Moon

Obsahuje spoilery I když na těch spoilerech není nic zas tak zásadního, protože zásadní zjištění a tím i pochopení celého mechanismu práce pro Lunar Indrustries přijde během první půlhodiny a divák pak už jen vlastně čeká, až to celé docvakne i ústřední (dvou)postavě. Moon tak míří spíš do vod psychologického dramatu než thrilleru, v němž se oba Samové vyrovnávají s tím, že vzpomínky na minulost nejsou tak úplně jejich vlastní. Nejde tedy o šokující pointu nebo neprůstřelnou logiku příběhu (viz Renton), spíš o atmosféru osamělosti cizinců ve vlastním životě. Možná je to trochu alegorie osamělosti člověka moderní společnosti, nevím. Koukalo se na to docela příjemně, i když jsem po těch oslavných řečech čekal něco víc. Na druhou se rozhodně cení nemainstreamový styl čistého přemýšlivého sf, které míří na člověka. (15.11.2009)

Tahle série měsíčních procházek je chytrá, chvílemi snad i překvapivě rafinovaná, ale až na posledních dvacet minut jí strašně chybí emoce. Děj sice nabírá nečekaný vývoj, ale myšlenkové pochody jsou dávkovány stroze a strojovým tempem. Co mi pak vadí nejvíc, to je přetaženost hlavního nápadu. Jakkoli je sympatický a originální, stejně by Samu Bellovi daleko více slušel krátkometrážní formát. Příjemný pocit po zhlédnutí tak pramení hlavně ze samotného měsíčního prostředí. Hypnotická a pohlcující atmosféra mi jako jediná opravdu nejde z hlavy. (22.05.2010)

Po Avataru a Star Treku nejlepší sci-fi loňského roku - tím i posledních pár let (od dob Sunshine). Mnohem lepší než District 9. Atmosféra dýchá z každé minuty, skvěle zahranému hlavnímu hrdinovi jeho problémy věřím a přeju mu vítězství, i když je mi jasné, že ideálně to dopadnout nemůže. Režisér skvěle pracuje s žánrovými klišé a vytváří tak uvěřitelnou budoucnost. Nízký rozpočet vůbec není na škodu. Horší triky nevadí. Takhle nějak mělo vypadat Solaris - no, aspoň, že to konečně přišlo... (13.01.2010)

Podobne, ako by sa mali súčasní vedeckí odborníci inšpirovať banálnymi riešeniami hroziacej energetickej krízy, tak by si mali aj filmári brať príklad z tohto filmu. Jednoduché, no brutálne úderné sci-fičko s množstvom originálnych nápadov a krásnym vizuálom. Výber hudby bol vskutku luxusný, od jednoduchých tónov až po veľkolepé inštrumentálne pasáže. Jedinou chybičkou krásy je iba trošku prikrášlený záver. Sam Rockwell konečne v hlavnej úlohe, predvádza doslovnú 'one -man on the moon- show', a ťahá tento film ako záprahový kôň. Naozaj klobúk dole pred jeho hereckou zodpovednosťou k tejto úlohe, dvojrola je podľa môjho názoru jeden z najťažších hereckých testov, obzvlášť, keď sa jedná o charakterovo tak diametrálne odlišné postavy. Sam ten test zvládol a zaslúžil by si do hereckej knižky včeličku. Jednou z hlavných osobnostných čŕt, ktorej venuje film pozornosť, podobne ako v 'Cast Away', je rozpoloženie a zmena chovania človeka počas dlhej dobe samoty. A trúfnem si povedať, že Jonesovi sa to podarilo ešte o čosi lepšie. Ten dnes už pracuje na svojom ďalšom science fiction projekte a po tomto zážitku ho určite privítam s nadšením a s očakávaním. 90%. (30.11.2009)

Další z minima kousků, které zdánlivě vyčerpané schéma podchycují svěžím a zaručeným postupem. Pomalé tempo, minimum slov, zdržování se doslovnosti a otázek/odpovědí na obvyklých místech v obvyklé podobě, působivá atmosféra, založená na divákově neskonalé zvídavosti, logický a přitom překvapivý scénář, herecký koncert famózního Sama Rockwella, skromná Jonesova režie, skvostný vizuál (triky, pořízené za babku i kamera) a jako vždy spolehlivě padnoucí hudba Clinta Mansella dohromady utvářejí takřka výtečný celek, při kterém se vám nejednou zatají dech. (17.11.2009)