Moon

„Je to dobrý plán. Len si pre návrat vybral nesprávneho chlapa.“ Chápem, že diváci sú zničení z hlúpych sci-fi (MISIA NA MARS, ČERVENÁ PLANÉTA) a tak, ak príde hardcore sci-fi, spoliehajúce na príbeh, atmosféru a psychológiu (a nie na efekty a akčné scény), je pre nich hotovým zjavením. Ale v porovnaní s Kubrickom je MOON priemer. Rockwell ujde, réžia ujde, nápad ujde, vizuálna stránka ujde (ako dieťa som chcel mať také zamestnanie, aké má Rockwell), smajlíkovský robot s meditačným hlasom Kevina Spaceyho viac, než len ujde. Ale SUNSHINE ma bavilo o 40% viac. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (24.11.2010)

Atmosferou nieco medzi Sunshine a Gattacou (neutichajuca tuzba ist za svojim cielom aj napriek nepriaznivym okolnostiam) s presvedcivym Sam Rockwellom. Pociatocne sklamanie z toho, ze pointa je od polovice markantne jasna, neskor vystriedalo ponorenie sa do prezentovaneho sveta ako i duse hlavnej postav(y). (20.10.2009)

Obsahuje spoilery I když na těch spoilerech není nic zas tak zásadního, protože zásadní zjištění a tím i pochopení celého mechanismu práce pro Lunar Indrustries přijde během první půlhodiny a divák pak už jen vlastně čeká, až to celé docvakne i ústřední (dvou)postavě. Moon tak míří spíš do vod psychologického dramatu než thrilleru, v němž se oba Samové vyrovnávají s tím, že vzpomínky na minulost nejsou tak úplně jejich vlastní. Nejde tedy o šokující pointu nebo neprůstřelnou logiku příběhu (viz Renton), spíš o atmosféru osamělosti cizinců ve vlastním životě. Možná je to trochu alegorie osamělosti člověka moderní společnosti, nevím. Koukalo se na to docela příjemně, i když jsem po těch oslavných řečech čekal něco víc. Na druhou se rozhodně cení nemainstreamový styl čistého přemýšlivého sf, které míří na člověka. (15.11.2009)

Nač vychvalovat film, který už povznesli ostatní až k "měsíci"? Má to vůbec smysl? Ano má! Film dokonale čistý jak měsíční prach. Dokonale nerušící hudba, jak linoucí se zvukové vlny prázdným měsícem. Dokonalý herec, jako je samotná kulatost měsíce. To vše pod režií, zatím neznámého, Duncana Jonese. Nikdy jsem neočekával tak dlouho film, až se objeví v kině, od té doby co jsem viděl trailer. Pokud tedy nepočítám filmy Darrena Aronofskyho, které očekávám, i když není třeba napsán scénář. :) Nakonec jsem se dočkal jen projekce v televizi s vlastním stereem u mně doma, protože české distributory nějak tenhle druh filmu nejspíš neláká. A to je škoda, protože tenhle film bych v kině navštívil víckrát než jen jednou. Díky kameře Garyho Shawa máte doslova přesný dojem děsivého ticha na měsíci - pěkně dlouhé a pomalé jízdy kamery. K tomu pomáhá čistý střih Gastera, který svou prací zdůraznil pomalé tempo pracovních úkolů Sama Bella. Herecká "one man show" Rockwella Vás nebude nudit, ba naopak. Budete sdílet jeho samotu a emoce, které by se daly krájet. A pokud máte velké srdce, tak Vás rozpláče i robot Gerty smajlíkem se slzama, který je zcela opačným harakterem HALa z Kubrickovy 2001: Vesmérné oddysey.. Asi chrlím příliš mnoho slov o takovém filmu, ale nemůžu si pomoc. Byl a je to velký zážitek! (25.10.2009)

2009: The New Space Odyssey - Moon. Myslím, že spoustě diváků se již v úvodu filmu vybaví vzpomínky na kultovní Kubrickovo dílo. Moon na něj úspěšně odkazuje. A činí tak vydařeně a zcela nenásilně. Snímek má skvěle budovanou tísnivou atmosféru, excelentní vizuál a příběh...? Please, can someone tell me what is really going on?:) Z počátku to vypadalo na kompletní "One Man Show" ze strany parádního Sama Rockwella (který mi zde z nějakého důvodu svými výrazy, pohyby a vůbec celkově připomínal mix Christiana Balea a Eda Nortona, ale poté se příběh zasekl a vydal se zcela odlišnými směry. Měla jsem dojem, že sleduji nějaký nový, brilantně nepochopitelný, ultra dimenzionální kousek Christophera Nolana. To mě přivedlo k myšlence, že jestli by tento muž začal točit výhradně sci-fi, lidstvo by bylo odsouzeno bloudit v nekonečném universu Nolanovy mysli. Přestala by existovat logika a rozum. Byly by jen neskutečné rozměry geniality, která by popírala naprosto vše:). Takže, v podstatě to byla stále "One Man Show", jen k sobě postupem děje začala přibírat pár "nových" členů:) Pak je zde jeden prvek, díky jehož zásluze je Moon vynášen do nadpozemských výšin. Je to Clint Mansell. Ta jeho zdánlivě nenápadná, minimalisticky důrazná, zneklidňující hudba, která postupně nabírá na síle, aby na vrcholu stejně minimalisticky explodovala. Začíná to jemným mrazením po těle, pak přijde "ten" tón a... je to:) Fontána, Sunshine, Moon. To je trojice specifických sci-fi kousků, jež jsou obdařeny "božskou" hudbou, která je povznáší do vyšších dimenzí. (21.09.2012)