Moon

Z určitého hlediska je komorní Moon takovým protipólem epické Vesmírné odyssey, se kterou má film několik styčných bodů - například jsou to oba perfektní filmy:D A ačkoliv je tenhle přímočařejší, tak rozhodně není jednoduchý. Je ale pravda, že pokud někdo nemá rád sci-fi, tak mu Moon asi nesedne. U mě nastal opačný případ - do bílého interiéru Sarangy jsem se okamžitě zamiloval, stejně jako do kombajnů, které sklízejí helium. Příběh byl náležitě propracovanej, námět skoro jak od Philipa K. Dicka. Teda nebylo to tak paranoidní, jako většina jeho děl, ale atmosféra byla perfektní. Vesmír a příběhy osamocených astronautů mám prostě rád a v tomhle filmu toho všeho bylo dost. ____ Sama Rockwella mám rád od Milujte svého zabijáka (2002), ale ačkoliv i tam měl hlavní roli, tady je jeho výkon ještě pozoruhodnější. Mansellovu hudbu zmiňovat nemusím no a tak už zbývá jen Zowie Bowie, který má stejně jako otec zjevně talent. (25.10.2009)

[imdb: 8.0/10] | me: Zaujímavý nápad a dobré herecké predstavenie. Jemné diery v celistvosti miznú pod výborným hereckým zobrazením samoty, vnútorných pocitov a zmien, ktorými človek za takýchto ťažkých okolností ďaleko od domova prechádza. Jednoduchý ale pútavý motív + výborné prevedenie (one man show), ktoré vôbec nenudí robí z tohto filmu pôsobivé sci-fi. (09.11.2009)

„Je to dobrý plán. Len si pre návrat vybral nesprávneho chlapa.“ Chápem, že diváci sú zničení z hlúpych sci-fi (MISIA NA MARS, ČERVENÁ PLANÉTA) a tak, ak príde hardcore sci-fi, spoliehajúce na príbeh, atmosféru a psychológiu (a nie na efekty a akčné scény), je pre nich hotovým zjavením. Ale v porovnaní s Kubrickom je MOON priemer. Rockwell ujde, réžia ujde, nápad ujde, vizuálna stránka ujde (ako dieťa som chcel mať také zamestnanie, aké má Rockwell), smajlíkovský robot s meditačným hlasom Kevina Spaceyho viac, než len ujde. Ale SUNSHINE ma bavilo o 40% viac. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (24.11.2010)

Osobně jsem nikdy nemusel sci-fi žánr, ale tohle je neuvěřitelná pecka!! Sam Rockwell v podstatě jako jedinný herec táhne celý film v poklidném tempu, ve kterém však odkrývá čirou psychologickou a existencionální hrůzu na lodi, kde má sloužit 3 roky jako obsluha stroje těžícího "energii" pro Zemi ... Začnou se dít divné věci, v nabouraném vozidle nalezne sám sebe, ve dvou verzích (klonech ??) pak zjišťuje dál o co sakra jde ... Film má úžasnou atmosféru, ta rozhodně vládne celému filmu. Pocit samoty a odcizení je doveden k naprosté dokonalosti. Pocit odcizení a vzdálenosti od planety Země jsem poprvé díky filmu prožil jako by na vlastní kůži (ten kamerový záběr v jeden okamžik na naši planetu je prostě k nezapomenutí ...). Závěr pomalu a jistě graduje a graduje ... Film si jde pomalým, klidným tempem k excelentnímu závěru ... K tomu všemu nám hraje naprosto úchvatná, strašně se hodící hudba, naprostá nádhera ... Nemohu jinak, než dát plný počet, v rámci žánru mne málokdy co takhle zaujalo ... Navíc se jedná spíše o extrémně psychologický film, který nechává další složky daleko za sebou ... Paráda .. (20.10.2010)

Ecpliptis lunae. Měsíční a náměsíčná sonáta, v níž některé pasáže znějí falešně a jiné zůstavají skryté ve stínu, aby se v závěru vynořily se smrští otázek. Komorní individualistické drama jednotlivce, které přes vizuální a tematické podobnosti stojí nekonečně daleko od Sunshine. Nepálí, nehřeje, ale něčím je ten jemný svit uhrančivý. Snad, že lidskými emocemi, úsměvy a slzami tu plýtvá robot, snad napětím, které si nenápadně sedá za zátylek, snad tím, že lidské jáství je nečekaně amorfní kategorie. (26.10.2009)