Réžia:
Dome KarukoskiKamera:
Pini HellstedtHudba:
Panu AaltioHrajú:
Niilo Syväoja, Tommi Korpela, Kristiina Halttu, Kati Outinen, Pertti Sveholm, Matleena Kuusniemi, Eero Milonoff, Marjut Maristo, Roope Karisto (viac)Obsahy(1)
Zapomeň na minulost, najdi svou budoucnost.
Hlavním hrdinou příběhu je čtrnáctiletý Juhani, který je pronásledován traumatickými zážitky z dětství. Po šesti letech stěhování mezi pěstounskými rodinami skončil v chlapeckém dětském domově na malém ostrově. Celé místo se řídí striktními pravidly nelítostného ředitele Olavi Harjuly. Jedinými obyvateli ostrova je osm chlapců, ředitel se ženou a dvěma dcerami a hospodyně Tyyne. Tato izolovaná komunita představuje svět sám pro sebe.
Film Domov šedých motýlů staví diváka před mnoho zajímavých a tíživých otázek. Jak dlouho musí člověk platit za své chyby? Kdy může sám sobě odpustit a osvobodit se? A může vůbec?
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (166)
Vynikající drama o 13-ti letém Juhanovi, který se dostal na ostrov, kde se uzdravují mladí kluci z nešťastného života a z traumatizujících zážitcích z dětství. Bohužel jednoho dne zavítá na ostrov sociální pracovník a oznamuje řediteli, že je rada nebude dál sponzorovat a budou muset nadobro ostrov zavřít. Ředitelovi to nedá a začne vymýšlet nejvýhodnější alternativu jak z této prekérní situace ven. 88% ()
Bavilo mě pozorovat trojici hlavních postav a postupné odkrývání toho, kdo z nich je vlastně opravdu duševně narušený. Když pak jedna z nich z nich pronáší závěrečné explicitní poselství, působí poněkud nesvéprávně, neboť má ambice stát se novým Donem Quijotem a také si v podstatě protiřečí...Výjimečně mi nevadila ani (mírná) melodramatičnost filmu (ustanovená především hudbou), neboť s ní bylo nakládano citlivěji než je obvyklé, a tak nebylo potřeba rozčilovat se nad citovým vydíráním. A NEDOPRUČUJU SLEDOVAT S DABINGEM, protože to chvíli trvá než si zvyknete na typy hlasů. Ty se k většině chlapeckých postav vůbec nehodí, jelikož je dabují dospělí. ()
Seveřané bodují a opět pěkně vysoko. The Home of Dark Butterflies není sice dokonalý film, ale je to výborné drama s krásnou kamerou a brilantní hudbou, která povznáší. Film mě k sobě připoutal již od počátku a nepustil mě až do závěrečného loga Solar Films, které následovalo po titulcích. Příběh vypráví o nezletilém dospívajícím chlapci jménem Juhani, který je poslán na ostrov, kde probíhá převýchova mladistvých delikventů a podobně nezvladatelných jedinců. Správce ostrova Olavi nováčka náležitě přivítá větou: "I am God and this is my kingdom", která dává tušit, že se nebude jednat o procházku růžovým sadem. Na ostrově vládne jistý režim, okna jsou zatlučená, všichni chlapci pracují na poli a zároveň se účastní i vzdělávání ve škole. Když je tok financí na chod ostrova ohrožen, Olavi se svých chlapců nechce vzdát a pro záchranu se rozhodne chovat bource morušového. Vše se ale zkomplikuje, dočkáme se i sexu a romantického oťukávání. Juhani se navíc v průběhu snímku vrací zpět do světa, kdy byl malý a na povrch se postupně vyplavuje pravda o jeho traumatizovaném zážitku z dětství. Po The Year of the Wolf další skvělý letošní zážitek z Finska. (9/10) ()
Zvláštní, ale zajímavý příběh o chlapci přicházejícím do nápravného zařízení pro mladistvé. Od šikany, která provází začátek snímku, se brzy upustí a tak nejde o jeden z filmů, který by tuto problematiku více přibližoval. Děj si tak volně plyne a působí, jako by se nevěnoval jediné zápletce. Jde spíš o skloubeninu několika dějových linií představující interní problémy mezilidských vztahů odříznutého ústavu. Retrospektivní záběry rekapitulující jeho neštastné dětství se trochu míjí účinkem, stejně jako náznak lásky, přesto ale hodinka a půl deštivé a osamocené atmosféry hezky utekla a já byl spokojen. Lepší alternativou zaměřenou více na šikanu je severský snímek Zlo. Alternativa: Ondskan. ()
Začátek byl slibný, potom se to ale dostalo do ploché roviny, kde bylo vyřčeno málo otázek a ještě na méně bylo odpovězeno. Pravda je ta, že důležitá je výchova rodičů. Pokud ta je defektní, můžeme volit stovky humánních i nehumánních způsobů, ale málokdy se nám podaří takovéto hajzlíky přetvořit v normální lidi. "Jsou nemocní a nebudou nikdy úplně uzdraveni". Bylo jen otázkou času, kdy se na ostrově něco nebo všechno zepsuje. PS: Kdyby tomu debilními idiotovi manželka ředitele nedala, prostě by ji znásilnil. Podobná scéna s osahaváním pozadí ředitelovy dcery hlavním "hrdinou". PPS: Člověk nakonec zjistí, že se stejně staral zbytečně (pan ředitel). ()
Galéria (34)
Fotka © Solar Films
Reklama