Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Historický príbeh z Trnavy 18. storočia. Námet filmu zobrazuje skutočnú historickú udalosť, ktorú si tvorcovia patrične zdramatizovali a upravili. Stretnutie študentov s mešťanmi s cirkevnými pánmi, ktorí ovládajú školu, vyvrcholí príhodou s obrazom, ktorý namaľoval jeden zo študentov, maliar Peter, na požiadanie rektora univerzity. Peter však nezobrazí pani richtárku, ako mu prikážu, ale pekné mladé dievča, rybárovu dcéru. (STV)

(viac)

Recenzie (63)

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Jeho magnificencia je nadržaná, a tak prichystala pre objekt svojej sexuálnej túžby namaľovanie obrazu. Maliar je nadržaný, a tak namiesto zákazky nakreslí na obraz objekt svojho záujmu. Freuda by tento film určite zaujal. Tieto postavy príliš nepremýšľajú, maliar si musí byť vedomý, že svojim činom dievčine ublíži. Prečo napríklad namaľoval pôvodný obraz a až potom ho prečiarkol? Z čoho žil, ak takéto zákazky odmietal? Ale to je viacmenej jedno, pretože Posledná bosorka je najmä rozprávka s dvojrozmernými postavami, akými sú aj dekorácie Trnavy. Ťažko hovoriť o dráme a historickom filme, farebné je to ako Byl raz jednou jeden král a plné humoru. Skôr teda rozprávka s prvkami drámy (ťažko ideologicky zafarbená) , zasadená do konkrétneho historického obdobia. Krónera tu spoznáte až podľa hlasu. ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Čekal jsem mix Kladiva na čarodějnice a husitské trilogie zasazený do 18.století, ale tohle byla neškodná pohádka. Tady bych ani nevyčítal nějaký proticírkevní či protišlechtický étos. Je to jen černobílý příběh o lásce, která překoná i úskoky pomstichtivého a chtivého pána. Tu ukázku panského teroru a těžkého života poddaných jsem tady nijak nevnímal. a poplatnost době je tady minimální, což oceňuji. Herecky vyčníval snad jen František Dibarbora jako slizký šlechtic a moc hezky se koukalo na Oľgu Zöllnerovou. Milý a naivní příběh. 60% ()

Reklama

Historik 

všetky recenzie používateľa

Byly okamžiky, kdy jsem si říkal, že tento film budu hodnotit vysoko, ale ten konec to hodně zkazil. Já jsem pro happy end, to je v pořádku, ono to k němu spělo, ale vyznělo to nějak naivně. Film celou dobu trochu váhal mezi tím, jestli to je historické drama, nebo pohádka, zvítězila pohádka. Takže nemohu dát víc jak 70%. ()

tron 

všetky recenzie používateľa

„Nešťastnej matere nešťastné dieťa.“ Hoci POSLEDNÁ BOSORKA zvádza názvom a dobou umiestnenia (18. storočie) ku KLADIVU NA ČARODEJNICE, vlastne nemá s bosorkami nič spoločné. Neukazuje dobu až tak tragicky. Hoci silné náboženstvo, nerovné sociálne podmienky, žaláre a nezmyslené popravy, predstavuje bez príkras aj ona. Aj keď sa občas topí v krásne kostýmovej/výpravnej farebnosti. ()

Crocuta 

všetky recenzie používateľa

Celá zápletka a předševším její rozuzlení působí hodně naivně (ta zkouška vodou, to už bylo příliš). Na druhou stranu se "Posledná bosorka" může pochlubit opravdu vynikající výpravou a řadou kvalitních hereckých výkonů, z nichž vyčnívá půvabná Olga Zöllnerová v hlavní roli a zejména František Dibarbora coby slizský a licoměrný pokrytec, hnaný nejprve chlípným chtíčem a později pomstychtivostí k těm nejhorším skutkům. ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (8)

  • Film reprezentoval slovenskú kinematografiu na X. medzinárodnom festivale v Karlových Varoch (1957). (Arsenal83)
  • Skutočné posledné bosorky z Trnavy a okolia boli upálené vo februári 1744, šlo o dve ženy z Ružindola – Anna Chlebová-Jamborka a Magdaléna Görögová. Podľa rozsudku sa jedna vedela premeniť na žabu a druhá na mačku. Šlo o posledný proces, pretože následne cisárovná Mária Terézia vydala dekrét, ktorým sa zakázali súdy s údajnými čarodejnicami. (Arsenal83)

Reklama

Reklama