Fešák Hubert

Komedie jak má být. Vtipné dialogy, charismatický hlavní hrdina ve skvělém podání Karla Heřmánka. Každá postava přiroste k srdci a herci zde přesvědčují, že není malých rolí . Všem za to děkuji od pana Kostky až po Václava Sloupa. Moje nejoblíbenější je dvojice Zedníček - Kozderková, kteří jsou roztomilí. To vše umocňuje atmosféra prvorepublikového Žižkova . Prostě tento film miluju. (19.01.2013)

Kdo mě zná nebo třeba jen sleduje tady na databázi, tak moc dobře ví, že komedie je žánr, jemuž se věnuju jen zřídka. A těmi výjimkami bývají zejména staré české komedie, na něž nedám dopustit už jen pro starou školu našich úžasných hereckých umělců, ke kterým by měli všichni současní bezmezně vzhlížet. Semtam ale bohužel nechtěně narazím na komedii s nepříliš poutavým tématem, a tak se stane, že je největším a mnohdy bohužel i jediným pozitivem jen další odškrtnutá klasika. (17.02.2020)

Povedená česká komedie odehrávající se v období první republiky. Karel Heřmánek jako Fešák Hubert oplývá šarmem a chytrostí, dělá všelijaké podvody. Proto na scénu vstupuje inspektor Mourek a chce Huberta za jakoukoliv cenu dostat do kriminálu. Hubert však na Inspektora a jeho kolegy nastraží pěkný podraz. (01.08.2010)

Když jsem se tak letmo podíval na hodnocení některých zdejších kolegů, kteří volili tři a méně body, musel jsem se nad tím pousmát, když si uvědomím, že toto je jedna z našich nejlepších komedií pojednávající o době před druhou světovou válkou, ale také jedna z nejlepších komedií celkově. Kromě výtečného scénáře, který do sebe přesně zapadal, není možné najít jediné hluché místo, jedinou minutu, kdy by se člověk nudil. Naopak, celý film mi utekl natolik, jako kdyby měl místo hodiny a půl daleko kratší stopáž. Co scéna, to hláška, a to, co předváděl pan Heřmánek, pan Kostka nebo pan Lipský, by jim mohly závidět a obdivovat je i ty největší hvězdy z Hollywoodu. (24.08.2010)

Spíše takový televizní filmeček, ze kterého mohl být klidně seriál typu odlehčených Hříšných lidí, avšak jako film je to velmi epizodické a nesourodé, kdy chybí nějaká ústřednější linka příběhu, než jen Kacafírkovy eskapády, jež by se mohly jako kolovrátek opakovat a opakovat stále dokolečka. Možná to i trochu tlačí na pilu, protože chvílemi mi byla postava Huberta nesympatická a fandil jsem policistovi, aby mu alespoň na chvíli zatnul tipec. Ostatně, pokud hlavní hrdina furt vyhrává a nemá rovnocenného soupeře, který by mu občas také políčil zdařilou pastičku, je to prostě nuda. (23.09.2018)