík není uveden v titulcích a ani se nikdy k účasti v tomto filmu nezmiňoval, lze uvažovat také o možnosti, že v tomto filmu prostě nehrál a jde o omyl,“ uvedl Lumír Holčák, autor knihy „Vladimír Menšík a jeho filmy“. (JohnnyV)
- Použité dokumenty jsou z francouzských filmů Paříž 1900 (1948) a Paříž na začátku století. (lausik)
- Snímek dostal hlavní cenu československé filmové kritiky. (Charlizee)
Súvisiace novinky
Pavel Landovský 1936 - 2014
Ve věku 78 let zemřel ve včerejších večerních hodinách herec a dramatik Pavel Landovský. Syn zemědělského inženýra a učitelky a bývalý manžel dramatičky Heleny Albertové vystudoval Vyšší průmyslovou… (viac)
Reklama