Crows Zero

V tomto filmu nehledejte prvořadě hlubinu hodnot, tím neříkám, že zde nejsou. Miike sice chtěl ukázat na nesmyslnost rvaček mládeže, z kterých později vyrostou (Mechanický pomeranč), ale s jakou poetikou ztvárnil všechny boje a ta Narutovská výdrž v nich mě prostě uchvátila. Středoškolské prostředí s vysokou frekvencí dynamiky a akce. (27.10.2011)

Úvodní scéna na zahájení školního roku na střední škole Suzuran už jen vzhledem budovy, ve které se odehrává, značí, že mladíci na téhle škole asi zrovna nerostou pro červený diplom a slovy jednoho ze studentů "svou hodnotu dokazují pěstmi". Takaši Miike to rozjíždí jako absurdní středoškolácký film dotažený do extrémů, takže po intermezzu s japonským Billy Idolem se příběh rozvíjí tak trochu epizodním způsobem, kdy se hlavní hrdina Gendži snaží nashromáždit spojence, aby mohl vyzvat místní velké zvíře Serizawu a stát se králem školy Suzuran, protože náplní dne studentů na této střední škole je závod o to, kdo bude mít větší péro, tedy větší gang, který potom postaví proti sobě a dají si mocně přes držku. Epizodní je to proto, že Gendži s jakuzáckým parťákem Kenem shání spojence přes různé filmové žánry :) první dokonce je takové parodování středoškolských romantických komedií, ale dostane se samozřejmě i na bitky a na témata přátelství a cti. Taky se během filmu objeví i spousta úplně ujetých vtípků, ale to hlavní co tam mladí pánové provádí jsou pochopitelně bitky, které jsou natočené velmi pohybově, dynamicky, zábavně a divák si může vychutnat každé kopnutí a ránu naplno a že jich je ve filmu hodně. Není to martial arts film a bitky jsou surové a asi jako chuligánský street fight, ale i v tomhle chaosu kde se to mele hlava nehlava je zapracovaná zajímavá choreografie a taky je to často komiksově nadsazené. Bitkám pochopitelně kraluje finální střet, na který se celou dobu čeká. Ono to je tak trochu dokonce i jako "sportovní" film o soupeřících týmech, až na to že sportem je tu monstrózní bitka :). Čeho je ve filmu ale fakt moc je testosteron, který z něho přímo teče v proudech, protože to co je pro holky Whip it! je tohle pro kluky a takhle moc klučičí film jsem ještě snad neviděla a nedivila bych se, kdyby japonští středoškoláci zvýšili počet výtržností ve městě po shlédnutí tohohle filmu, protože by taky chtěli, aby se projevil ten "hero inside" za zvuků popíku a ostrých kytar při bitce v dešti a blátě :). Od pětky mě ale odradila takový trochu spěch, protože Gendži musí během dvou hodin stihnout spoustu věcí, Takaši Miike rozehrát spoustu motivů přátelství a loajality atd. a všichni ostatní musí stihnout co nejvíckrát se pobít, takže něco je takové možná trochu nedotažené, i když všechny rozjeté části děje byly zábavné. A taky možná to až absurdní poměřování péra mě zrovna moc nebralo, protože o tom ten film prostě je :), ale možná že na druhé nebo třetí kouknutí už bych možná tu pětku dala, kdyby mě to dokázalo přesvědčit pořád tak dobře jako na první kouknutí. :) (12.12.2010)

Takashiho nemám moc v oblibě, ale tohle mi přišlo jako od někoho úplně jiného a daleko daleko lepší. Jde o boj studentů o ovládnutí nejdrsnější školy. Ovládnutí ne pilným studiem umění a skvělými výsledky v matematice, ale v boji na blízko. Scénář je jednoduchý, ale v pohodě to stačí. Na tohle se asi budu snažit lákat lidi, co se z nějakých důvodů bojí asijských filmů. Není to tak umělecké, je to nabité akcí a spád to má taky výborný. Nebude hrozit, že by si někdo pletl herce, protože každý má jiný účes, zuby nebo dokonce masku přes ústa. V těchto parametrech se to daleko víc podobá současným blockbusterům, jen je to víc kompaktní. No a taky bych to odhadl na 15+, což mají lidi radši. (04.03.2011)

Dynamická, akční a stylová jízda, tadashii. Přesto mě pořád napadalo srovnání s Blue Spring. Narozdíl od "Vran" má Blue Spring i trochu poetičtější stránku věci, což je u mne konkrétně ku prospěchu věci, ale zpět k Serizawovi, Genjimu a jejich povedeným partičkám. Celý film pozorujeme přípravu na bitvu o nejvyšší postavení ve škole (no, někdy se o té rozmlácené betonové barabizně jako o škole dalo dost pochybovat) mezi dvěma "armádami" pěkně nasr***ch studentů. Ačkoli nejde o nic převratného, závěrečný "street fight" v dešti a blátě, to bylo něco. Masochisticky mě napadlo něco takového uspořádat u nás v.......Uvidíme, jaké zvrácenější choutky vyvolá dvojka:-) (22.03.2009)

Zábavné, stylové ale na tak přímočarý příběh zbytečně rozvleklé. Nevyrovná hudba od naprosto božských The Birthday a podobných přes příšerné a nehodící se R&B. Po šesti letech od prvního shlédnutí původní nadšení výrazně vyprchalo. Skvělé a trefné obsazení nicméně stále baví. Bez Yamady a Oguriho by film byl poloviční. (07.03.2009)