Volám sa Khan

Uff, vypořádat se s tímhle filmem dá docela zabrat... ta téměř tříhodinová délka, epicky neuvěřitelně rozmáchlý děj, brutální ždímačka emocí, moře patosu, kýče (už jenom ten plakát...), a megadojemný závěr (který je samozřejmě dokonale předvídatelný)... Karan Johar se prostě vůbec nebojí dávat tam srdíčko a neváhá použít cokoli, aby dostal diváka tam, kam chce, včetně velmi emotivního soundtracku, kterým si pomáhá takřka v každé scéně. Ačkoli mi způsob, jakým je ten film vyprávěný (a sestříhaný), přijde do jisté míry amatérský, až naivní, přesto se mu nevysmívám a rozumím tomu, proč si zde vysloužil tak vysoké hodnocení (navíc ho podle všeho vidělo docela dost lidí, na to, že to nikdy nešlo u nás v kinech, což mě docela překvapilo). Ostatně přišlo by mi pokrytecké se tomu filmu cynicky pošklebovat vzhledem k tomu, že i mně dojal k slzám, ale té emoční razanci prostě nejde vzdorovat, pokud má člověk v sobě aspoň kousek citu a pokud má podobné filmově nepravděpodobné příběhy v oblibě (osobně jsem si u toho vzpomněl na Benigniho snímek Tygr a sníh, který mě podobným způsobem zasáhnul). Přesto ten film beru spíše jen jako takové rozšíření obzorů, jak vypadá současná bollywoodská tvorba, a osobně mě tento - na můj vkus až příliš - exotický styl neoslovuje, protože je na mě příliš intelektuálně nekomplikovaný a celkově nezajímavý tím, jak je divácky přístupný - osobně dávám přednost, řekněme, rafinovanější filmové produkci. (25.02.2020)

Nemôžem sa stotožniť s vysokým hodnotením filmu, ktorý mnohí užívatelia vnímajú ako mix Forresta Gumpa a Rain Mana. Máloktorý trojhodinový film ma dokáže pribiť ku kreslu a sledovať ho na jeden záťah. Forrest Gump nepatrí, na rozdiel od Rain Mana, medzi mnou obdivované filmy. Neoslovujú ma tieto rozprávky na tému jak americkej hloupej Honza ke štěstí přišel. A stačilo mu iba utekať. To vnímam ako spoločný bod s Khanom a z Rain Mana bolo podľa mňa prevzaté myšlienkové klišé, že ľudia s Aspergerovýmn syndrómom alebo priamo autisti sú výnimočné osoby, len myslia odlišným spôsobom ako ostatní. Pravdou skôr je, že sú to ťažko zdravotne postihnuté osoby a iba v ľahšie prípadoch môžu zdieľať spoločnú domácnosť s ostatnými. V tomto sa mi páčil film Temple Grandinová, v ktorom sú realisticky znázornené možnosti i limity takto postihnutých ľudí. Takže suma sumárum - Khanovi som neveril. Neveril som ani ľuďom okolo neho, snáď s výnimkou jeho matky. Preto iba tri hviezdičky aj keď ostatní boli štedrejší. (11.03.2015)

Po celou dobu filmu jsem si nebyl jistý, co si o něm myslet. Přiznám se, že chvílemi mi to přišlo i jako propagace muslimství, ale film mi pak jasně dal na jevo, že to tak ve skutečnosti není, a že hraje na notu prakticky každého a všech. Tudíž si každý v něm něco najde. Co už ale bylo úžasné, tak především fakt, kolik lidskosti, radosti, ale i smutku se ve filmu objeví. Takové filmy mám nejradši. Důležité je, aby film, který má v sobě tolik emocí, měl především duši, a tady v tomto případě bych neváhal říct, že má i něco víc, než jenom duši. A to, pěkně prosím, ani ta délka nevadila, i když je u indických filmů normální. Naopak. Příběh Khana, který má důležité poslání, aniž by to věděl, se mi hrozně líbil a přál jsem mu všechno, co si přál i on. Takového člověka by lidstvo potřebovalo jako sůl, aby si uvědomilo, kde jsou hodnoty samotného života. (18.03.2012)

Počas sledovania som si myslel, že filmu dám rovných 5 hviezd, no keď sme sa dostali k poslednej polhodine, tak som to zmenil na 4. Prečo? Lebo tam prepuknú na povrch všetky americké klišé a musíme ukázať, aká je Amerika krajina, ktorá sa nechá inšpirovať a urobí všetko, ak to urobí jedna osoba. Vždy keď vidím vo filmoch takéto momenty, tak si len musím povedať, že je to proste tak neskutočne americké a pre mňa to zabíja film. Inak ale musím povedať, že postavy sú veľmi sympatické, ich emócie sú uveriteľné, myšlienka filmu (a najmä v dnešných časoch) je veľmi dobrá a aktuálna a dáva to človeku pocit, že všetko má nejaký zmysel. Nemali to len pokaziť poslednou polhodinou filmu. Inak si myslím, že by som tento film skutočne miloval. Aj ma dostal do sĺz, aj som sa zasmial, no najmä mi priniesol veľmi uveriteľné postavy, na ktoré tak skoro nezabudnem. (05.04.2015)

Když to trošku zjednoduším, Rizvan Khan je takový bollywoodský Forest Gump. Opravdu hodně silný dramatický snímek, který se z vás snaží všemi možnými způsoby poslední zbytky emocí a to ať už těch kladných (smích) tak těch záporných (zděšení, drama, strach). Čekal bych, že vzhledem velice natáhnuté stopáži mě bude film nudit, ale ani v jedné své pasáži nepolevuje a stále je na co se soustředit a co sledovat. Dal bych plných pět, ale bohužel závěr snímku se moc nepovedl, z toho jsem zklamaný, proto jedna dolů. (25.02.2016)