Irčan

Scorsese - další tvůrce, který jako Ritchie natočil téma, který už zpracoval několikrát a mnohem povedeněji. Přesně jak píše Choze - herci hrají svůj standard, jejich omlazování je trapné, délka filmu je děsivě přepálená a motiv uvědomění si svých chyb, které se zračí v očích dcery hlavního hrdiny, zase strašně banální. (17.08.2020)

Mahabharata. To je to co mně u filmu napadlo. :-) ! Obrovské množství postav, obrovská délka děje, obrovský záběr... Scorsese natočil vskutku mafiánský epos a aby mu dal punc uvěřitelnosti, obsadil jej herci jimž mafiánské role sednou jako by jimi byli i ve skutečnosti. Malarkey mi přesně mluví z duše, když napsal, že není vhodnějšího zakončení jedné doby... Každá doba má své i doba mafiánská. Jiné to bylo ve dvacátých letech, jiné v třicátých za prohibice, jiné za války, kdy se mafie dokonce hodila při obsazování Itále, jiné v časech poválečných, jiné v atomových šedesátkách i diskotékových sedmdesátkách... Pro nás diváky je to co končí doba mafiánských filmů se skvělými herci co už dnes prostě zestárli. A stejně jako odešel Marlon Brando odejdou jednou i chlapi jako Al pacino, Keitel, De Niro a Pesci... Přeji jim samozřejmě hodně zdraví a ať odejdou co nejpozději, nicméně s jejich stářím odchází dle mého názoru taková nějaké klasika. Staré časy či co.. Nevím jak to správně definovat. A tenhle film, tohle veledílo beru jako takovou tečku za tím vším, byť vlastně nic ještě nekončí. U filmu jsem si uvědomil, že spíše než sledovat špičku mafiánského managementu, baví mně spíše ty bitky v ulicích, kdy jedna rodina jde po krku druhé, případně kdy jedna čtvrť ve městě si to vyřizuje s jiným etnikem.. Italové, Portorikánci, Číňané, Rusové... Však to známe.Tohle bylo na mně moc dlouhé a moc politické. Všechny ty odbory a volby do okrsků... Co na tom zaujalo byla to provázanost s prezidenty USA. Z hlediska řemslného zpracování to bylo něco jako antická socha. Nešlo tomu zhola nic vytknout. Vše bylo tak dobové, že se chvilkami nechtělo věřit kdy to bylo točeno. Vše umocňoval parádní soundtrack nadupaný starými šlágry z přelomu padesátých a šedesátých let. No a ta auta a vůbec... Mňam. Úplně jsem dostal chuť si zase nainstalovat Mafii 2 ! :-). Dávám za 4 rány z osumatřicítky. * * * * (18.01.2020)

Scorsese dokázal, že je v gangsterkácj absolútna špička. A už len to nám musí k spokojnosti stačiť. Tentokrát išiel ešte vyššie, do najvyšších vrstiev, postavy mali čo dočinenia s Kennedyovcami alebo Nixonom. Takže Íra príliš neodporúčam fanatickým obdivovateľom americkej demokracie, tí ho budú považovať za konšpiračný a možno budú Scorseseho vnímať zrazu ako druhého Stonea. Problémom sa môže ukázať, ako vlastne vnímať hlavné postavy a či si k nim vôbec vypracovávať sympatie, keď nás v tomto smere neustále "zrádzajú", radšej to neodporúčam. Vidno, že scenár si vyžadoval niekoľkoročný prieskum, a to sa týka aj každej zložky filmu, osobne mi sadol aj kamerový filter, keď sa tu všetko takpovediac zelená, čo mi prišlo vtipné najmä v momente výbere zelenej rakvy. (28.12.2019)

Milión krát lepšie než nudný Hoffa (1992) s Jackom Nicholsonom a Dannym DeVitom. Ja to CGI kurva milujem. Môže byť niečo lepšie, ako vidieť Roberta De Nira, Al Pacina a Joea Pesciho ako z ich starých filmov? Akoby toto bol snímok skutočne z 80.rokov. Absolútne na jednotku urobené omladenie hercov. Naopak musím pochváliť aj ostarnutie hercov a scéna ku koncu v base s úbohým senilným starčekom Joem Pescim, to trhalo srdce. (Pochválim aj jeho český dabing). Irčan je - nie tempom, ale emocionálnym vyznením niečo ako o dve generácie starší Goodellas (1990). Pravda, záverečná epizóda má bližšie k existenciálnej melodráme pojednávajúcej o vnútornom zmierení so životom a smrťou, ale inak je Irčan prekvapivo živý a úplne perfektne funkčný film, ktorého tempo síce postupne spomaľuje, ale napriek tomu si zachováva to, čím Scorsese exceluje prakticky po celú kariéru - schopnosť robiť dojem eposu, ktorý je hoden čo najväčšieho plátna. Čo sa týka hercov, ktorí už sú všetci do jedného dávno za svojimi vrcholmi - snáď len stačí povedať, že minimálne Al Pacino (ale v menšej miere i všetci ostatní) sa na ten vrchol vrátil so všetkou parádou. Nutné povedať, že Irčana nemusí oceniť zďaleka každý divák. Ak nepoznáte prierez Scorseseho kariérou - aspoň tou gangsterskou - pravdepodobne sa vám nestane, ako mne, že budete slintať nad tými úplne tradičnými a dnes už ikonickým motívmi, ktoré Scorsese pri svojej práci využíva a možno budete často krát aj prekvapení, že sa atmosféra uberá inými smermi, než ste čakali pred piatimi minútami. Ja som si tento štylistický návrat ku klasikám a symbolické zavŕšenie Scorseseho mafiánskej trilógie (Mafiáni, Casino, Irčan) užíval dokonale a nie je vylúčené - naopak, je to veľmi pravdepodobné - že sa aj z Irčana stane podobne kultová klasika. Kto by povedal, že to v roku 2019 ešte pôjde a navyše so všetkými kľúčovými postavami tohto veľmi špecifického a jedinečného žánru. (03.12.2019)

Líbilo se mi to, ale vlastně tam nějak nebyla žádná scéna, kterou bych si vyloženě užil a chtěl jí vidět znovu. Omlazení herců mě nerušilo, ale třeba ve scéně, kdy tam De Niro mlátí nějakýho toho prodavače potravin, to vypadalo divně, když se s mladym obličejem pohyboval mega jak důchodce. Scorsese to má ale pořád v ruce a nějak mi nejvíc utkvěl v hlavě Sebastian Maniscalco jako Joe Gallo, kterej si pro mě i na prostoru asi 10 minut dokázal ukrást většinu scén třeba i De Nirem a Pescim pro sebe. (02.12.2019)