Bird

Je vidět, že Eastwood má jazz rád. A to by měl mít i divák tohoto snímku, protože o tom to celé je. O příchodu bebopu a soumraku jeho éry (scéna s příchodem rock'n'rollu), o heroinu, s kterým byla tato doba spjata (ten tehdy bralo mnoho ze zásadních postav bebopu, např. i Miles, Dizzy byl čestná vyjímka) a i o rasismu té doby (pohledy hostů podniku kde Chan tančí s Charliem, o Albino Redovi nemluvě). Režijně slušné, některá místa jsou opravdu skvělá - např. návštěva Stravinského. (27.08.2007)

Jazz je hudobný žáner ktorý síce počúvam ale nie tak často, je to hudba na ktorú musím mať náladu. Charlie "Bird" Parker patrí k mojim obľúbencom, takže keď som náhodou natrafil na tento životopisný film a všimol som si, že ho nakrútil môj veľmi obľúbený režisér Clint Eastwood, neváhal som ani sekundu, hneď som sa doňho pustil. Je pravda, že som mal vysoké očakávania ktoré sa bohužiaľ nenaplnili ale aj tak si myslím, že ide o podarenú snímku. Forest Whitaker rozhodne nepatrí medzi mojich obľúbených hercov, takže nečudo, že ma jeho herecký výkon moc nezaujal. Ono problém s filmom je ten, že je taký nesúrodý, jednotlivé scénky mi nedržali po kope, celé to bolo také nezáživné hoci obsahovo to bolo fajn, ako by nie, búrlivý život hudobníka na drogách ani nemôže byť inší než zaujímavý. Flasback momentky, ktoré pridávali prvok vízií sa tam vôbec nehodili. Nemastné, neslané ale rozhodne nie zlé. (12.03.2016)

Tumtudum..tralala..túdů. Cituji z filmu: "Věnováno hudebníkům na celém světě". A ještě jsem si vzpomněla na vtípek: Angličan se ubytoval na Slovensku v pokoji č. 222. Objednal si na recepci telefonicky dva rumy: "Two rums to room two two two". Recepční na to "Tram ta rara tram ta ta" a položila telefon. (18.12.2015)

Eastwood je na režisérské stoličce výborný vypravěč a ukazuje to i v tomto, prakticky neznámém snímku o geniálním jazzovém muzikantovi, kterému se nevyhnuly klasické problémy všech velkých hvězd, jako jsou alkohol a drogy. I přes perfektní vypravěčský styl a dokonalého Whitakera, však nemůžu dát více a to pouze z důvodu nezájmu o dané téma a přílišnou délku, která je na filmu skutečně znát. (30.03.2013)

"Charles Christopher Parker, Jr. Preliminary diagnosis: Heart attack. Stocky, male, Negro approximately 65 years of age. - He was 34." Luxusní film. Parkerovy improvizace jsou dechberoucí, možná jim mohlo být dáno víc prostoru (spíš než jeho závislostem). Film působí vyváženým dojmem, což je vzhledem k délce obdivuhodné; komplexnější životopisný snímek jsem snad ještě neviděla. Nejvíc mi v paměti utkví scéna z židovské svatby. Poznámka k hudbě: původně měly být Parkerovy nahrávky kvůli jejich nedostatečné zvukové kvalitě znovu nahrány najatými hudebníky. Eastwood pak od Charlieho manželky Chan získal soubor záznamů, z nichž použil jen Parkerova sóla, ostatní party zařídila tehdejší jazzová elita (bohužel bez Dizzyho Gillespieho, který byl v té době na turné, takže "mužem s trubkou" byl Jon Faddis). (23.12.2011)