Bird
Bird
Réžia:
Clint EastwoodScenár:
Joel OlianskyKamera:
Jack N. GreenHrajú:
Forest Whitaker, Diane Venora, Samuel E. Wright, Keith David, James Handy, Sam Robards, Bill Cobbs, Arlen Dean Snyder, John Witherspoon, Tony Todd (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Charlie „Bird“ Parker měl dar od boha. To, co on dokázal se saxofonem, svedl jen málokdo. I proto se ve čtyřicátých letech minulého století stal jedním z nejlepších jazzmanů v New Yorku. Pak ale přišel alkohol, drogy a strmý pád, který dokázala zastavit až láska milované Chan. Hlavní úloha ve vynikajícím hudebním životopisném dramatu od režiséra Clinta Eastwooda připadla čerstvému držiteli Oscara, charismatickému Forestu Whitakerovi... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (51)
Přiznávám, že jsem na to koukal jen kvůli Clintovi. Bebop bych nepoznal, ani kdyby měl někdo tolik trpělivosti, aby mi zkusil vysvětlit, co to je, a filmů o feťácích už jsem viděl kvanta. Takže mi zbyly dobré herecké výkony (Forest Whitaker, Diane Venora, Michael Zelniker) na jedné straně a pocit, že je film zbytečně dlouhý, na druhé. ()
Křehká duše umělcova to v životě nemá jednoduché, je-li obtěžkána závislostí vzniklou po autonehodě, popř. zákazem činnosti - odebráním licence.. Forest Whitaker je v roli Charlieho Parkera výborný, celým filmem se nese nádherná hudba, k tomu věřím a vůbec nepochybuji o tom, že ztratit milované dítě je nepřekonatelné.. Charlie Parker byl nesporně velmi talentovaný, ovlivnil hudebníky po celém světě a měl spoustu fanoušků, já osobně smekám i před Clintem Eastwoodem, zdařilé životopisné drama, krásně smutné pokoukání.. ()
Clint Eastwood si coby režisér rád vybírá ke zfilmování skutečné osudy výjimečných lidí (např. Nelson Mandela, J. Edgar Hoover, Frankie Valli či Chris Kyle). A Bird, příběh jazzového mistra Charlieho Parkera - byl v roce 1988 tím úplně prvním, který převedl na filmové plátno. Prvním a nezapomenutelným. Po mnoha letech jsem si tento dobový snímek připomněl a opětovně uznal jeho kvality. Mj. skvělý FOREST WHITAKER. ()
Je vidět, že Eastwood má jazz rád. A to by měl mít i divák tohoto snímku, protože o tom to celé je. O příchodu bebopu a soumraku jeho éry (scéna s příchodem rock'n'rollu), o heroinu, s kterým byla tato doba spjata (ten tehdy bralo mnoho ze zásadních postav bebopu, např. i Miles, Dizzy byl čestná vyjímka) a i o rasismu té doby (pohledy hostů podniku kde Chan tančí s Charliem, o Albino Redovi nemluvě). Režijně slušné, některá místa jsou opravdu skvělá - např. návštěva Stravinského. ()
Clint Eastwood je velkým milovníkem jazzu a z filmu je to poznat. Dlouhá stopáž je přibližně z 1/3 složena z hudebních střípků všech známějších (i méně známých) nahrávek Charlieho "Yardbird" Parkera. Přesto se musí na úvod říct skutečnost, že film Bird není pěkný film - je to melancholický, depresivní popis posledních zhruba 10-ti let tohoto skvělého hudebníka a průkopníka bebopu. Čekal jsem nějaký postupný vývoj, ale hned úvodní scéna byla ledovou sprchou a v tomto duchu se film držel celou dobu. Chvílemi se ve filmu mihnou veselejší momenty (první takový moment je až po 80 minutách židovská svatba), ale drtivou většinu času vidíme jen trápení a bolest, což v této době u jazzových umělců nebylo nic neobvyklého. Kromě skvělého Foresta zaujal ještě Michael Zelniker v roli Reda Rodneyho (jehož život stál rovněž za hovno) a Diane Venora působila velmi zajímavým dojmem. PS: Údajně byl tento film natočen za 54 dní, což bych teda u žádného profesionálního filmu nečekal. PPS: Reálně 4*, já si tam jako milovník jazzové hudby přidávám jednu slzavou hvězdu navíc. ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (10)
- Clint Eastwood, celoživotní jazzový fanoušek, byl fascinován Charliem Parkerem a jeho hudbou od chvíle, kdy ho viděl hrát v Oaklandu v roce 1945. (sator)
- Zvukový inženýr digitálně a elektronicky izoloval sólové skladby ze starých nahrávek, které Clint Eastwood získal od vdovy po Charliem Parkerovi, Chan Parker. Na ně pak nahráli doprovodné skladby současní hudebníci, například Ray Brown, Ron Carter, Red Rodney, Barry Harris a Walter Davis Jr. Dizzy Gillespie byl zrovna na turné, a tak za Gillespieho zaskočil trumpetista Jon Faddis. (sator)
- Přezdívku „Yardbird“ získal Parker (Forest Whitaker) na začátku své kariéry a její zkrácená podoba „Bird“ mu pak zůstala až do konce života. Obě varianty se staly inspirací pro názvy různých jeho skladeb nebo alb jako například „Yardbird Suite“, „Ornitology“ či „Bird of Paradise“. Ohledně původu jeho přezdívky kolují dvě historky. První tvrdí, že prostě žil „volně jako pták“ („free as a bird“). Druhá popisuje příhodu, která se stala na turné, kdy při jízdě autem nešťastnou náhodou srazili kuře („yardbird“ je americký slangový výraz pro kuře). Prý tehdy donutil řidiče zastavit a mrtvé kuře si vzal s sebou domů, aby mu ho jeho domácí uvařila k večeři. (sator)
Reklama