Réžia:
Duncan JonesScenár:
Nathan ParkerKamera:
Gary ShawHudba:
Clint MansellHrajú:
Sam Rockwell, Kevin Spacey, Dominique McElligott, Kaya Scodelario, Benedict Wong, Matt Berry, Malcolm Stewart, Gavin Rothery, Edgar ArreolaObsahy(2)
To nejtěžší, co tě může potkat 250 000 mil od domova, jsi ty sám. Astronaut Sam Bell (Sam Rockwell) je jediným zaměstnancem pobývajícím na měsíční základně firmy Lunar Industries, se kterou uzavřel tříletou smlouvu. Jeho úkolem je kontrolovat jinak plně zautomatizovanou těžbu vzácného plynu Helium-3, který je na Zemi používán jako palivo. Spojení mezi základnou a Zemí není kvůli pravidelným poruchám téměř možné, a tak je Samovým jediným společníkem a zároveň pomocníkem inteligentní počítač Gerty (jeho hlas namluvil Kevin Spacey). Po téměř třech letech v izolaci si Sam nepřeje nic jiného, než být zpátky na Zemi se svou ženou a malou dcerou, která se narodila těsně před jeho odjezdem. Do návratu na Zemi mu naštěstí zbývají už pouhé dva týdny. Samův zdravotní stav se ale začíná zhoršovat. Bolesti hlavy a halucinace, kterými trpí, způsobí při rutinní prohlídce jednoho z těžebních strojů téměř fatální nehodu, při které je Sam zraněn. Následně překvapivě zjišťuje, že na Měsíci není sám a co víc, že jeho svět možná zdaleka není takovým, jak se zdál být… (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 239)
Sci-fi ako od babičky. Alebo od deduška - konkrétne od Kubricka či Scotta. Práve 2001: Vesmírnu odyseu a prvého Votrelca Moon pripomína - atmosférou i celkovým vizuálom. Aj triky sú oldschool, namiesto počítačových patlanín poctivé modely a miniatúry. A pozor - vyzerá to dobre. (Samozrejme, triky súvisiace s hlavnou zápletkou patria k modernej špičke.) Zvrat je síce predvídateľný, ale to vôbec nevadí, tvorcovia nás ním nechú šokovať. "Pointu" použijú už zhruba v polovici filmu ako odpaľovaciu rampu pre emocionálnu smršť, ktorá nasleduje (a ktorá vďaka sústredenému Rockwellovi a ako vždy výbornému Mansellovi funguje a pritom neskĺzne do sentimentálneho blata). Mimochodom, hoci robotov bolo toho roku (a vlani) vo filmoch dosť, ten najsympatickejší má hlas Kevina Spaceyho. ()
Když já zabrousím do sci-fi žánru, tak je to většinou kvůli někomu a tady to byl Kevin Spacey. Toho jsem sice neviděla, ale aspoň jsem zjistila, že už bych ho poznala i poslepu podle hlasu. Kdo mě ale maximálně překvapil svým hereckým umem, byl Sam Rockwell, který se nehnul z obrazu po celou dobu a ještě si to střihnul klonovaně. Smutné, depresivní, klaustrofobické, ale byla to paráda a obrovská emotivní masáž. Nečekala jsem, že mě něco takového může nadchnout, ale stalo se. A jen tak mimochodem, taky jste si všimli hned na začátku, jak má u svého lůžka ty parádní bačkůrky? Tak mně to silně připomnělo Billyho (taky Sam Rockewll) ze Sedmi psychopatů a tu jeho kouzelnou čepičku. ()
Moon je filmem post-humanistickým; temnou apokalyptickou vizí odlidštěného světa, v němž člověk nenávratně zmizel ve skafandru (viz plakáty) a humanistický mýtus na smetišti. Pozná se to podle převahy kyberpunkových otázek zasazených do jinak druhotných scifistických rekvizit. Prvním tématem filmu je vztah člověka a stroje, zahrnující teoreticko-technické prognózy další fáze lidské existence vzhledem k pokrokům vědy a technologie, druhým je kritičtější post-humanismus, reagující na téma první. Stroj tu jednoduše řečeno přebírá rysy člověka a člověk rysy stroje (připomeňme klíčová slova kyberpunku: syntéza, změna, integrace): na jedné straně poznáváme Sama Rockwella, bezpohlavní bytost, u něhož jsou všechny zbytkové lidské projevy (halucinace, nostalgie, neuróza) hodnoceny krajně nežádoucně, na druhé straně stroj, který sebeurčil vlastní identitu přes řadu převzatých lidských atributů jako hlas nebo smajlíky a který je vzdálen obrazu bezejmenného perpetuálního průmyslového zařízení. Moon se tím stává trenažerem budoucí společnosti, která bude globální ve smyslu mimoplanetárním i mimolidském. ()
Když už si pustím sci-fi, tak obvykle sedím se zatnutýma zubama připravena okamžitě film vypnout. Ale u "Moon" se takové nutkání nedostavilo. Je to sice hrozně smutná depka, ale Rockwell předvedl brilantní one-man show a já byla pohlcena jak jeho výkonem (výkony?) tak přenádhernou hudbou a tajuplnou atmosférou. Sem tam i ukápla slza. Ráda bych vychválila i Kayu Scodelario, ale bohužel nedostala příliš prostoru. Zato smajlík Kevina Spaceyho, ten prostě vždycky navodil správnou náladu :) Jasných pět za to, že jsem si sama připadala zoufale a beznadějně (a výjimečně ne kvůli žánru..), když se tak cítil hlavní hrdina. ()
Jako fanouškovi starých sci-fi se mi Moon nemohl nelíbit. Nejde o akční záležitost, ale o one man show pro jednoho herce a jeho paranoiu... nebo skutečně existující konspiraci kolem něj?;) A pak je tu samozřejmě ještě Gerty alias sestava smajlíků s hlasem Kevina Spaceyho, která by mohla být Samovým přítelem - nebo taky jeho HALem. Prostě lahůdka, těžící maximum ze svého nevysokého rozpočtu. Jistě, děj je jednou z variant toho, co žánru trochu znalý divák může očekávat, ale řekněte sami - kdy naposledy se něco takového objevilo ve filmu, a hlavně kdy to bylo tak technicky i herecky propracované? Konec (který má vlastně ke konci celkem daleko) mě sice trošku zklamal, ale přesto jsem pevně rozhodnut pro 80% a udržení tohohle filmu v mé paměti. ()
Galéria (55)
Fotka © Independent
Zaujímavosti (29)
- Název lunární stanice Sarang, který se objevuje například na jednom z kontejnerů s héliem, odpovídá v korejštině slovu pro lásku, v malajštině jde o "hnízdo" a v Sanskrtu znamená "páv". (HellFire)
- Režisérův otec David Bowie nahrál roku 1969 píseň "Space Oddity", která je o astronautovi ztraceném ve vesmíru. (Zuzyzss)
Reklama